) A tak jsem si vytáhl už hodně dlouho odložený doublebuit Aera 45 a Aera 145. Možná otázka proč dva skoro stejné modely? Líbily se mi kamufláže, respektive to, že pětačtyřicítka bude v barvě kovu a stopětačtyřicítka bleděmodro-krémová s proužkama. Obě pochopitelně vojenské, ale s rozdílným zbarvením bude každá vypadat úplně jinak. Nebo spíš jsem se nemohl rozhodnout, kterou Aerovku bych chtěl raději, tak obě.A tak jsem zakoupil dva short runy od A-modelu (s názvy Aero 45 a 145 s rozdílnýma krabičkama) a dal se do díla. Na první pohled to nevypadlo špatně, něco takového jako otřepy a propadliny neberu vážně a spíš mě to baví odstraňovat. Rytí na první pohled docela šlo, detaily nic moc, ale s těmi obvykle ani nepočím. Měl jsem se představu, že jen udělám hezké šachty, nějaký interiér, nastříkám, vyberu obtisky a bude hotovo.
Ale...
Malá vsuvka. Před nějakým časem tady v galerii byla moc hezká An-26 taky od A-modelu. Tak jsem učinil dotaz, jaké kladné a stinné stránky má tato stavebnice. Odpovědí mi bylo, že kladné stránky by se hledaly jen stěží.
Jak často si nyní tuto větu vybavuji! 
Zklamání číslo jedna. Obě stavebnice jsou totožné, liší se jen překryty. Motory kterými by se měly lišit neodpovídají ani jednomu modelu. Tvarové drakové rozdíly v přechodu trup-křídlo, to je to samé (a to jsem zjistil jako poslední věc a už fakt neměl sílu s tím něco dělat).
Zklamání číslo dvě. Rytí. Sice o fous hlubší a širší, ale dalo by se. Jen je ho málo a zase neodpovídá ani jedné verzi. Takže dorývání a nutnost se nějak přispůsobovat tomu původnímu místy chybnému. Kdybych si to ryl celé znova, bylo by to podstatně rychlejší. Navíc dostupné výkresy jsou taky všelijaké a tak nezbývalo, než oběhnout skutečné letadlo s foťákem.
Zklamání číslo tři. Po slepení modelu, mimochodem taky velmi "slušný" zážitek, kdy to pasuje tu s přesahem, tu s nechutnou škvírou, jsme se na koukl a bylo to tam. Trup je tvarově mimo a nedá se to přehlédnout. Takže natmelit dvousložkovým tmelem a brousit. Ve spojení s hodně měkkou původní hmotou dosti vyčerpávající práce. Následna obnova rytí v dvou různých materiálech tak nic moc. Raději nepátrám po dalších tvarových chybách, mohl bych je najít (a prosím, ani mi o nich nepiště nebo to nikdy nedodělám
).A to byl konec další práce. Před asi dvěma lety došly síly a modely byly odloženy. Z odpočinkových sporťáků se stala noční můra.
No, nic trochu optimismu.
Před dvěma týdny jsem vytáhl pětačtyřicítku a po asi pěti nástřicíh a pěti broušeních a mnoha leštěních se na to dá trochu dívat. Nečekám, že z toho bude nějaký brus, jen to stavbu chci nějak se ctít dokončit. 
Dokonce mi to dodalo i chuť dodělat druhou aerovku, takže budu pokračovat na ní. Ta se zdá v trochu lepším stavu, ale taky dá ještě zbrat (na fotce v "nálezovém" stavu"). Fotka nic moc, až bude co ukazovat, učiním lepší.
- Přílohy
-
