Avia BH-10 1. série pokus o přehled

[Pavel Klouček]

Tak pokračovat budu první sérií "malých Bosek", tedy typem BH-10 v prvním provedení. První desetikusová série pro armádu se vyznačovala vyšší přepážkou za motorem a tím odpovídající linií horní hrany přídě a absencí vnější výztužné lišty na boku trupu. Stroje byly objednány na základě objednávky č.j. 641213/14999/37 odd. ze dne 16. srpna 1923 spolu s typem BH-9. U armády byly označeny B.10.1 až B.10.10. Dodány byly v průběhu roku 1924. Časopis Letectví uvádí, že série pro armádu byla stavěna už v roce 1923.

Květnové Letectví ročníku 1924 nám přináší technický popis a základní data:
motor Walter 60HP, rozpětí 8.80 m, délka 5.42 m, výška 2.38 m, nosná plocha 9.80 m2, váha prázdného letadla 292 kg, únosnost 125 kg, váha v letu 417 kg, zatížení na 1 m2 42.6 kg, zatížení na 1 HP 6.95 kg, největší rychlost při zemi s plným zatížením 165 km/h, nejmenší rychlost v letu vodorovném 80 km/h, rychlost přistávací 60 km/h, stoupavost s plným zatížením: 1000 m za 2 min. 55 vt., 2000 m za 10 min., dosažitelná výška 4500 m

Koeficient bezpečnosti nosného systému je 10. Křídla až k zadnímu podélníku kryta dýhou, celé křídlo potažené plátnem. Křidélka a jejich táhlové ovládání z ocelových trubek, vzpěry také, profil docílen dýhovým krytem. Trup obdélníkového průřezu ze dřeva a dýhy. Kormidla z ocelových trubek, řízena lany. Ostruha z ocelových pružin.

Díky informacím od Pepy Studeného si můžeme udělat opět podrobnější obrázek o jednotlivých kusech, takže se dozvíme, že k 15. únoru 1925 je většina kusů uskladněna u VLPS (neuváděno jen u v.č. 2 a 5, v.č. 6 už je tou dobou zrušené) a následně téměř všechny přeživší kusy (neuváděno u v.č. 3 a 9) procházejí repasí u Hlavních leteckých dílen v Olomouci, kde jsou vykazovány k 15. dubnu 1926.

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 10 úno 2022, 11:13, celkově upraveno 4

[Pavel Klouček]

B.10.1

První kus byl nejspíše zároveň prototypem a zalétán byl už 22. prosince 1923 JUDr. Zdeňkem Lhotou (zapsán v tovární knize jen jako B-10 bez kusového čísla), následoval další zkušební let 3. ledna 1924 s pilotem Fritschem (tam už víme, že šlo o B-10.1) a další testovací lety nového typu následovaly. Vojenská komise ve složení mjr. Skála, rtm. Vrecl a škpt. Charvát provedla kontrolní lety dne 12. března 1924. Pro armádu měl být MNO předán ale až 20. května 1924. K 15. únoru 1925 je evidován jako uskladněný u VLPS. V půli dubna 1926 se stroj nalézá v Hlavních leteckých dílnách v Olomouci a je určen pro VLU Pilotní školu jednosedadlovou. Už 20. června 1926 je v opravě v dílnách pilotní školy. V dubnu 1928 až červnu 1929 je doložen u Vojenského leteckého učiliště v Chebu. Zrušen byl po havárii pilota Polmy 11. dubna 1930, kdy byl veden u cvičné letky Leteckého pluku 1 s trupovým kódem c149. K 30. září 1930 je veden ve skladu plukovního parku LP1, buď tedy stroj nebyl zdemolován zcela a uvažovalo se o opravě nebo těžení náhradních dílů, a nebo se jen úřednímu šimlu nechtělo stroj rušit.

