Tak z návštěvy u Jardy, našeho guru na poli Topgunovém jsem si přivezl řecké dekály od ProCal decals na ex izraelskou F-16A Netz, nyní létající ve společnosti TOP Aces. Divím se, že tento zajímavý marking zatím nezaujal žádného ze známých výrobců dekálů.
Fotky této civilní firmy nabízející své služby pro letectvo jsem si stahoval od samého začátku. Jak už to tak bývá, zrovna na mašinu číslo 129, co je na aršíku, jsem dlouho nemohl sehnat kloudnou fotku svrchu, abych se ujistil o kamuflážních polích. Plánek sice výrobce nabízí, ale má hodně odchylek, stejně jako druhý výrobce DNMODELS 48/827-115, který nabízí masky na pár mašin. A do třetice, co jsem našel je kanadský výrobce ABOVE and BELLOW.
Z USA mi kamarád dovezl resinové fléry od výrobce PHASE HANGAR 48221, asi nejvýraznější změna oproti klasické F-16A. Dále použiji zpevňovací pláty od Armycastu, kteří dokonce rozlišují mezi Hasegawou a Tamiyou. Měly by je mít údajně všechny éra, ikdyž na jedné fotce ve velkém rozlišení /N858TA/ jsem je tedy neobjevil…
Podvěšení – uvidím podle konečného markingu. Ze začátku létaly bez jakékoli výzbroje, ani neměly centrální pylon, S červenými čísly už nosí "agresorskou" klasiku - ACMI i cvičnou AIM-9 a na podtrupovém závěsníku rušič ALQ-166.
Stavebnici použiji letitou, ale pro moji vitrínku stále plně postačující Hasegawu. Pravda, oproti Tamce či Kineticu má šachty holátka, ale pod objemnými kryty podvozku to nebude vidět.
Marking zatím vybírám – na aršíku je původní izraelské černé číslo 129, umístěné na bocích sacáku. Postupně prošel změnou barvy a velikosti čísla na červenou, tak jak jsme zvyklí u jednotek Agresorů. Tady asi bez žlutého lemování, ale nevím, jestli to je konečná podoba. Na přídi se později objevila půlka sestřelu a irácký trojúhelník z náletu na Osirak. To bude problém pomyslel jsem si, ale pak objevil sestřely Armycast 48001 o nichž jsem neměl ani páru, protože izraelské mašiny nestavím.
Tento typ v počtu osmi kusů se účastnil náletu na Osirak. Poprvé jsme je mohli vidět u nás na CIAFu 2004, konaném v Brně. Měl jsem možnost si i trochu popovídat s izraelskými piloty. O detailech náletu mluvit nechtěli, ale podle nich je to země pro piloty zaslíbená – létají každý den.
Návod udává jméno pilota – Billy Bob umístit symetricky na obě dvě strany kokpitu, ale fotky ukazují na pravé straně buď nic nebo jméno Matthew Fisher. I na ostatních érech jsou obě jména rozdílná, patrně dělané samolepkami, protože někde chybí písmeno či je částečně srolováno. Nevím, jestli je převzat stejný zvyk jako u USAF, kdy na pravé straně bývá jméno technika.