HMS PRINCE 1:180 Airfix

[Kpt.KL]

Samozřejmě, modelaření je především zábava. Domnívám se, že důležitý je výsledný dojem, vše se nedá udělat přesně jako na skutečné lodi a k tomu slouží různé triky. U modelů se na plachty často používá příliš silný materiál a výsledek je často nevzhledný a neuspokojivý. Jak malý objem ve skutečnosti zabere svinutá plachta je vidět na fotkách skutečných lodí, které jsem tady dával (Gotheborg nebo Endeavour). Pokud tedy chce modelář dosáhnout realistického vzhledu svinutých plachet u modelů v malém měřítku, musí použít buď velmi tenký materiál, nebo si pomoci trikem se zmenšeným tvarem plachty. Výběr samozřejmě záleží jen na něm.

Obrovské množství cenných informací o lodích 17. nám poskytují dobové obrazy a kresby, především od Willema Van de Veldeho, otce a syna. Jejich vynikající kresby a malby jsou považovány téměř za obdobu dnešních fotografií. Zde je např. studie svinuté dolní a košové plachty, cca r. 1675:

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

a kosatky, cca r. 1700
[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

a zde je krásně vidět skasanou plachtu, kterou začali dva námořníci svinovat, cca r. 1685:
[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

[Kpt.KL]

K diskuzi u Sovereign of the Seas o umístění čelenu mimo osu lodi vpravo vedle vazu - Angličané tento způsob používali mnohem déle, než na kontinentu. Zde přímo na dobovém modelu HMS Prince z r. 1670 Z londýnského Science Museum:
http://www.modelships.de/HMS_Prince_I/Science_Museum_IMG_0596.jpg
http://www.modelships.de/HMS_Prince_I/dockyard_model_HMS_Prince.htm

Konkrétně na této fotografii je vidět zakončení předního vazu soškou lva, na rozdíl od SoS bez jezdce:
http://img116.imageshack.us/img116/8002/1670prince041hg0.jpg

Čelen prochází krátkou příďovou palubou před čelní přepážkou.

Tento modelář evidentně použil nepříliš kvalitní plány, čelen má v ose lodi.
http://www.modelships.de/HMS_Prince_I/HMS_Prince_I_eng.htm

Naposledy upravil Kpt.KL dne 01 dub 2010, 14:24, celkově upraveno 1

[ronniejames]

Airfix u modelu Prince zaslouží pochvalu - model má čelen zasazený těsně vedle předního vazu:)

Jinak ten model na obrázku vypadá jako nějaká nápodoba modelu od Airfixu, bočnice jsou prakticky totožné a i to, co je vidět z paluby vcelku odpovídá. Ale výzdaba je mnohem hrubší - i když galionová figura jezdce je mnohem pěknější, než u Airfixu, tam je socha jezdce s koněm hrubě odfláknutá ..(

A děkuji za fotky reálného modelu - budou se moc hodit až se dostanu k lanoví..

[Kpt.KL]

Kvalitu řezbářské práce ukazuje např. tento erb ze zádi lodi Royal Charles z r. 1667

http://www.rijksmuseum.nl/images/aria/ng/z/ng-mc-239.z

http://www.rijksmuseum.nl/aria/aria_assets/NG-MC-239?lang=en

[ronniejames]

Děkuji za krásné fotky, už tedy vím, co správně má patřit do toho znaku uprostřed erbu u Prince.
Zároveň je mi ale jasné, že něco takového tam v žádném případě nedostanu, takže erb bude jen diagonálně červeno-bílý.

(jen tak pro zajímavost - ty "bourbonské" lilie jsou v erbu proto, že matka Karla II. byla sestrou Ludvíka XIII., nebo to má jiný význam?)

