). Na svoji dobu a ve srovnání s modely tehdy u nás dostupnými to bylo docela zjevení - krásné negativní rytí, čistě vylisováno. Jen ty civilní markingy Lufthansy a KLM mne moc nezaujaly. Naštěstí model kromě civilní DC-3 obsahuje i díly pro stavbu C-47 (nákladová vrata, velké lapače nad motory atd). Čas od času jsem se k modelu vrátil a něco málo udělal, dost jsem také lavíroval s markingem. Jeden čas jsem chtěl AC-47, dokonce jsem sehnal rámeček s miniguny a obtisky od Microscale, pak se mi to zase rozleželo, pak vydal Airfix nový model s obtisky na Dan Air a BOAC, které se mi podařilo sehnat. Už jsem byl téměř rozhodnutý pro Dan Air, nakonec jsem ale zvolil BOAC.Při stavbě se přece jen trochu projevovalo stáří modelu, většina spojů potřebovala trochu tmelu, motorové kryty chtěly dost laborování, aby se umístily souose s motory a gondolami. Model je stříkaný Triplexem lihovými Agamami. Obtisky od Airfixu jsou nádherně vytištěné, ostré, syté a s dokonalým soutiskem, jen trochu tlustší. Ale s použitím Hypersolu celkem v pohodě zalezly do paneláže. Vzhledem k velkému množství rytí na trupu (mnohem více, než má nový Airfix) jsem se rozhodl paneláž nezvýrazňovat, nelíbila se mi představa, jak bude celá Dakota štráfkovaná. Zvýraznil jsem tedy jen pohyblivé plochy a dveře.
Můj nejstarší Temelín je tedy hotov a příště zase raději něco menšího (Dakota je teď suverénně největší model v mé vitríně, až mne překvapilo, jak je to vlastně velké letadlo)
. Mám tu samou Dakotu také ve skříni, tipnul bych také tak 30 let. A vypadá fakt dobře 
. 
