HMS PRINCE 1:180 Airfix

[ronniejames]

Pokud tomu dobře rozumím, tak topenant by měl být kladkový a ne pavoukový, jako u Royal Louise, že?
(a jen pro zajímavost - do takových detailů už asi nepůjdu - je pravda to, co píše p. Cajthaml, že "pavouk" byl přivázán k jakési lati a teprve ta připevněna k vlastnímu ráhnu?
Kladky jsem trochu předimenzoval - nahoře mám tříkotoučovou a dole dvoukotoučovou - ne, že bych si to tak sám vymyslel, ale "helleráci" to tak mají v plánku

Mám ještě nejasnosti ohledně otěží - na obrázku níže jsem žlutou šipkou označil otěže a to, na co ukazuje zelená šipka je pak k čemu? Původně jsem měl za to, že právě tohle jsou lana, kterými se dolní konec ráhna fixoval, případně natáčel - ale na plánku jsou ty lana obojí a laickým pohledem se mi jeví, že se zbytečně dublují...??? Nebo to pod žlutou šipkou jsou otěže plachty?

[Kpt.KL]

Pokud tomu dobře rozumím, tak topenant by měl být kladkový a ne pavoukový, jako u Royal Louise, že?
(a jen pro zajímavost - do takových detailů už asi nepůjdu - je pravda to, co píše p. Cajthaml, že "pavouk" byl přivázán k jakési lati a teprve ta připevněna k vlastnímu ráhnu?
Kladky jsem trochu předimenzoval - nahoře mám tříkotoučovou a dole dvoukotoučovou - ne, že bych si to tak sám vymyslel, ale "helleráci" to tak mají v plánku

Mám ještě nejasnosti ohledně otěží - na obrázku níže jsem žlutou šipkou označil otěže a to, na co ukazuje zelená šipka je pak k čemu? Původně jsem měl za to, že právě tohle jsou lana, kterými se dolní konec ráhna fixoval, případně natáčel - ale na plánku jsou ty lana obojí a laickým pohledem se mi jeví, že se zbytečně dublují...??? Nebo to pod žlutou šipkou jsou otěže plachty?

SR_latin.plachta_kasouny.jpg

Ano, doporučuji udělat to "rozvětvení" topenantu kladkové - je to vyobrazeno v Colbertově albu, tj. naprosto hodnověrné, a navíc potvrzeno dalšími zdroji. V té době se souběžně používal i ten druhý způsob.

Cajthamlův "pavouk", tj. paprskovitý úvaz, se v námořnické hantýrce nazývá vraní pařát, angl. crowsfeet. Na vázání k lati jsem dosud nenarazil, ve zdrojích, které mám k dispozici, nic takového není. Osobně bych k nějaké lati nic nevázal, zvlášť ne jednotunové ráhno SR. Navíc nic takového nemá žádná z replik lodí 17.-18. století - a lidem, kteří je stavěli a dělali takeláž podle dobových dokumentů bych věřil víc, než Cajthamlovi. Pár ilustračních fotek:

Kalmar Nyckel
http://www.flickr.com/photos/tcd123/743633948/sizes/l/
http://www.flickr.com/photos/bpotter1942/2981881851/sizes/l/in/set-72157608461518711/
http://www.flickr.com/photos/bpotter1942/2982739376/sizes/o/in/set-72157608461518711/

Batavia
http://www.flickr.com/photos/nancee_art/3083034164/sizes/o/

Zde na replice Mayflower zrovna přehazují ráhno latinské plachty na druhý bok. U menších lodí s nízkou košovou čnělkou vedl ještě topenant na hlavní stěžeň a přehazování ráhna bylo o něco jednodušší:
http://www.plimoth.org/captns-blog/wp-content/uploads/2008/05/mizzen12-05011.jpg

Ad předimenzované kladky - to vůbec nevadí, takto je používali Angličané; není vyloučeno, že mohly být i na SR. I u lodí jednoho národa a ve stejném období vedle sebe existovala různá konstrukční a takelážní řešení.

