Micubiši Ki-83 (1/72 Special Hobby)

[Dr. zvied]

To máš pravdu. Otázkou je, co je člověk tomu ochotný obětovat. Když se kouknu na těch pár ležáků, které mám doma a už je asi nebudu potřebovat, a které bych neprodal ani za poloviční cenu, tak se napříště hóóódně rozmyslím, abych dával nějakou astronomickou cenu za další ležák. (Nemluvím o publikacích TBiU a podobně!!!)

[Honza78]

To máš pravdu. Otázkou je, co je člověk tomu ochotný obětovat. Když se kouknu na těch pár ležáků, které mám doma a už je asi nebudu potřebovat, a které bych neprodal ani za poloviční cenu, tak se napříště hóóódně rozmyslím, abych dával nějakou astronomickou cenu za další ležák. (Nemluvím o publikacích TBiU a podobně!!!)

Tak to mi Raďo teda povídej!! Copak se Ti povaluje doma za ležáky co by se mi hodilo!! Na zmrzku Tě klidně pozvu!

[Dr. zvied]

Bohužel žádný žaponec.

Samozřejmě nechci snižovat význam publikací, nebo snahu autorů. Když se zajímám o nějaký typ letadla, chci o něm získat co nejvíce informací, které by mi pomohly při stavbě modelu. Důležité je vybrat si správný typ a dobrého autora. Např. jen na Avii B.534 mám asi šest publikací. No, a já si vyzkoušel i to, že ve správnosti takového výběru se můžu splést. A tak mi doma leží publikace o vývojové řadě letadla Ju-288,388 a 488 a nemůžu se jí zbavit ani za poloviční cenu. Protože je celá v němčině a kromě fotek celé spousty prototypů zejména typu 288 neobsahuje žádné výkresy. Jen výběr z technické dokumentace. Čili, asi naprosto nezajímavý kousek. Ale ani druhý díl sešitu AJ Press věnovaný Ju-388 i s výkresy nikoho neoslovil. Prostě výběr typu a autora je důležitý.

Takže, ta publikace o prototypech s výkresy od Matsuba Minoru vypadá zajímavě (a že je tam těch výkresů požehnaně), ale asi zkusím cestu: Chci to a najdu to. Chce to jen trpělivost.

[Dr. zvied]

Abych neplácal jen tak na prázdno. Zašťoural jsem na netu, abych zjistil, že dvaasedmdesátinový model od MPM není jediný svého druhu, a že v tomto "úpadkovém" měřítku existuje Ki-83 i jako resin (původem z ČR - jaké překvapení) a nebo jako vakuform. Ve čtvrtce zatím nic, a asi ani dlouho nic nebude.

Dále mě zajímalo, kam a jak vede výfuková roura k turbokompresoru na konci gondoly - tak to už mám zjištěné. Stejně tak i to, jak je ukotvený hlavní podvozek (ještě to budu muset krapet prostudovat - hlavně mě budou zajímat vnitřky gondol) a drobný detail - jak vypadají kryty podvozku zevnitř (Žebrování nebo něco jiného? A-ha, něco jiného - perforovaný plech s kruhovými otvory).

Ale při všem tom šťourání jsem našel fotku, ze které nejsem ani trochu moudrý (viz foto). Co to je? Zdá se, že jde o zadní část levé gondoly a pravděpodobně o stroj který už zkoušeli Američané. Tak bych se chtěl obrátit na vás všechny. Je to nějaká pozdější úprava nebo co? Bylo to jen na vnitřní straně levé gondoly nebo to bylo i na vnitřní straně pravé gondoly?

Přílohy

[Martinicky Vladimir]

Dr.zvied...na tej lavej gondole vstup vzduchu do turbaku na lavej strane, stred vyfukova rura spalin, prava strana vystup vzduchu z turbaku. Prava gondola v opacnom garde...

[Dr. zvied]

Jaj, toto!
Ten bokorys je pěkný. Všiml jsem si už na první stránce.

Přílohy

[VojtaH]

Co se týče vnitřků gondol, to jsem zkoumal pěkně dlouho a již vyřešil, počkej si na pokračování.
Jinak ten resin vyráběl LF Models a boxart jsem před lety maloval já

Přílohy

[Dr. zvied]

To jsou mi věci. Co se tu ještě nedozvím.
Já jsem ten model od LF našel na Scale models. Občas tam kouknu, když něco hledám. A na ty gondoly si klidně počkám. Trpělivost přináší růže.
Držím palce.

[VojtaH]

Průběžné info - aktuálně jsou již motorové gondoly vytmeleny a opraveno nýtování, budu řešit vnitřky šachet a dolepení vstupů/výstupů vzduchu.
Zároveň ladím rytí na trupu + budu nýtovat.

Při tom jsem si vzpomněl na menší epizodu, kterou jsem měl pár týdnů zpět a dohledal fota.
V kostce: stavebnice obsahovala značně zkroucené poloviny trupu (viz začátek stavby).
Special Hobby bylo tak laskavo, že ve sladu dohledalo několik dalších trupů (typ byl již mimo prodej) a zaslalo na mou adresu.
To mi ovšem pomohlo pouze částečně, neb ty také nebyly stoprocentní.