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 10 úno 2022, 11:14, celkově upraveno 3

[Pavel Klouček]

B.10.2

Stroj byl zalétán 16. května 1924 pilotem Černohousem a kontrolní let pro armádu provedl škpt. Vicherek o tři dny později. MNO předán 20. května 1924 k VLU Cheb. V květnu 1924 měl zaznamenánu drobnou nehodu, k 10. červenci 1924 je vykazován po opravě ve školních dílnách jako dobrý, pro školní účely schopný. K polovině února 1925 vykazován u VLU u Pokračovací školy jedno- a dvoumístné. V dubnu 1925 zaznamenána další drobná nehody u VLU Cheb. Dne 5. června 1925 došlo k ulomení křidélka pravého křídla za letu, což znamenalo dočasný zákaz létání typu B-10. Levé nepoškozené křídlo bylo později použito pro znovuuvedení kusu B.10.18 do standardní podoby po testech speciálních konců křídel profesora Hockeho (blíže viz B.10.18). K 17. prosinci 1925 stroj stále vykazován u VLU PŠ 1 a 2-sedadlové. K 15. dubnu 1926 je stroj opravován v Hlavních leteckých dílnách v Olomouci s určením pro VLU Pokračovací školu jednosedadlovou. K 4. červenci 1928 je stále u VLU Cheb, tentokrát se jednotka jmenuje Pilotní škola stíhací. V červnu 1930 se opět ocitá v olomouckých dílnách a k 30. září 1930 je vykazován u cvičné letky LP 2. Další oprava v HLD Olomouc byla dokončena 22. prosince 1932. Dne 19. dubna 1934 postavil stroj při přistání na čumák pilot Macháček, stroj nesl trupový kód K15 u Leteckého pluku 2 v Olomouci. Jeho podobu dokládá krásný letový snímek. Stroj měl následně přejít do civilního působení u MLL Olomouc s registrací OK-LAS, v rejstříku se však neobjevil. Propagační letka MLL Olomouc ho vykazovala ve stavu ke konci roku 1936, stroj byl však jen pod její patronací a majitelem byl Dr. L. Pospíšil.

Přílohy

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 01 bře 2022, 15:31, celkově upraveno 4

[Pavel Klouček]

B.10.3

Stroj byl zalétán 19. července 1924 pilotem Černohousem a kontrolní let pro armádu provedl škpt. Vicherek o dva dny později, armáda však stroj nepřevzala. Po dalších zkušebních letech a záletech proběhly další kontrolní lety rtm. Čermáka a škpt. Vicherka dne 9. října 1924, kdy už stroj prošel a byl převzat. K 10. listopadu 1924 je stroj vykazován u VLU Cheb, k 15. únoru 1925 je uskladněn u VLPS. K 15. prosinci 1925 a 10. dubnu 1926 je stroj evidován u 2. náhradní letky LP 1. Jeho další osudy nejsou známy.

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 10 úno 2022, 11:17, celkově upraveno 2

[Pavel Klouček]