Ad otěže latinského ráhna - od místa označeného žlutou šipkou vede dolů pravdopodobně kladkostroj pro hals bonnetu, obvykle odnímatelný - když byl bonnet sundán, mohl být takto zavěšen - můžete vynechat, rozhodně při zkasané plachtě. Zelená šipka označuje otěže latinského ráhna, v angličtině označovány matoucím názvem bowlines, buliny. Ty doporučuji udělat udělat podle plánu RL následovně - na přední konec latinského ráhna po obou stranách připevnit dvě jednokotoučové kladky; pevný konec lana přivázat na poslední úponu hlavního stěžně, zhruba do výšky konce ráhna nad palubou; odtud je lano vedeno přes kladku na ráhně a zpět přes kladku na poslední úponě, umístěnou kousek níž, a odtud na bok lodi, kde je uvázáno. Otěže měly poloviční průměr zadních (křížových) úpon.

http://modelforum.cz/download/file.php?id=457893&mode=view

Naposledy upravil Kpt.KL dne 06 čer 2010, 11:08, celkově upraveno 2

[Kpt.KL]

Ještě upřesnění ke kasounům latinské plachty - na tom obrázku jsem to naznačil jen tak od oka, správný postup pro umístění je následující:

Zadní lem - jeho délku rozdělit na 3,5 dílů, výsledek je vzdálenost ok pro upevnění kasounů odshora dolů, tj. pod třetím okem odshora je k zadnímu dolnímu (šotovému) rohu plachty jen poloviční rozestup.

Vzhledem k tomu, že také na dolním lemu jsou 3 kasouny, platí stejný postup jak výše.

Vázání kasounů na bocích lodě - kasoun označený zeleně můžete klidně uvázat do stejného místa, jako kasoun označený modře. Zatímco kasouny dolního lemu a kasoun označený zeleně na zadním lemu jsou jednoduchá lana, vedoucí od oka na plachtě přes kladku na ráhně a pak dolů na boky lodě, v horní části zadního lemu je provedení kasounů odlišné - jsou to dvě spojená lana. Červeně označené lano je vedeno od oka na lemu plachty přes kladku, odtud prověšené přes kladku nebo očnici druhého lana, poté přes druhou, nižší kladku zpět k zadnímu lemu, do druhého oka odshora. Lano prochází pod prověšenou částí. Jedním lanem z paluby je tak zadní lem plachty přitahován (kasán) k ráhnu ve dvou místech.

Pro umístění kladek na ráhně pro kasouny zadního lemu plachty platí, že vzdálenost od horního rohu plachty ke kladce je o něco málo větší, než vzdálenost k oku upevnění kasounu. Ostatní kladky pro dolní lem jsou rozmístěny přibližně symetricky.

[Kpt.KL]

Jinak námořníci jsou strašně šikovní, řečeno slovy děda Vševěda z Cimrmanovy pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký - ty potvory vám vlezou všude ..... i na ráhno latinské plachty

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

Zde na arabské dhow, foto z knihy Sons of Sindbad kapitána Alana Villierse.

[ronniejames]

Díky moc za naprosto detailní popis, Kapitáne. Ráhno už mám zavěšeno, otěže jsem musel předělávat, ale to k tomu patří a rozhodně je mnohem lepší nějaká práce navíc, než mít na modelu nějaký nesmysl. Brzy dodám nějaké fotky, chybí ještě latinská plachta, ale ta je teprve ve fázi výroby.
To besanové ráhno vážně vážilo tunu? No tak to je docela síla, námořníci se dostali nejen všude (jako Ti trpaslíci Járy Cimrmana), ale museli být i hrozně šikovní, čím více se toho člověk o ovládání lodí dozvídá, tím větší úctu k nim cítí...

Poprosím Vás ještě o nějaké smysluplné vybavení vlajkami (vím, že už jednou jste se tomuhle tématu věnoval na vláknu k Royal Louis - ale ne vše z toho dokážu aplikovat na SR).
Základní idea je ta, že na lodi je buď příslušník královské rodiny (kupř. Ludvíkova švagrová Henrietta Stuartovna plavící se r. 1670 do Doveru uzavřít smlouvu mezi Ludvíkem a jejím bratrem Karlem II.), popřípadě, že tak jako u pozemních armád propůjčoval Ludvík svou standartu svým maršálům na znamení své přízně a důležitosti úkolu, jímž byli pověření.., tak i Tourville dostal královskou standartu propůjčenu na znamení důležitosti vyčištění kanálu od anglo-holandského loďstva - nezbytného kroku pro plánovanou invazi, která měla na anglický trůn vrátit Jakuba II.
Dále by tam samozřejmě měla být vlajka kontradmirála - nejvyššího aktivního velitele válečného loďstva (hodnost admirála byla v Ludvíkovské Francii jen titulem u dvora) - ta patří na přední stěžeň?
A plamence - je nějaký rozdíl mez jednodílnými a rozeklanými? Prakticky všechny hellerovic modely mají právě ty rozeklané.. Lišily se plamence třeba i délkou podle toho, na kterém stěžni jsou umístěny? A bylo běžné, že plamence byly i na ráhnech hlavního stěžně - tak jako na Vámi dříve prezentovaném obraze HMS Prince? - http://www.modelforum.cz/download/file.php?id=435476&mode=view

[ronniejames]

Tak konečně nějaká aktuální fota:

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

Za radu při vytvoření fotogalerie musím poděkovat Doris, je to z jejich "papírového fóra" a tenhle způsob vkládání fotek (kdy po rozkliknutí jedné naskočí celý "seriál") je myslím mnohem lepší, než způsob, který se běžně používá tady.

K samotným fotkám - docela jsem litoval, že na lodi by v téhle době neměly být ty gáje (na které jsem se dříve Kapitána ptal) - docela by pomohly držet vrchol besanového ráhna v napnutém stavu. Ale snad tomu pomůže ještě plachta, která by ráhno přeci jen měla trochu zatížit. (to je jeden z problémů plastových stavebnic - ráhna jsou příliš lehká, stejně tak stěžně a hlavně jejich čnělky, které se tuze rády ohýbají )

[Kpt.KL]

Francouzské námořní vlajky pro Soleil Royal

http://www.nmm.ac.uk/collections/prints/images/540/PW/45/PW4537.jpg
Touto pseudohistorickou kolorovanou rytinou Soleil Royal v bitvě u Beachy Head Vás evidentně nenachytám , takže půjdu rovnou k věci.


Budete se divit, ale předpisy pro vlajky se v letech 1670-1790 prakticky nezměnily. Na rozdíl od citované Radkovy lodi Royal Louis z r. 1780, pro SR s velitelem loďstva de Tourvillem a královskými symboly na palubě lodi (dle předpisů z r. 1689 k tomu bylo nutné písemné svolení samotného krále) budou vlajky vypadat takto:


1. Velká královská vlajka (Drapeau du Royaume de France, pavillon royal)
Vztyčovala se na záďové vlajkové žerdi a byla bílá se zlatými liliemi, královským erbem, korunou, řády Sv. Michala a Ducha Svatého (Ordre du Saint-Esprit) a anděly:

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]
http://flagspot.net/images/f/fr_roys.gif

Délka vlajky se dle předpisů rovnala šířce lodi, výška (žerďový okraj) 2/3 délky vlajky. Velká vlajka se používala při slavnostních či významných příležitostech a v bitvách. Byla největší vlajkou na lodi.



2. Námořní státní vlajka (pavillon de la marine)
Bílá obdélníková vlajka se zlatými liliemi. V našem případě byla vyvěšena:
• na předním stěžni – 1/2 velikosti velké královské vlajky
• na zadním stěžni – 2/3 nebo 1/2 vlajky na předním stěžni
• na čelenu (pavillon de beaupré) – stejná jako na zadním stěžni (podle předpisů sice 1/2 velké vlajky, ale zpravidla menší)


[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]
http://flagspot.net/images/f/fr~mr2.gif



3. Velitelská vlajka (pavillon de distinction)
Admirálská obdélníková vlajka se vztyčovala na hlavním stěžni. Byla bílá, v případě vrchního velitele loďstva zřejmě se zlatými liliemi (jako u námořní vlajky), tj. vzhledově totožná. Na Bakhuizenově obraze SR je vlajka s liliemi a něčím jako zlaté kruhy uprostřed, co však znamenala a jak přesně vypadala, se mi nepodařilo zjistit.

http://modelforum.cz/download/file.php?id=451772&mode=view

Vlajka měla podle předpisů následující rozměry: žerďový okraj rovný 1/3 šířky lodi, délka vlajky o 1/3 větší, než žerďový okraj. Obvyklým standardem však bylo, že vlajka na hlavním stěžni byla větší, než vlajka na stěžni předním – doporučuji proto použít velikost 2/3 velké královské vlajky.



