Ty stránky 244-245 v Cajthamlově příručce pro stavbu skutečných lodí i jejich dokonalých modelů obsahují hodně chyb, nepřesností a také naprostých nesmyslů. A především tam mnoho podstatných věcí zcela chybí. O autorově místy prapodivném vyjadřování nemluvě. A jak píšete, pro děla na model RK tam nejen, že nenajdete vůbec nic použitelného, ale naopak zcela zavádějící informace, jinými slovy naprosté nesmysly, nemající se skutečnými loděmi nic společného. A to v anotaci na obálce vzadu tvrdí, že v knize najdete všechny potřebné plány.....
V Cajthamlově knize nenajdete plán ani jednoho typu anglických bronzových děl, které nesla RK - cannon-of-seven, demi-cannon, culverin, demi-culverin, saker, 3-liberní dělo. Nenajdete tam plán ani jednoho z nejméně tří typů anglických lafet z poloviny 17. století, ale naopak plánek jednoho typu lafety, který se v 17. stol. vůbec nepoužíval. Nedozvíte se, že Angličané používali některá děla jiných kalibrů, než na kontinentu. Nedozvíte se, že na anglických dělech té doby se používaly dva zadní kladkostroje, nikoli jen jeden, jak je uvedeno v knize.
Jako ve škole, co je červené, je chybně:
Namátkou komentář k některým označeným nedostatkům:
ad 1/
Cajthaml uvádí, že za vlády anglického krále Jakuba I. byla z roku 1622 nejvíce používaná děla 3 ráží, načež vzápětí následuje 5 ráží (na obr. označeno 2-6).
Ve skutečnosti se v Anglii za vlády krále Jakuba I. v roce 1622 používalo jen bronzových děl 10 různých typů (kalibrů/ráží): cannon perrier, demi-cannon, culverin, demi-culverin, saker, minion, falcon, falconet, port piece, fowler (Zdroj: soupis děl z r. 1622, State Papers 14-133). O dalších typech železných děl několika ráží nemluvě. Dle tohoto dokumentu byly z 778 kusů bronzových lodních děl nejvíce používané kalibry (ráže) demi-culverin (263 kusů), culverin (221) a saker (159).
Pro zajímavost, za vlády královny Alžběty I. se v Anglii dle soupisu z roku 1596 používalo 11 typů bronzových děl devíti ráží – kromě výše uvedených ještě base; opět o rážích železných děl nemluvě. Ze seznamu vyplývá, že nejvíce používané ráže lodních děl byly culverin, demi-culverin a saker (Zdroj: Britský národní archív, PRO WO 55-1626).
V soupisu lodních děl z r. 1564 se uvádí 13 typů bronzových děl: cannon, demi-cannon, culverin, chambre piece, demi-culverin, saker, minion, falcon, falconet, curtall, cannon perrier, culverin perrier, double base. Železná děla, 10 typů: port piece, sling, demi-culverin, saker, demi-sling, falconet, quarter sling, fowler, base, top piece (Zdroj tzv. Anthony Rolls). Prakticky nic z toho Cajthaml ve své knize nezmiňuje.
ad 2/
Polotěžké dělo (demicannon) – 32liberní se správně nazývá půlkanón, případně se ponechává anglický název demi-cannon. Výraz polotěžké dělo je neodborný, nicneříkající.
ad 3/
Calveriny – (tarasnice) 18liberní, prodloužená hlaveň: správný český název děla je kulverina. Označení anglické kulveriny názvem polního husitského děla z 15. století tarasnice je naprostý nesmysl, toto dělo mělo ráži 50-100 mm, zatímco kulverina měla ráži 4,25 - 5,5 palce (108 - 140 mm) a tudíž větší váhu střely. Tarasnice zmizela z polního dělostřelectva začátkem 16. století. Mnohem lepší, než nicneříkající označení prodloužená hlaveň, by bylo uvedení údaje, že kulveriny měly dlouhé hlavně, jejichž délka odpovídala v této době 18 až 32 násobkům průměru dělové koule (dříve i více, až do 40 násobkům).