[Kpt.KL]

Starofrancouzský smybol lilií na modrém poli představuje nárok anglických králů na francouzský trůn a byl do anglického erbu začleněn ve 14. stol. králem Edwardem III.

http://en.wikipedia.org/wiki/British_coat_of_arms
http://en.wikipedia.org/wiki/Fleurs-de-lis
http://en.wikipedia.org/wiki/English_cl ... nch_throne

[Kpt.KL]

Ach ta skleróza. Zapomněl jsem dát informace k výpočtům průměrů lan pro SL a Prince. Při zběžném nahlédnutí do Cajthamlových tabulek na str. 268-9 a 270-272 jsem neviděl nějakou hrubou chybu (na rozdíl od str. 274 - rozměry ráhen, kde chyby jsou, např. čelenové ráhno je větší než hlavní) - Cajthaml tabulky přepsal od Mondfelda a ten zase od Leese. Lees samotný je zpracoval podle dobových pramenů.

Průměr lan se určoval poměrně vzhledem k průměru hlavního stěhu, jehož obvod byl orientačně roven polovině průměru hlavního stěžně. Pro výpočet průměrů lan u modelů je tedy zapotřebí znát průměr stěžně, který u skutečné SL činil 1 m a u Prince 0,93 m. Z toho vyplývá obvod hlavního stěhu SL 0,5 m, tj. průměr 16 cm, a u Prince průměr 15 cm. V druhé polovině 17. stol. s rozvojem válečného námořnictva se z administrativních důvodů začaly zavádět předpisové tabulky s výstrojí. Anglické tabulky z roku 1670 uvádí průměr hlavního stěhu pro loď první kategorie (first rate) o něco menší, 14 cm.

Z těhto údajů lze dopočítat pomocí tabulek uvedených v Mondfeldovi nebo Cajthamlovi průměry lan pevného a pohyblivého lanoví. Cajthamlovu tabulku jsem nekontroloval důkladně, pokud by nastala nejasnost u některého konkrétního lana, dejte vědět a já se podívám přímo do Leese nebo dobových materiálů.

[DORIS]

Wow, to jsou suprové detaily a informace, obdivuhodné znalosti! Všechna čest. Někdy bych si postavila model plachetnice tak 1:60 a to by se pak daly parádně vypracovat detaily s těmito podklady.
Doris

[ronniejames]

Díky moc za informace Kapitáne, Soleil už podle toho opravovat nebudu - to by bylo opravdu na mašli..)
Ale už u Prince se budu snažit ty proporce mezi jednotlivými průměry lan aspoň přibližně dodržovat (i když s těmi možnostmi jak a kde sehnat nitě to také není nic moc...)

[Kpt.KL]

Samozřejmě, u zjednodušených modelů v měřítku menším než 1:100 se používá jen několik průměrů - já se s tím moc nepáral a používal jich max. pět - 0,1 - 0,25 -0,5 -0,75 a 1 mm, sortiment od Mantuy nebo od Amati. Šlo mi pouze o zachování jakéhosi slušného vzájemného poměru. U SL v měřítku 1:100 bych také nedělal všechny průměry, přidal bych 1,25 a 1,5 mm.

Na lanoví u modelů používám jednoduché pravidlo poloviny podle starých postupů takelážníků. Dolní stěh je základ, nad ním košový má poloviční průměr, brámový stěh polovinu košového. Úpony mají poloviční průměr stěhu, lana v úponových kladkách (deadeyes) polovinu průměru úpony. Lana upínající stěhy přes očnice (hearts) mají poloviční průměr stěhu atd. Zjednodušeně řečeno, co je výš, má poloviční průměr (samozřejmě ne do nekonečna, nejmenší průměr skutečných lan byl 10-12 mm, kromě lanek na vlajkyaž cca 8 mm).