4. Plamenec (flamme de guerre - válečný plamenec)
Dle předpisů dlouhá vlajka bílé barvy s jedním vlajícím cípem, vyvěšená na hlavním stěžni, pod admirálskou vlajkou. Rozměry plamence: délka = 1,33 šířky lodi, žerďový okraj 1/9 šířky lodi. Plamence byly připevněny na krátkém ráhnu a teprve to bylo na krátkém provazu připevněno k vlajkovému lanku. V praxi se používal také dvojplamenec se dvěma vlajícími cípy - rozdělení konce činilo 1/6 až 1/8 délky plamence. Pro SR doporučuji dvojplamenec.

Na Bakhuizenově obraze je u žerdi část plamence se zlatýmu liliemi, pravděpodobně se třemi řadami lilií. V dostupné literatuře jsem však nenašel žádnou zmínku, že by měl vrchní velitel loďstva na plamenci lilie, ale je to možné.

Nenašel jsem rovněž žádnou dobovou zmínku ani obraz, představující nějakou slavnostní příležitost, kdy jsou vyvěšeny další plamence, proto doporučuji nedělat.


[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]


Zatímco předpisy týkající se barev vlajek, jejich umístění a vlajkové etikety byly přísné, ohledně rozměrů vlajek tak zcela striktní nebyly – velikosti si případně mírně upravte podle velikosti vlajkových žerdí na modelu, jen zachovejte přibližné poměry stran a vzájemné velikostní poměry jednotlivých vlajek. Začněte velkou královskou vlajkou na záďové žerdi, ostatní vlajky vhodně dolaďte podle ní. Na vlajkových žerdích (i na stěžních) nebyly vlajky připevněny na lankách, jako později v 18. stol., ale kroužky po celé délce žerďového okraje.

Pozn.: ačkoli odborný název dlouhé vlajky dle vexilologického slovníku je plamen, dal jsem přednost v námořnické praxi používanému názvu plamenec. Rovněž jsem nerozlišoval vexilologické pojmy jako standarta a vlajka.


Použitá literatura:
Wilson, Timothy: Flags at Sea. London 1999 (včetně franc. předpisů)
Boudriot, Jean: The Seventy-Four Gun Ship Vol.4. Paris 1988

Internet:
http://flagspot.net/flags/fr_mon.html
http://flagspot.net/flags/fr~mon.html


Měl bych dotaz – z jakého zdroje jsou ty informace, že ve francouzském loďstvu za Ludvíka XIV. byla admirálská funkce pouze u dvora? Tyto detaily totiž ještě nemám podrobněji prostudované, ale s tím málem, co mám k dispozici, si to poněkud odporuje. Z daného období pro SR 1670-1692 mám jen stručný výběr z předpisů z r. 1689 – Ordonnance de Louis XIV pour les Armées navales et Arcenaux de Marine – tyto předpisy pro námořní vlajky v podstatě platily až do r. 1790 - a tam je dělení na admirála, viceadmirála a kontradmirála jasně uvedeno, včetně míst vyvěšování vlajek.

Naposledy upravil Kpt.KL dne 07 čer 2010, 20:41, celkově upraveno 3

[Kpt.KL]

ad ohýbající se latinské ráhno - to jsem si neuvědomil, asi máte topenant příliš napnutý. Dá se snadno doladit - jednak váhou plachty, jednak trošku víc napnete kasouny k bokům, tím jej prohnete směrem dolů, jak tomu bylo ve skutečnosti. Pokud ne, povolte topenant. Dovolím si radu pro příště: já dělám kompletní výstroj ráhna včetně kladek, plachty a části lanoví - a na stěžeň věším/připevňuji již zkompletované ráhno.

ad váha ráhna cca 1 tuna - ano, tolik mohlo kompletně vystrojené ráhno vážit (s kladkami, lany a plachtou), v případě mokré plachty po dešti nebo po bouři ještě více.

