ICM 1:48
Kat.č. 48260
He 111Z-1 "Zwilling"
He 111 Z (neboli „Zwilling“) vznikl spojením dvou středních bombardérů He 111H-6 k tažení masivního nákladního kluzáku Messerschmitt Me 321 nebo dvou kluzáků Go 242. Letouny byly propojeny novou sekcí křídla obsahující pátý motor.
Konfigurace motorů se skládala z pěti Junkers Jumo 211F, při plně zatíženém kluzáku Me 321 byly poněkud poddimenzované. Řešení se našlo v podobě přídavných raketových motorů, které byly následně odhozeny a snesly se na padáku k zemi, aby mohli být znovu použity. První pilot seděl v levém trupu a ze své kabiny ovládal všech pět motorů, řízení a podvozek své poloviny, druhý pilot ze své kabiny v pravém trupu ovládal řízení a podvozek své poloviny. V levé polovině byl ještě mechanik, střelec, a letovod, v pravém trupu byl vedle druhého pilota ještě mechanik a střelec. Výzbroj byla složena: 1x pohyblivý kanón MG FF ráže 20 mm v předním střelišti pravého trupu, 1x pohyblivý kulomet MG 15 ráže 7,92 mm v předním střelišti levého trupu, 1x pohyblivý kulomet MG 131 ráže 13 mm ve hřbetních střelištích obou trupů, 1x pohyblivý kulomet MG 15 ráže 7,92 mm ve spodních vanách obou trupů, 1x pohyblivý kulomet MG 15 ráže 7,92 mm v bočních střelištích v obou trupů. Později byly kulomety typu MG 15 nahrazeny účinnějšími kulomety MG 81 nebo MG 131.
Vyrobeno bylo celkem 12 letounů, 8 strojů bylo ztraceno v průběhu akcí nebo na zemi. He 111Z prokázal jistý úspěch, dokázal přepravit desítky zraněných a byl schopný vléct obří kluzáky Me 321, pro tento úkol byl i speciálně konstruován.
Ve výrobním plánu krom verze He 111Z-1 byly i další, He 111Z-2 a He 111Z-3. He 111Z-2 byl plánován jako bombardovací verze a He 111H-3 měl sloužit k průzkumu. Obě varianty měli vycházet z verze He-111Z-1, ani jedna z nich nebyla nikdy postavena.
Novinku výrobce zabalil do rozměrného obalu s pěknou kresbou na jeho horní straně. V něm jsou ukryty na sobě položené dvě pevné krabičky s výklopným víkem. Po jejich otevření na modeláře čeká 28 rámečků ze světle-šedé hmoty, 4 s transparentní díly, manuál a v něm vložený obtiskový aršík. Stavebnice využívá většinu univerzálních rámečků z dříve vydaných modelů He 111H, k nim přibyli dva zcela nové rámečky (H1/H2). Ty obsahují především díly pro nové střední křídlo spojující oba trupy a čtyři velké palivové nádrže. Výlisky jsou z přiměřeně tvrdého plastu, čisté, bez otřepů, stopy po vyhazovačích jsou povětšinou na místech kde moc modeláře nepotrápí a to na vnitřních stranách jednotlivých dílů. Rytí na povrchu je příjemně jemné, některé krytky mají i naznačeny nýty. Model v základu obsahuje pět kompletních motorů, které může nebo nemusí modelář rozkrytovat. K nim pak postačí doplnit jen potřebné rozvody. Přes prosklení obou kokpitu je do jejich interiéru dobře vidět, zde oceníme doplňky od různých výrobců, především poutací pásy. Interiér má naznačenou základní vnitřní konstrukci trupu včetně rádio vybavení a zásobníků. Podvozkové šachty jsou v základu vybaveny nadmíru dobře, zapotřebí bude jen doplnit rozvody elektroinstalace a hydrauliky. Transparentní díly jsou krásně čiré a přiměřené tloušťky, horní překryt kabiny (E-12) lze ponechat otevřený. Rámečky jsou zabaleny zvlášť v pevných PE sáčcích pro jejich lepší ochranu před poškozením. Manuál je srozumitelný a provede nás stavbou bez problémů, díly které nevyužijeme výrobce dobře označil. Obtisky mají krásný soutisk a tenký krycí lak, jejich součástí jsou i budíky pro přístrojové desky. Svastiky nejsou součástí obtisku, lze je nahradit ze sad obtisků nebo masek od jiných výrobců. Na výběr máme ze dvou strojů, jeden z nich je v zimním zbarvení:
- He 111Z-1, Eastern Front, Winter 1942-1943
- He 111Z-1, Eastern Front, Spring 1943
Náhled na krabičku a manuál:
Manuál:
