Ahój. Je tu někdo, kdo by v dětství nezatoužil být popelářem. Přiznám se, že vlastně já. Bydleli jsme v té době v těsném sousedství "technických služeb" a i když se mé zraky tehdy skutečně toužebně upínaly k popelářským vozům, nebylo to na muže na stupačkách, ale jednoznačně k jejich volantům. Popravdě sedmsetšestka BOBR bylo pro mě tenkrát nejhezčí auto. No, muselo uplynout několik desítek let, aby se z "šachťáka" stal zaměstnanec dnes už technicko-ekologických služeb a dětský sen se stal denním chlebem. Bohužel k dokonalosti chybí ta sedmsetšestka a tak si ji postavím jako model. Nebude to teda BOBR ale jeho přímý předchůdce RTK. Toho už mám ve skříni několik let a to dokonce ve dvou kusech. První z nich si teda postavím v podobě prvních sérií, čili s fousem na masce a v šedém nátěru.
Úprav nebude mnoho. Kabina dostala nová zrcátka, stupačky a kliky dveří. Na nástavbu jsem naházel nějaká madla, leptané stupačky a doplnil jsem zdvihací mechanizmus. Řidič je od Preisera.