ad 4/
Lehké calveriny – 9liberní, menší než calveriny: správný český název je půlkulverina, nebo 9-liberní kulverina, anglicky demi-culverin. Označení lehké dělo je nevhodné – půlkulveriny se vyráběly v několika verzích, odlehčené (lessened, drakes, cutts), ale také zesílené (re-inforced, fortified) - obecné označení lehká kulverina se týká jak kulveriny (18-liberní), tak půlkulveriny (9-liberní). Např. tabulka z knihy královského dělmistra Roberta Nortona z roku 1628 (The Gunner Shewing the Whole Practise of Artillery):
ad 5/
Švihovky – 6liberní malá lodní děla: označení švihovka je naprostý nesmysl – toto polní dělo 16.-17. století mělo ráži cca 100-140 mm a střílelo koule 6 - 18 liber, zatímco anglické 6-liberní dělo mělo (kromě jediného kalibru) jen jednu ráži 95 mm!
ad 6/
Robinety – (srubničky) otáčivá 1/2liberní lehká děla: název srubnička je naprosto nevhodný, toto malé dělo mělo jinou konstrukci, než anglický robinet (též psáno rabinet), což bylo malé otočné, nikoli otáčivé, dělo typu kulverina, dlouhé obvykle 4 stopy (1,22 m), střílející kule o váze 1/2 až 3/4 libry. Robinet se používal velmi málo, po roce 1635 se v seznamech lodní výzbroje již nenachází (Norton str. 53, Monson str. 42, Lavery str.103).
ad body 7-11
Autor dle použitých názvů stále píše jen o anglických dělech, nicméně v textu smíchal kalibry děl anglických a kontinentálních. V roce 1650 Angličané děla ráže 36, 24, 12 a 8 liber nepoužívali – to byly ráže kontinentálních děl, např. holandských, francouzských aj. Některé ráže anglických děl zcela chybí. Autorem použité označení děl je převážně chybné, zmatené a neúplné – uvádí pouze 5 ráží (kalibrů), zatímco Angličané v r. 1650 používali děla 7 kalibrů: cannon-of-seven (42 liber), demi-cannon (32 lb), culverin (18 lb), demi-culverin (9 lb), saker (5,25 lb), minion (4 lb) a 3-liberní dělo. Autor rovněž popletl názvy polních děl, zaváděných v první polovině 17. století na kontinentu - kartoun je označení pro 48-liberní dělo, 12-liberní polní dělo se nazývalo čtvrtkartoun.
Mimochodem, kontinentální polní děla 17. století se nazývala: kartoun (48 liber), tříčtvrteční kartoun (36 lb), půlkartoun (24 lb), serpentina (18 lb), čtvrtkartoun (12 lb), půlserpentina (9 lb), celý falkon (6 lb), krátký falkon (6 lb), plukovní kanón (3 lb), falkonet (1 lb), serpentinka (1/2 lb). Některá z těchto děl měla navíc další česká pojmenování, např. falcon = sokolnice, falconet = sokolík, čtvrtkartoun = čtvrtice.
ad 7/
Těžká děla (kanóny) - 36 nebo 32liberní, umístěná hluboko v podpalubí: obecné označení těžká děla pro určitý typ: kanón/kalibr-ráži je nevhodné a chybné. Na anglických lodích se v polovině 17. století např. používala také těžší děla, 42-liberní sedmipalcové kanóny (angl. cannon-of-seven) - toto dělo pak nazveme jak, super-těžké? Angličané nepoužívali 36-liberní děla, to je kontinentální ráže. Obecně tato těžká lodní děla (42, 36 a 32-liberní) byla umístěna na dolní dělové palubě, označení hluboko v podpalubí je nevhodné, nicneříkající – je žádoucí se vyjadřovat přesněji. Navíc pod dolní palubou byla ještě jedna, tzv. orlop - v češtině se nazývá také nejnižší paluba. A mimochodem autor opomenul, že Francouzi v 17. stol. používali také lodní děla kalibru 48 liber.
ad 11/
Lehké calveriny nebyly 8-liberní, ale byly to půlkulveriny neboli 9-liberní kulveriny.