Vybral jsem tedy nejlepší pár a jal se ho doladit. Protože zkroucení bylo průběžné, včetně nejsilnějšího místa s kořeny křídel, jako jediná možná cesta připadala v úvahu koupel ve velmi horké vodě
a následné narovnání na rovném kovovém povrchu a zchlazení studenou vodou.
Potud vše v pořádku a poloviny trupu byly pěkně rovné.

Potíž nastala v okamžiku, kdy jsem začal opravovat rytí, chystal nýtování a ladil umístění SOP. Některé rozteče mi neseděly a pak jsem zkusmo přiložil na výkres.
A ouha - trup byl o více než 5 mm kratší!
Nejprve jsem utrousil něco na adresu letitého mástru a rozříznutí a nastavení trupu jsem po pár minutách zavrhl.
Nicméně pak mne napadlo porovnat s jiný trupem a hle - byl tam rozdíl!
Když jsem dal na výkres záložní trup (druhý nejlepší), seděl perfektně.
První nejlepší byl tedy odložen ad acta a udělal místo záložnímu, kde již nebudu riskovat a srovnám hrubou silou a zbytek doladím při lepení polovin k sobě.

Ponaučení zní - nekoupat ve vroucí vodě celý trup, dojde ke svetrovému efektu a srazí se. Tedy alespoň trup z této hmoty.

Přílohy

[Dr. zvied]

Možná si ten trup neměl "koupat" na 60°, ale jen na 30°. Třeba by se to potom tolik nesrazilo.
Mimochodem, co plánuješ se zbylými trupy?

[VojtaH]

Možná. ale to bych pak trupy vůbec nenarovnal, je to betelný shortrun z dob, kdy se na plastu ještě nešetřilo.

Zbylé trupy asi nic k použití, první je pdoměrečný, zbytek různě zdeformovaných teplem.

[VojtaH]

Jak jsem před delším časem avizoval, zrekapituluji, jak jsem vyřešil podvozkové gondoly.
Naposledy jsem uvedl postup při sestavení, které nebylo úplně lahůdka, ale i zde platí "je to přeci jen short-run."
Tím to taky mělo končit, ale posléze se mi to rozleželo.
Podvozkové šachty byly totiž řešeny ve stylu "zabírají celou dutou gondolu".
Jenže pak jsem si tak jednou posedával v pracovně u kávy, probíral jsem se materiály a nákresy, které jsem už viděl stokrát a najednou to uviděl.
Na několika nákresech bylo patrné vedení výfukových spalin do zadní čísti ke kompresoru a uložení nádrží po stranách.
Z toho bylo jasné, že šachta musela být ohraničená a oddělená od výše uvedených instalací. Na jednom detailu bylo dokonce vidět a na jednom dokonce obdélníkový průřez šachty.
Schema zasunutí kola, které jasně ukazovalo, že kolo šlo skrz profil křídla, jako například u Ki-46, což byla mimochodem předešlá konstrukce stejné firmy, bylo jen třešničkou na dortu.
Po chvíli jsem zavrhl první nápad "kašlu na to, nechám to tak" a jal se věc řešit.
A z toho plyne, nechoďte do pracovny na kávu a neprobírejte se při tom podklady.

Přílohy

[VojtaH]

Naposledy jsme tedy opustili gondoly, když byly úspěšně zkompletovány, resp. slepeny k sobě, bez čelních prstenců (ty přijdou na místo až po umístění motorů.)
Nejprve přišlo na řadu odříznutí konce gondol, které budou nahrazeny moc pěknými odlitky, viz první foto.
Poté nastoupila úprava výřezů, resp. jejich zmenšení, aby odpovídaly velikosti podvozkových krytů, viz další foto.
No a poté už nezbylo nic jiného, než výroba, opakované pasování a broušení bočnic podvozkové šachty tak, aby bezvadně zapadly na své místo a okopírovaly profil křídla,
které tvoří dno šachty. Bočnice jsou z nějakého průhledného plastu ze zásoby materiálu a pro efekt jsem je onýtoval, stejně jako dno šachty.
Dno i bočnice jsem nastříkla barvami Alclad ještě před přilepením gondol ke křídlu - měl jsem obavy z proudění vzduchu v tak malém prostoru a nehezkém výsledném efektu
při stříkání hliníkovou barvou.
Nakonec se to, myslím, celkem povedlo.

Přílohy

[VojtaH]

Jak jsem uvedl výše, po nastříkání stříbrnou nastal čas třikrát se pokřižovat, pomodlit se Alteco a přilepit gondoly.
Nic složitého, řeklo by se. Ale je tu to slovo - shortrun.
Bylo zapotřebí zhruba se držet vymezujících linek na křídle, hlídat konec gondoly, který tam ještě není, aby seděl na horní stranu křídla
a na opačném konci sladit spodní část gondoly s vrchní a pohlídat navázání na čelní prstenec.
Vše jsem si po několikerém vyměření a hledání nějaké kompromisní polohy zafixoval nahrubo růžovkou
a během lepení ještě mírně ladil polohu tlakem prstů.
Konec a začátek gondoly ve čtyřech pozicích nabodoval Altecem a po zaschnutí profil fest Contactou.
Přece jen - je to silový spoj a na přepážce v gondole bude uchycen podvozek, na kterém bude celý model stát.
Až bylo vše hotovo, znatelně jsem si oddechl.
Zpětně se to může zdát, jako jednoduchá operace, ale jsem skutečně rád že je to za mnou.
Pokračování příště.

Přílohy

[Honza78]