
Stavba zde: viewtopic.php?f=253&t=23999&st=0&sk=t&sd=a
JAK ČESKOSLOVENSKO K FOXBATU (I KDYŽ JEN NA ČAS) PŘIŠLO
Osazenstvu a blízkým obyvatelům letecké základny ve Sliači se 8.8.1970 kolem třetí hodiny odpoledne naskytl velmi neobvyklý pohled. V přízemním letu jim totiž nad hlavami prolétl sovětský MiG-25 následovaný dvěma československými Lightingy, které z této základny před necelou půlhodinou odstartovaly při pohotovostním startu. Foxbat krátce zakroužil nad letištěm a přistál. Poté popojel na parkovací dráhu, zastavil a vypnul motory. Okamžitě byl obklíčen ostrahou letiště a pilot vyzván k opuštění letounu, což učinil a ihned požádal o politický azyl v naší zemi. Osudy pilota se budeme zabývat později.
Vedení letiště samozřejmě ihned informovalo vrchní velitelství v Praze o tom, že na našem území přistál nejmodernější sovětský letoun. Okamžitě bylo rozhodnuto přesunutí do VTLÚ v Praze a jeho podrobném prozkoumání. Do Sliače byl vyslán náš nejzkušenější zkušební pilot Pavel Lukeš s úkolem tento letoun přelétnout. Mezitím pozemní personál zamaloval veškeré sovětské výsostné označení a nahradil je naším. Jako prvek rychlé identifikace nesl letoun na křídlech a SOP široké červené pruhy. Dne 9.8.1970 po dotankování a seznámení se s novým strojem odstartoval Lukeš směrem na Prahu kam dorazil po necelé hodině. Z bezpečnostních důvodů bylo rozhodnuto že budou nejprve provedeny zkušební lety a teprve pak bude letoun podrobně prozkoumán a rozebrán. Mezi 10.8. a 19.8 bylo provedeno celkem 25 zkušebních letů, přičemž poslední málem skončil katastrofou. Při letu maximální rychlostí M=3,2 došlo k přetočení turbín motorů a levý motor byl poškozen a začal hořet. Naštěstí se ho podařilo uhasit. Po přistání bylo zjištěno že se ulomilo celkem 5 lopatek turbíny. Naštěstí nezasáhly palivovou soustavu motoru, jinak by došlo k okamžité explozi stroje. Po této události byl letoun uzemněn a byl podrobně dnem i nocí prozkoumáván a rozebírán vědci a techniky, kteří z něho těžili velmi užitečné informace.
Sovětský svaz po zjištění že jeho MiG-25 přelétl do ČSR a je tam intenzivně testován hned vznesl požadavek o okamžité navrácení letounu. Díky práci a mlžení našich diplomatů a rozvědky se nám podařilo „udržet“ si Foxbata až do 28.10.1970 kdy byl oficiálně předán zpět. Následujícího dne přilétli do Prahy sovětští mechanici s úkolem vyměnit poškozený motor a uvést letoun do letuschopného stavu. MiG byl ale v takovém stavu že jeho oprava byla v československých podmínkách nerealizovatelná. Foxbat proto naši zemi opustil 1.11.1970 na palubě transportního An-22.
Bohužel, předání bylo narušeno menším skandálem, kdy neznámý šprýmař v noci na 29.10. napsal na levý bok letounu ironické „благодарим вас!“ tedy „Děkujeme vám!“. Tato poznámka byla ovšem velmi trefná, protože z informací vytěžených z letounu čerpal náš letecký průmysl ještě dlouhá léta potom.
Nyní bych se vrátil k osudům pilota, který tento MiG pilotoval.
Alexander Konstantinovič Černěnko
Narodil se 20.6.1936 v Leningradě. Jeho otec pracoval v místní traktorové továrně, matka byla sazečka novin v tiskárně, spolu měli celkem 6 dětí (2 dívky a 4 chlapci). Dá se říci že to byla relativně spokojená sovětská rodina.
Do jejich života ovšem krutě zasáhlo německé obléhání Leningradu při kterém zahynula jeho matka, obě jeho sestry a bratr. Již v té době sedmiletý Alex přísahal, že až bude velký, tak bude bránit svou vlast v řadách armády. Této přísaze pak zasvětil celé své dospívání.
V roce 1954 nastoupil vojenskou službu kterou absolvoval jako střelec tanku. Po jejím skončení vojenskou uniformu neodložil, podal si přihlášku k letectvu, ke kterému byl přijat. Letecký výcvik absolvoval v nejprve v Leningradu a poté v Moskvě. Patřil mezi nejlepší absolventy, dokonce byl vybrán do širšího výběru kosmonautů, neprošel ale náročnými zdravotními testy.
Létal na široké škále letounů: MiG-15, MiG-19, MiG-21 a nakonec byl pro své schopnosti přiřazen ke 91. stíhacího pluku který sídlil poblíž Lvova jehož hlavním úkolem bylo zachytávání amerických průzkumných letadel pronikajících do vzdušného prostoru SSSR. Tento pluk měl ve výzbroji nejmodernější stíhačky co měli Sověti k dispozici-záchytné MiGy-25, na Západě známý pod krycím názvem Foxbat. Díky svým schopnostem se brzo stal velitelem letky. Alexander byl člověk který měl oči otevřené. Moc dobře věděl jaká je situace v SSSR. Jak sám řekl, začal si pokládat otázku jestli by nebylo lepší emigrovat. Tuto myšlenku ale zapudil a žil dále svůj život. Vrátil se k ní po velmi nepříjemné příhodě se svým nadřízeným-přesněji řečeno s politrukem pluku. Měl s ním velmi vážnou roztržku a od svých známých se dozvěděl že se připravuje jeho kariérní likvidace. V tu chvíli ho nenapadlo nic jiného, než ze SSSR uprchnout při první vhodné příležitosti.
Ta přišla 8. srpna 1970. V 13:27 odstartovala čtveřice letounů pod jeho velením ke kondičnímu letu. Skupina nabrala kurz na severozápad, kdy simulovali napadení pronikajícího nepřátelského bombardéru. V 14:13 vydává Černěnko rozkaz k přeskupení a návratu na základnu. Sám ale prudce snižuje výšku letu a maximální rychlostí míří k Československým hranicím. Podle údajů jemu dostupných si vybral k přistání základnu ve Sliači. V 14:29 překračuje naše hranice, zpomaluje a stoupá do výšky cca 2000 m. V té době již k němu stoupají dva záchytné Lightingy, které ho dostihly ve 14:38. Dávají mu signál k následování, což učinil a s jejich asistencí přistává v Sliači.
Po všech peripetiích spojených s jeho emigrací k nám je mu udělen politický azyl a v roce 1979 i československé občanství. Po svém propuštění z vazby v roce 1971 se stal zaměstnancem čs. Rozvědky a pod jménem Alexander Černý se i oženil. Žije ve Slatiňanech u Chrudimi.
Vojta Novák, KPM ZNOJMO
Hotovo: Silbervogel (Takom 1/72)
Shelf of shame: 20+
Běžte radeji lepit...
Arguing on the internet is like running in the Special Olympics. Even if you win, you're still retarded.
Hotovo: Silbervogel (Takom 1/72)
Shelf of shame: 20+
Běžte radeji lepit...
Arguing on the internet is like running in the Special Olympics. Even if you win, you're still retarded.