B.10.4

Dne 4. června 1924 provedl hned pět zalétávacích letů tovární šéfpilot Fritsch, o den později pak proběhl kontrolní let kpt. Navrátila, ale zřejmě s negativním výsledkem. Při dalším zkušebním letu 15. srpna 1924 pilot Fritsch letoun poškodil. Po opravě provedl zalétávací let a další testy dne 7. listopadu 1924 pilot Bican a kontrolní let rtm. Čermák a tentýž den byl stroj předán armádě jako poslední z první série typu. K 15. únoru 1925 je stroj evidován ve skladech VLPS. K 17. prosinci 1925 se nalézá ve stavu VLU Cheb u Pokračovací školy 1 a 2-sedadlové. K 15. dubnu 1926 probíhá oprava v Hlavních leteckých dílnách v Olomouci s určením pro VLU Pokračovací školu jednosedadlovou. Dne 12. září 1926 stroj startuje na Závodě o cenu prezidenta republiky s pilotem štkpt. Karlem Svidenským a startovním číslem 9 za MNO. Pilot dosáhl na stříbrnou příčku v kategorii A. V únoru 1927 ho dvakrát zaznamenává pilotní žák Šerhant pro výcvik zatáček, pádů a glizád u VLU Cheb. Dne 26. července 1927 ustavuje škpt. Hamšík na tomto stroji rekord na okružním letu na stokilometrové trase Praha – Nové Benátky – Říp – Praha uletěnou vzdáleností 1400 km. Stroj nesl armádní zbarvení, na spodní straně křídel bylo pro snazší identifikaci (ve stejné době kroužila i BH-9 kpt. Vlčka) označen velkými černými H. Let zakončil akrobacií před přistáním. K 8. září roku 1927 je stroj zapsán do civilního rejstříku pod registrací L-BONO s OLZ č. 30 pod sériovým číslem 4 a výrobním 421. Držitelem je továrna M.Bondy a účelem byl rekordní a propagační let pilota Hamšíka na trase Praha – Reval (dnes Tallinn v Estonsku). Startovní hmotnost byla 578 kg, náplně 150 kg benzínu a 13.7 kg oleje . Z Prahy odstartoval 9. září 1927 v 5:45 ráno a ve 14:55 přistál v Revalu, to jest 1228 km daleko a překonal tím světový dálkový rekord v kategorii malých letadel a dva národní rekordy na vzdálenost v přímé linii. Zpět odlétá 11. září za špatného počasí a vrátil se do Prahy 13. září 1927 v 17:20 hodin. Pro tyto lety byl stroj upraven – odstraněn byl pylon za kabinou a zmenšen štítek, v přídi zvětšena palivová nádrž a druhá přidána za pilota, motor dostal aerodynamický kryt bloku a vrtule kužel. Výmaz z registru byl proveden v rámci hromadné čistky 23. února 1931. Později se stroj nejspíše vrací opět do standardní armádní služby přestavěný do sériové podoby. K 1. červenci 1930 je vykazován u LP 3. Jeho další armádní působení potvrzuje i záznam o nehodě z května 1934, kdy sloužil u 32. letky Leteckého pluku 1 a nejspíše v Chebu byl poškozen konec trupu tvrdým přistáním.

Přílohy

Zřejmě původní podoba kusu s tříbarevnou kamufláží a praporovými znaky.

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 10 úno 2022, 11:25, celkově upraveno 6

[Pavel Klouček]

B.10.5

Zkušební let provedl 2. září 1924 JUDr. Lhota, oficiální zalétávací let pak stejný pilot až 6. září. Dne 9. října 1924 provedl kontrolní let škpt. Vicherek a stroj byl předán armádě. Již 7. září 1924 ho ale využil Dr. Lhota pro účast na závodu o cenu prezidenta republiky se startovním číslem 7 a ve své kategorii zvítězil. Stroj měl doplněné krytování mezi vzpěrami podvozku. K 10. listopadu 1924 je stroj vykazován u VLU Cheb a tak postupně až do června 1929. Mezitím v dubnu 1926 absolvovala opravu u HLD Olomouc. K 30. červnu 1930 je stroj vykazován u LP 1. Dále ho 10. prosince 1931 na letišti ve Kbelích zalétává pilot Šerhant, který v té době čerstvě působil u 82. letky Leteckého pluku 5. Vzhledem ke své praxi však občas zalétával stroje i jiných jednotek, protože 82. letka byla bombardovací. Znám je také snímek s čitelným kusovým číslem a trupovým kódem M1 (nebo případně dvouciferným, ale druhá číslice je mimo záběr), což by odpovídalo zařazení k cvičné letce Leteckého pluku 1. Stroj nejspíše pokračoval v kariéře u civilního uživatele, konkrétně jako OK-AZJ u Západočeského aeroklubu v Plzni. Stroj s touto imatrikulací se sice v rejstříku neobjevil, ale mám k dispozici fotografii stroje OK-AZJ s ručně dopsanou poznámkou B.10.5.22. Podoba stroje odpovídá první výrobní sérii, tak si dovolím usuzovat, že se jedná právě o B.10.5 (některé prameny ale uvádějí, že OK-AZJ bylo výrobní číslo 4). Číslo 22 by mohlo být výrobním číslem motoru, ale to už je opravdu pouze úvaha. Z fotek je také patrné, že zbarvení v aeroklubu se postupně vyvíjelo od jednobarevného nátěru s bílou imatrikulací po mnohem pestřejší, typické pro plzeňské stroje. Článek o činnosti plzeňského aeroklubu v červencovém čísle časopisu Letectví z roku 1935 uvádí, že k imatrikulaci stroje OK-AZJ došlo 28. června 1935 spolu s dalšími třemi stroji aeroklubu za účasti komise MVP.

