Letov Š-16.1 BRP72014

[standa.e]

Ad podvozek: Jsem prosím amatér a na L.16 se jen s láskou dívám, ale při procházení snímky na internetu jsem si všiml ještě jedné věci týkající se podvozku. Vzpěra do tvaru převráceného V, kde špička je v ose trupu a konce ramen u koleček, jako by vykazovala ještě jednu zvláštnost - u strojů s "nižším posezem" je rovná.

Ale u mašin, kde se zdá být podvozek vyšší, jako by byla prohnutá (může zkreslovat objektiv fotoaparátu?). Zároveň je zřetelná větší vzdálenost mezi kolečkem a křídlem.

Nejdřív jsem si myslel, že to bude souviset nějak s odpružením a zatížením stroje (že funguje jako listové pero), ale pak jsem narazil na snímek jiného stroje v letu...

s16_f1-vyssi.jpg (8.92 KiB) Zobrazeno 12417 krát

A i tam je ta vzpěra podvozkových noh prohnutá. Je ale také pravda, že vzdálenost mezi kolečkem a křídlem je menší...

No, mám z toho v hlavě docela bordel Existuje nějaké vysvětlení? Podchycuje toto stavebnice?

A když už jsme u toho - hádám správně, že by možná bylo přesnější u dálkového stroje podvozek zkrátit? Minimálně ta PR mašina má posez nízký (alespoň se mi to tak jeví). Dík za radu či názor.

[JTB]

Standa: ano, u Skálova stroje (a jeho dvojníka) by měl být podvozek kratší a při stavbě to bude potřeba upravit. Ostatně, tak ta debata vlastně začala.

Podrobně jsme to rozebírali už výš, ale zopakuju to: každá Š-16 až do léta 1930 létala s krátkým podvozkem, v létě se začal zkoušet dlouhý na strojích pro závody Malou dohodou a Polskem (kde byla především verze Š-616) a od zimy 30/31 se začaly postupně měnit podvozky na všech dosud vyrobených Š/Šb-16 a dostala je i poslední série, dodaná v roce 1932.

Proto je trošku komplikovaná i ta Vaše otázka - u toho letového snímku si nejsem jistý, jestli to není trochu optický klam, způsobený pozadím na pomezí stromu a oblohy. A ten prostřední snímek je teprve problematický, protože jde ve skutečnosti o Š-816, nejspíš Š-816.1. A to je věru zajímavý stroj - původně Š-16.5, pak Š-416.1 a Š-516.1.

Během trápení s verzí 416 se zřejmě měnil podvozek, už tady mohl být atypický, a ve verzi 516 se zase používaly bačkory na kola. No a na té fotce 816ky jsou použity pneumatiky s bílými boky, stejně jako na sériových Š-616 - a to je další potenciální problém. Budu citovat Mitteho: "... podvozek překonstruovaný do podoby s hydropneumatickými vzpěrami trpěl vykláněním kol z rovnoběžných rovin a tak docházelo k velkému brzdícímu momentu. To mohlo v kombinaci s použitím brzd vést až k "zakopnutí" letounu." Ale tohle by tu uměl rozklíčovat zřejmě opět jen pan Studený.

Jinak tuším Rajlich se Sehnalem měli v knize Vzduch je naše moře vzpomínky majora Smrčky z VTLÚ, který Š-416 zalétával a je tam docela podrobný popis, co všechno se na ní měnilo. Knihu bohužel nemám po ruce.

Naposledy upravil JTB dne 07 říj 2014, 23:13, celkově upraveno 1

[Ondřej Kabelka]

A máte někdo pánové odhad o kolik zkrátit ten podvozek?? Ona to není úplně u modelu prdel to udělat dobře...

[JTB]

Podle fotek to vychází zhruba na polovinu průměru kola. Možná by nebylo od věci na tyhle experimenty vzít část dílů ze starého KP a zkusit to nejdřív na něm.

[kvaker]

A máte někdo pánové odhad o kolik zkrátit ten podvozek?? Ona to není úplně u modelu prdel to udělat dobře...

Myslím, že pouhé zkrácení stačit nebude. Místa závěsů (kotvení) podvokových noh (vzpěr) v křídle se zřejmě při zvýšení neměnila. Výkres nemám po ruce, ale konstrukční logiku má (vzpěry musely být kotveny buď do žebra nebo do nosníku). Navíc podvozkové nohy byly kotveny proti vzpěrám trup-dolní křidlo, které vlastně byly pokračováním podvozku a přenášely síly od podvozku do konstrukce trupu. Z toho plyne, že geometrie (úhel mezi zadní a přední vzpěrou) podvozkových noh nízkého a vyššího podvozku byla trochu jiná.
Ovšem o kolik byl podvozek zvýšen, nevím.

[vlastabárta]

nalezeno náhodou mezi traktory, snad se bude hodit

Letov 16 a Škoda HT 20

[Ondřej Kabelka]

Pánové připomínky ohledně podvozku beru na vědomí proto bych se nerad pouštěl do větších akcí
Takže nechám tak a budu o tom vědět. Leč opravovat to nebudu.

[standa.e]

JTB: Díky za trpělivou odpověď. Ten jeden snímek asi zůstane nevyřešený. Jinak jsem se stavěl u známého nahlédnout do toho Rajlicha a ve věci S.416 je podvozek Smrčkou zmíněn jen v tom smyslu, že byl po nouzovém přistání kontrolován. Zaujal mě tam v té souvislosti snímek odkapotované S.416.1 - tentokrát uchycení podvozkových nohou a vzpěr. Je zřejmé, že byly k trupu přichyceny "bodově", nikoliv celou svou plochou. Většinou je ten detail utopen ve stínu či v ploše. Ale i v traktorovém snímku lze na dvou místech tohle vytušit. Z modelářského hlediska se ale bude muset nejspíš raději lepit celou plochou kvůli pevnosti... No, třeba jsem zase jen objevil Ameriku.

[Milan Holzapfel]

Ony jsou to totiž trubky a na nich je teprve profilovaný aerodynamický kryt. Tak proto ta trubka z nich čouhá.

[standa.e]

Ony jsou to totiž trubky a na nich je teprve profilovaný aerodynamický kryt. Tak proto ta trubka z nich čouhá.

Jojo, ono to z toho vyplývá. Já byl překvapený, že ten aerodynamický kryt nedosahuje až k trupu. Když bude kousek vodícího kolíku dílu stavebnice vyčuhovat, je to vlastně v pořádku . Díky.

[Martin Janoušek]

Před mnoha lety jsem mluvil s jedním starým pánem, který létal i na Š-16 jako pozorovatel. Říkal, že ta letadla se celá neskutečně klepala, vibrace motoru byly značné. Proto říkal, že je obdivuje, že do toho Tokya to vůbec vydrželi. Jenom taková zajímavost...

[David Hényk]

Zdravím pánové, chystáte na MB nějakou další krabku se Šmolíkem? A ještě dotaz na lepty..budou lepty i na Marcel Bloch MB-151? Díky za odpověď a těším se vás na MB

[Aleš Peřík]

Další Š-16 bude až na e-day. Do Brna už nic nového nebude, až asi přelom červen/červenec. Na Blocha 151 asi ne.

[David Hényk]

Děkuji Aleši za odpověď. Śmolík potěší i na E-Day.

[Aleš Peřík]

Tak pokud se nic nepodělá, tak bychom měli Šmoldu stihnout na MODELLBRNO 2015.

Přílohy