P.S.: vzpomínám si, jak jsem jako kadet válčil na rozbouřeném Severním moři s mokrou přední plachtou (lněnou). Bylo nás tam na ráhně asi 30 a trvalo nám to celou věčnost, nějakých 30-40 minut, než jsme tu těžkou potvoru vytáhli a svinuli na ráhně. Těch sprostých slov, které burácející vítr unášel nad vlnami, bylo nepočítaně ......

[ronniejames]

AD/admirálové království
Nemám žádné konkrétní písemné podklady, ale vycházím z několika snadno ověřitelných faktů..
Za dobu života Ludvíka XIV. mám zjištěny tři admirály Francie:
1. Cesare de Bourbon, vévoda z Vendome, nar. 1594 - zemřel 1665, admirálem Francie od roku 1651 do své smrti. Legitimizovaný levoboček Jindřicha IV. (legitimizovaný znamená, že ač nemanželský, tak král jej oficiálně přijal do své rodiny a zajistil mu tituly i postavení u dvora), nevlastní bratr pozdějšího Ludvíka XIII. Césare většinu života strávil intrikovaním proti královně Marii Medicejské, svému nevlastnímu královskému bratru, kardinálům Richelieu a Mazarinovi. Po usmíření s Mazarinem jmenován admirálem a loďstvo pod jeho vedením porazilo Španěly u Barcelony roku, je mu přisuzováno autorství navigační příručky - v jeho osobě tedy mohlo jít o klasickou hodnost admirála.

2. Ludvík de Bourbon, hrabě z Vermandois, 1667-1683, legitimizovaný levoboček Ludvíka XIV a vévodkyně de la Valliére, admirálem jmenován 1669 - ve svých dvou letech!

3. Ludvík Alexandr de Bourbon, hrabě z Toulosse, 1678-1737, další Ludvíkův legitimizovaný levoboček, tentrokrát s markýzou de Montespan. Titul admirála dostal ve svých 5 letech roku 1683, o rok později se stal plukovníkem !!, 1696 jmenován maršálem Francie, později ministrem (správněji asi státním sekretářem pro námořnictvo), prokazatelně velel francouzskému loďstvu v bitvě u Malagy 1704 - ovšem faktické velení, nebo spíše "dozor" nad admirálem z Toulosse, měl hrabě d´Estréés, který si ostruhy jako velitel získal už pod Tourvillem ve slavné bitvě u Beachy Head roku 1690 (ve francouzských pramenech jako bitva u Beveziérs).
Z celého jeho životopisu lze snadno usuzovat na to, že byl spíše dvořenem, než námořníkem, nebo vojákem..

AD/plachty:
ta námořní státní vlajka s liliemi přijde na všechny tři místa? No to bude na Soleil docela převlajkováno..
Kontradmirálský modrý kříž v bílém obdelníkovém poli tedy na SR nepatří?

Ohledně toho postupu zhotovení ráhna i s plachtami - už mě k tomuhle postupu směřoval i Radek, ale nějak se pak ztrácím ve všech těch lanech, co tam patří a kam .. Takže navěšuji ráhno s kladkami, ale plachta přijde na řadu až posléze

Naposledy upravil ronniejames dne 07 čer 2010, 21:33, celkově upraveno 2

[Kpt.KL]

...... a koukám, že frantíci se nespokojili se současnými dostupnými informacemi, začali šťourat ve věrohodnosti plánů SR a pátrají po dobových zdrojích, aby mohli udělat co nejpřesnější rekonstrukci:

http://5500.forumactif.net/l-arsenal-f1/soleil-royal-1669-t52.htm
http://5500.forumactif.net/l-arsenal-f1/soleil-royal-1692-t54.htm

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

Nějak se nám ty rekonstrukce lodí rozjíždí - nejdřív fregata Hermione, teď tohle:
http://5500.forumactif.net/l-arsenal-f1/projet-tourville-t155.htm
http://www.tourville.asso.fr/

P.S.: Díky za info o francouzských admirálech. Ad kontradmirálská vlajka - na SR určitě ne.