Přílohy

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 10 úno 2022, 11:19, celkově upraveno 5

[Pavel Klouček]

B.10.6

První zkušební let provedl JUDr. Lhota 12. června 1924, ten oficiální pak o den později tovární šéfpilot Fritsch. Armáda stroj převzala po kontrolním letu škpt. Vicherka 20. června 1924. Tento kus neměl bohužel svůj „život“ příliš dlouhý. V červenci 1924 je přidělen k VLU Cheb a už 11. září 1924 ho při nácviku vývrtek poslal do země desátník Honz, což bohužel stálo život i pilota. Snímek dokládá, že toho z Avie mnoho nezůstalo, přesto je ještě v únoru 1925 vrak vykazovaný jako uskladněný u VLPS.

Přílohy

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 10 úno 2022, 11:20, celkově upraveno 2

[Pavel Klouček]

B.10.7

Zkušební let provedl 18. září 1924 pilot Fritsch, dále zálet pilot Bican 6. října 1924 a o tři dny později kontrolní let rtm. Čermák. Následně byl stroj předán armádě a v listopadu 1924 je vykazován u VLU Cheb. K 15. únoru 1925 je stroj uskladněný u VLPS, v prosinci 1925 opět u VLU v Chebu. K 15. dubnu 1926 na opravě v Hlavních leteckých dílnách Olomouc opět s určením pro VLU Cheb, konkrétně Pokračovací školu jednosedadlovou. V srpnu 1927 mělo u VLU Cheb dojít při přistání v Plzni k poškození podvozku a později v témže roce měl stroj být zrušen po nehodě v Chebu. Na snímku s čitelným výrobním číslem na vzpěře je patrné, že tohle už se asi opravovat nevyplatilo. Stroj už v době havárie nese zeleno-hliníkové zbarvení a kruhové znaky. Označením je pouze bílý obdélník leteckého učiliště a černá sériová čísla na trupu a oddělitelných částech.

Přílohy

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 10 úno 2022, 11:20, celkově upraveno 3

[Pavel Klouček]

B.10.8

Zálet provedl pilot Fritsch 9. září 1924, kontrolní let rtm. Čermák 13. září 1924 a stroj předán armádě. K 24. září 1924 je již vykazován u VLU Cheb. K 15. únoru 1925 je stroj uskladněn u VLPS. Dne 18. září 1925 provedl zálet rtm. Karel Janhuber, který se pak 20. září 1925 účastní s tímto strojem Závodu o cenu prezidenta se startovním číslem 25. Reprezentuje Vojenské letecké učiliště a obsazuje druhé místo v kategorii A. Dne 23. září 1925 pak rtm. Janhuber stroj přelétl do Chebu, kde je v prosinci téhož roku vykazován u Pokračovací školy 1 a 2-sedadlové. K 15. dubnu 1926 na opravě v Hlavních leteckých dílnách Olomouc opět s určením pro VLU Cheb, konkrétně Pokračovací školu jednosedadlovou. V srpnu 1926 stroj patřící Leteckému pluku 2 přistál při zakufrování pilota Nogola v Sasku a otočil se při tom na záda. K 4. červenci 1928 ve stavu VLU Pilotní školy stíhací. Od září 1928 do června 1929 u LP 1 a následně u cvičné letky LP 3. Dne 30. května 1930 u cvičné letky Leteckého pluku 3 na letišti Piešťany skončil při přistání npor. Dobřichovského na zádech opět a tentokrát včetně uraženého podvozku a dalších poškození, v červenci 1930 se proto nalézá v Hlavních leteckých dílnách v Olomouci a ještě na konci září 1930 je vykazován ve stavu cvičné letky LP 3, ale nejspíše byl následně zrušen.