Vůbec obecně platilo, že lana napínající úpony, stěhy, zadní stěhy apod. mají poloviční průměr napínaných lan. Např. u HMS Prince má hlavní stěh průměr 15 cm, což v měřítku 1:180 představuje 0,83 mm - já bych tam dal klidně průměr 1 mm a ostatní lana bych odvodil podle pravidla poloviny - dolní úpony 0,5 mm - do upínacích kladek 0,25 mm; košový stěh 0,5 mm, brámový stěh 0,25 mm atd. Na Prince budete nejvíce potřebovat průměr 0,1 mm.

Ono to jednoduché pravidlo poloviny si můžete ověřit porovnáním průměrů lan v tabulkách v Mondfeldovi nebo Cajthamlovi - tam je ale vše vztaženo k průměru hlavního stěhu a z pohledu na složitě vypadající tabulky tato jednoduchost nevynikne.

Naposledy upravil Kpt.KL dne 02 dub 2010, 20:31, celkově upraveno 1

[Kpt.KL]

Wow, to jsou suprové detaily a informace, obdivuhodné znalosti! Všechna čest. Někdy bych si postavila model plachetnice tak 1:60 a to by se pak daly parádně vypracovat detaily s těmito podklady.
Doris

Nechte na hlavě, to nejsou mé zásluhy, to vymysleli jiní. Já jen natáhnu některou z horních končetin do příruční knihovničky

[ronniejames]

Teda Vy jste mi dal, Kapitáne..
Čím více toho člověk ví, tím je na sebe náročnější a tím více času a práce mu to zabere..
Ale samozřejmě všechno v dobrém a jsem a i do budoucna budu opravdu rád za každou novou informaci, která mé "znalosti" zase o kousek poposune..

Dolní blindu jsem tedy předělal, dle Vaší rady jsem ji zkusil podkasat těmi pomocnými kasouny, výsledek je myslím o dost lepší, než ta podoba předtím.
Stejným způsobem jsem to zkusil i u hlavní plachty - ta už ale měla zůstat jen zkasaná a nepřivázaná k ráhnu. Nakonec mi to zabralo cca 20 hodin - je dost problém vytahovat pokud možno souměrně všech 8 předních kasounů - asi mi k tomu chybí ti námořníci, kteří by se každý starali jen o jedno lano. Budu se muset někde poohlédnout po nějakých cvičených pavoucích..
Výsledek posuďte sami, ale mám dojem, že nic lepšího už vytvořit nedokážu.
(ty volně visící nitě na koncích ráhen jsou právě ony pomocné kasouny, jimiž je plachta prošita. Vytáhnu je až po fixaci plachty přelakováním nějakým bezbarvým lakem)

[Kpt.KL]

Ano, je to výrazně lepší, paráda

P.S. Poťouchlým pošťuchováním za lepší modely

Naposledy upravil Kpt.KL dne 04 dub 2010, 15:36, celkově upraveno 1

[Kpt.KL]

Možná znáte, ale jistě nebude vadit několik informací k dobovým obrazům Prince. Tyto dva patří k nejcennějším, protože je malovali přední portrétisté lodí, kteří lodě viděli in natura. Mnohé detaily lze uplatnit na modelu, prakticky jako podle fotografie.

První namaloval holandský malíř Jan Karel Donatus van Beecq (1638-1722), působící v Anglii přibližně v letech 1670-1720. Obraz pochází z r. 1679 a Prince na něm má jinou záď, než byla původní - po bitvě u Texelu v r. 1673, kde byla loď značně poškozena, byly záďové galerie předělány.

http://www.nmm.ac.uk/collections/explore/object.cfm?ID=BHC0976

Obraz zachycuje loď manévrující na rejdě a plující na zadní vítr zleva. Loď má typické nastavení plachet pro plavbu na zadní vítr a je zachycena v momentu, kdy spouští hlavní brámovou plachtu a horní (čelenovou) blindu. Latinská plachta nepracuje, je připravena k případnému manévru otáčení.