[ronniejames]

Už jsem na ty odkazy k SR někde narazil - tohle už je "šílené" zanícení pro věc. Ale pro značnou část francouzů je Ludvíkovská éra něčím, na co jsou nesmírně hrdi - takže proč ne takovéhle zaujetí pro loď, která vedla francouzské síly v nejslavnějších bitvách monarchie i prvního císařství...
Za těch pár řádků neděkujte Kapitáne, Vy jste tady pro nás udělal mnohem-mnohem více!
Navíc Ludvíkovská éra patří k mému oblíbenému historickému období, pokud by jste měl zájem něco z téhle doby rozpracovat podrobněji - rád pomohu.

Ještě k těm mokrým plachtám - někde jsem četl, že v případě bezvětří, se plachty polévaly vodou - když prý ztěžkly, tak dokázaly zachytit i ten nejslabší vánek..., a to samé se údajně používalo pro krátkodobé zvýšení rychlosti při stíhání, nebo naopak pokusu o únik..
Je to reálné, nebo jde o další mýtus?

[Kpt.KL]

ad vlajky pro SR

Tady došlo k jistému nedorozumění ohledně použitého slova admirál a admirálská funkce. Ve válečném námořnictvu existují hodnosti a funkce. Vycházel jsem z Vašeho úmyslu mít SR s vlajkami s královskými liliemi, buďto pro slavnostní přítomnost člena královské rodiny na palubě, nebo pro nejvyššího velitele královského loďstva - vlajkami pro "běžnou" situaci, kdy by byly všechny pouze bílé, včetně větrných korouhví, jsem se nezabýval. Striktně vzato, ve Francii r. 1689 byl, jak píšete, titulárně Admirálem Francie Ludvík Alexandr de Bourbon, hrabě z Toulosse, 1678-1737. Výkonným velením královského loďstva však byl pochopitelně pověřen některý z viceadmirálů nebo maršálů Francie, např. Jean d'Estrées, nebo od r. 1689 generálporučík a viceadmirál de Tourville, který byl vrchním velitelem královského námořnictva a funkčně de facto nejvyšším admirálem. S tím se váže použití admirálské vlajky pro SR - ve flotile, kde je rovněž další viceadmirál (s vlajkou na předním stěžni), má vrchní velitel (hodnostně také viceadmirál, funkčně ale ve vyšší pozici) vlajku na hlavním stěžni, stejně jako admirál. V té době byly velitelské vlajky admirála, viceadmirála a kontradmirála bílé, pouze se svolením krále mohl mít nejvyšší velitel vlajku s královskými liliemi. K barevnému rozlišení vlajek vice- a kontradmirála došlo později. Vzhledem k tomu, že na dobových vyobrazeních z bitev měl vlajku vrchního velitele na hlavním stěžni jak viceadmirál d'Estrées, tak později de Tourville, a že vrchní velitelé mohli dle předpisů používat vlajku s liliemi, domnívám se, že pro SR v době, kdy na její palubě byl nejvyšší velitel královského loďstva de Tourville, jsou vlajky s liliemi na všech stěžních možné. Jak jsem zmínil ve svém příspěvku, nenašel jsem odpovídající význam vlajky na hlavním stěžni na Bakhuizenově obrazu SR (předpisy nic takového nezmiňují), ale i vpřípadě, že by de Tourville použil svoji velitelskou vlajku viceadmirála na předním stěžni, v podstatě by se vzhledově nic nezměnilo - čistě bílá vlajka, nebo s liliemi.

http://modelforum.cz/download/file.php?id=451772&mode=view


Mnou navrhovaný stav vlajek SR je pro situaci, kdy je na palubě vrchní velitel královského loďstva, v období 1689-92. Abychom měli vlajky pro SR naprosto perfektní i pro jiné období, potřebovali bychom vědět přesné datum a zda byl na palubě vrchní velitel či člen královské rodiny, nebo byla loď "pouze" v aktivní službě, ale bez vrchního velitele. Pokud bychom zjistili hodnosti dalších vlajkových důstojníků v de Tourvillově flotě 1689-92, měli bychom trochu jasněji - to se mi prozatím nepodařilo zjistit.