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 10 úno 2022, 11:20, celkově upraveno 3

[Pavel Klouček]

B.10.9

Stroj byl zalétán 23. září 1924 pilotem Fritschem, kontrolní let 9. října 1924 provedl škpt. Vicherek. K 10. listopadu 1924 stroj vykazován u VLU Cheb, k 15. únoru 1925 uskladněn u VLPS. V polovině prosince 1925 je opět u VLU Cheb a tamtéž i v červnu 1929. Při přeletu spojeném s předáním stroje od Vojenského leteckého učiliště k Leteckému pluku 2 dne 25. listopadu 1929 na trase Vysoké Mýto – Olomouc letoun narazil v mlze do zalesněného kopce u obce Krchleby a moc z něj nezbylo, jak dokládá snímek. Naštěstí pilot prap. Procházka havárii, byť s těžkými zraněními, přežil.

Přílohy

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 10 úno 2022, 11:21, celkově upraveno 2

[Pavel Klouček]

B.10.10

Poslední ze strojů první série byl zalétán 6. září 1924 pilotem Fritschem a kontrolní přejímací let provedl 13. září 1924 rtm. Čermák. O týden dříve 7. září letoun posloužil Václavu Bicanovi v závodě o cenu prezidenta republiky se startovním číslem 6 a skončil na třetím místě v kategorii B. Dne 18. září 1925 stroj prověřili zkušebními lety piloti Bican, rtm. Landa a rtm. Janhuber, aby se 20. září 1925 opět účastnil rychlostního závodu se startovním číslem 26 a pilot rtm. Bohumil Landa (reprezentoval Vojenské letecké učiliště) s ním nouzově přistál u Staré Boleslavi. Dne 23. září 1925 ho rtm. Landa přelétl k VLU Cheb, kde nadále působí. K 15. dubnu 1926 je stroj na repasi v HLD Olomouc a následně se vrací do Chebu. Dne 23. února 1927 s ním pilotní žák Šerhant cvičil u VLU Cheb zatáčky, pády a glizády a při přistání zlomil vzpěru podvozku. Další havárii v rámci působení u leteckého učiliště absolvoval v červnu 1927 s pilotem Čumpelíkem a osudnou se mu stala třetí havárie u VLU dne 13. prosince 1928, kdy ho při přistání po vysazení motoru rtm. František Novák otočil na záda a zcela zdemoloval.

Přílohy

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 10 úno 2022, 11:21, celkově upraveno 6

[Pavel Klouček]

Takže shrnuto podtrženo - z první desetikusové série šest strojů skončilo po havárii ještě u armády a minimálně tři kusy dosloužily u aeroklubů. Třetím výše nezmíněným civilním strojem byl OK-LIM, který byl zapsán do civilního rejstříku k 16. březnu 1933 pod OLZ č. 283 pro MLL Praha a záznam uvádí výrobní číslo 15. To však vzhledem k markantům první série nepřipadá do úvahy, možná tak mixem křídel a trupu z různých strojů. Každopádně z první série nám zůstávají nedořešena výrobní čísla 3 a 4 a stroj OK-LIM tak velmi pravděpodobně mohl být jedním z nich. Výmaz byl proveden k roku 1936.

Přílohy

Naposledy upravil Pavel Klouček dne 10 úno 2022, 11:23, celkově upraveno 2

[mitte]

Sken je bohužel mizerný, ale podle mě je to také BH-10 1. série, Výrobní číslo ale neurčíme.

[Pavel Klouček]

Ahoj Mirku, máš naprostou pravdu, je to stroj první série. A dle plukovního znaku LP2 mi vylučovací metodou vychází, že by to mohlo být v.č. 8 nebo 9 snad.

[Pavel Klouček]

Zaktualizováno a opět velký dík patří panu Josefu Václavíkovi za poskytnutí fotek ze svého archivu. Datumy předání strojů MNO pocházejí z článku Ing. Kučery vydaného v časopise Journal LHS v roce 1992.