Za pozornost stojí především vlajky - na čelenové košové čnělce vlaje státní vlajka, které se říkalo Union Jack. Na předním stěžni je zcela nahoře malá větrná korouhev (weather vane) - korouhve pomáhaly při určování směru relativního (zdánlivého) větru a tím k určení úhlu nastavení ráhnových plachet a také k manévrování. Pod ní je velká vlajka Lorda nejvyššího admirála, tj. nejvyššího velitele královského loďstva:
http://www.crwflags.com/fotw/images/g/gb_lha1.gif

Na hlavním stěžni má královskou vlajku (Royal Standard), používanou v letech 1603-1649, 1660-1689, 1702-1707:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Royal_Standard_of_Great_Britain_%281603-1649%29.svg

Na zadním stěžni je státní vlajka, stejná jako na čelenu. Na záďové žerdi má loď červenou námořní vlajku (Red Ensign). Červená představovala nejvyšší stupeň, nejnižší byla modrá a prostřední představovala bílá barva:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:English_Red_Ensign_1620.svg



Dalším je obraz Willema van de Velda ml. (1633-1707), představující loď během inspekce floty králem Karlem II. v r. 1672.

Obraz zachycuje zakotvenou loď, s plachtami pracujícími dozadu a posádkou šplhající na stěžně a ráhna svinout plachty, a představuje téměř identickou scénu, jako obraz Royal Sovereign od Jacoba Knijffa z r. 1673, o kterém se diskutovalo ve vláknu o Sovereign of the Seas (na rozdíl od Knijffova obrazu je dobře vidět kotevní lano):
http://www.jans-sajt.se/contents/Navigation/Modelling/RS_CouncilofWar.jpg

Hlavní vlajky jsou identické jako na obraze van Beecqua, navíc jsou plamence (pennants) - dlouhé vlajky na krátkých ráhnech s rozeklanými konci, čtyři vztyčené pod hlavními vlajkami na vrcholech všech stěžňů (včetně čelenu), plus dva na zobácích hlavního ráhna.


P.S.: Zajisté jste si všimli odborného názvu čelenová košová čnělka, plně vystihující podstatu, na rozdíl od matoucí neodborné terminologie čelenová vs. čelenní čnělka. Tento název vychází z logické tvorby odborného názvosloví - čelenová čnělka má podobnou konstrukci a význam jako košová čnělka na stěžni, čelen samotný je považován za šikmý stěžeň. V angličtině se horní čelenové plachtě říká sprit topsail, což je zkráceno z bowsprit topsail, a doslovný překlad zní čelenová košová plachta. Košová plachta se anglicky nazývá topsail, doslova horní nebo vrcholová plachta, v češtině odvozeno od koše, angl. top.

V němčině se čnělka na čelenu jmenuje podobně - Sprietmast, zkráceno z Bugsprietmast, doslovně přeloženo čelenová čnělka.

Pro zajímavost - v 18. stol., kdy byla vertikální čelenová košová čnělka nahrazena šikmou kulatinou, se název změnil - anglicky na jib boom, německy na Klüverbaum - obojí doslovně přeloženo kosatková čnělka, v neodborné literatuře čelenová čnělka. Prodloužení čelenu o další čnělku (jako má např. HMS Victory) se anglicky nazývá flying-jib boom, doslova přeloženo létavková čnělka; německy Außenklüverbaum, doslovně přeloženo vnější kosatková čnělka.

Odborná námořní čeština používá většinu slov odvozených z obou jazyků, angličtiny a němčiny, často podle toho, kde je větší logika a výstižnost. Někdy v češtině existují vedle sebe dva výrazy pro stejnou věc, převzaté z angličtiny nebo němčiny, jako např. čelenová plachta = dolní blinda, nebo čelenová košová plachta = horní blinda.

Naposledy upravil Kpt.KL dne 08 čer 2010, 17:21, celkově upraveno 1

[Kpt.KL]

Na modelové kasání plachet jsem kdysi používal jednoduché udělátko. Určitě by to šlo vylepšit, v případě předpokládané stavby více modelů.