Pokud můžete doplnit nějaké další informace, budu rád. Francouzsky ovládám jen částečně technické názvosloví, informace čerpám z anglojazyčné literatury, kde je např. de Tourville označován jako generálporučík a admirál. Označení admirál se běžně používá jako hromadné označení, bez rozlišení admirálských stupňů - v řadě publikací je Nelson také nazýván admirálem, ačkoli hodností byl viceadmirálem.

Vlajky byly na všech stěžních, především v bitvě - pokud by loď měla jen jednu vlajku na stěžni, při zřícení střelbou poškozeného stěžně s vlajkou by v oblacích hustého kouře mohlo dojít k tomu, že by lodě, které bojovaly na malou vzdálenost, střílely na vlastní, nikoli na nepřítele.

Naposledy upravil Kpt.KL dne 07 čer 2010, 23:43, celkově upraveno 5

[Kpt.KL]

ad mokré plachty - ano, to není mýtus, existují o tom dobové záznamy. Lněná příze, z níž byly utkána plachtovina, byla považována za "řídkou", namočením se o něco zvětšil objem vláken a tím plachta jakoby vítr zadržovala lépe. Jednou z akcí, kde se toto použilo, je únik americké fregaty Constitution před britskou eskadrou.

[ronniejames]

Ad/vlajkoví důstojníci Tourvillova loďstva r. 1690
Z četba p. Kovaříka mám informace, že zadnímu voji velel hrabě d´Estrées, do roku 1684 v hodnosti viceadmirála (http://www.netmarine.net/bat/ee/destree/celebre.htm), přednímu voji hrabě Chateau-Renault, který byl viceadmirálem jmenován až roku 1701 - v bitvě u Beveziérs tedy zřejmě v hodnosti rear admiral - jde ale o označení anglické, francouzsky snad contré-amiral..(kontradmirál??)
[url]http://en.wikipedia.org/wiki/François_Louis_de_Rousselet,_Marquis_de_Châteaurenault[/url] - nedokážu to nějak hodit do toho kódu pro živý odkaz , ale stačí zkopírovat, adresa je správně.

[Kpt.KL]

Ještě jsem trochu zapátral - vše potvrzuje, že navržené vlajky pro SR jsou v pořádku, jak vysvětleno výše. Francouzské předpisy (Ordonnance) z r. 1689 jasně říkají, že všechny vlajkové hodnosti mají vlajky bílé barvy. K barevnému rozlišování vlajek admirálských stupňů došlo až v 18. stol., avšak tyto vlajky se používaly k rozlišení eskader - dle francouzské wiki de Tourville na SR velel bílé eskadře. Nemám však k dispozici hodnověrný zdroj, od kdy se vlajky rozlišující eskadry jedné floty začaly používat. Wikipedii za hodnověrný zdroj nepovažuji, kvalita mnoha informací je pofiderní, často jsou tam i hrubé chyby. Francouzská wiki označuje de Tourvilla jako viceadmirála, anglický překlad na wiki již jako admirála.
http://fr.wikipedia.org/wiki/Bataille_du_cap_B%C3%A9veziers
http://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Beachy_Head_%281690%29

Jinak dík za upozornění na nuance a odlišnosti ve francouzských vlajkových hodnostech 17. stol. ve srovnání s anglickými - Admirál Francie (Amiral de France) je státní funkce, odpovídající anglickému Lord High Admiral, nejvyšší lord admirál, titul obvykle přidělený panovníkovi, členům královské rodiny nebo příslušníkům vyšší šlechty. Kvalitní přehled francouzských vlajkových důstojníků zatím nemám k dispozici, jen útržkovité informace a to v angličtině, kde např. de Tourville je vždy uváděn jako admirál, nikoli jako vice-admirál. Vidím, že tyto detaily ještě musím doladit, ukázalo se, že anglické zdroje o francouzských jsou nepřesné.