ad 12-13/
Označení poziční děla je nesmysl. Např. Angličané otočná děla malých kalibrů na zábradlí válečných lodí v polovině 17. století nepoužívali, stejně tak již nepoužívali děla malých ráží jako falcon (sokolnice), falconet (sokolík) nebo robinet. Autorova generalizace je chybná a zavádějící. Jinak obecně malá ruční děla v otočných vidlicích nebyla jen "na zpevněných břevnicích", ale také na samostatných sloupcích, připevněných k bokům - viz také bod 18.
ad 14/
Koncem 17. století se objevují karonády: to rozhodně ne, karonády se začaly vyrábět v Anglii až v druhé polovině 18. století!
ad 17/
Informace, že velikost kalibrů karonád byla různá, je opravdu "hodnotná" informace - autor měl jednoduše uvést, že se karonády vyráběly v kalibrech - 12, 18, 24, 36, 42 a 68 liber. O francouzské verzi karonády zvané obusier se autor nezmiňuje vůbec.
ad 18/
Poněkud divně formulovaná věta - malá obrtlíková děla nahradila malá děla. Obrtlíková, tj. malá otočná děla na zábradlí (angl. swivels), byla také železná a používala se i po roce 1750, i za napoleonských válek (Lavery str.104). Měla je i mezi modeláři známá HMAV BOUNTY v r. 1787, nebo HMS PANDORA V R. 1790:
http://www.shipmodell.com/img_tall/_HMS_PANDORA_324.jpg
Cookova RESOLUTION z r. 1773

https://www.thenrg.org/resources/David_Antscherl/res3.jpg
britská válečná trojstěžňová šalupa z r. 1766 KINGFISHER
https://modelshipworld.com/uploads/monthly_2017_10/07.JPG.f850a2b14fac3d601c862d8df219ac55.JPG
škuner SULTANA 1768 - plán z archívu britské Admirality, sloupky pro otočná děla
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/85879.html
britská válečná trojstěžňová šalupa z r. 1775 ATALANTA
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/421/media-421420/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/66301.html
britská válečná trojstěžňová šalupa z r. 1776 PEGASUS

https://4.bp.blogspot.com/-P7V671GUVzg/Wyf-Nhfw_EI/AAAAAAAAQN0/i5CDyCkYd3085aNTf4DKPzPuwmtLDHAaACLcBGAs/s1600/12.13_Swivel_Guns_08.png
https://4.bp.blogspot.com/-dXgRDQACszs/W6NJ0dGslxI/AAAAAAAARrQ/S718nBIgBrQVEkTjpMduTQBgDTxJ6Ex3ACLcBGAs/s1600/12.47_Iron_Stanchions_on_the_Quarters_01.png
fregata AMAZON 1780
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/406/media-406233/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/66276.html
ad 19/
Dělové hlavně – odlévaly se z bronzu a později z litiny, neboť metalurgie nebyla v této době ještě na takové úrovni, aby se litinové hlavně mohly dobře odlít. Poprvé se objevují až kolem roku 1750, i když bronzové se vyráběly ještě dalších 40 let.
Jednak divně formulovaná věta, jednak naprostý nesmysl - železná litá děla se používala již za vlády královny Alžběty I. v 16. století. Ve velkém se železná děla vyráběla v polovině 17. století v Anglii, za Cromwellovy éry. V roce 1661 tvořila železná lodní děla 75% výzbroje anglických válečných lodí. Obchodní lodě používaly železná děla ve větší míře. V druhé polovině 17. století se zlepšením kvality odlévaných železných děl jejich výroba dále rozšiřovala, kromě Anglie např. v Dánsku nebo Švédsku. Železná litá děla sice stále nedosahovala kvality bronzu, ale byla několikanásobně levnější. Koncem 17. století v řadě zemí tvoří železná děla již většinu lodní výzbroje, až 90%. Bronzová děla se stále upřednostňovala pro největší prestižní válečné lodě a v Anglii např. pro jachty, nicméně byla na ústupu. Poslední anglickou válečnou lodí s kompletní výzbrojí bronzových děl byla HMS VICTORY z roku 1737. Pro zajímavost - v době, kdy baterie v podpalubí anglických lodí koncem 17. stol. tvořila již železná děla, se bronzová děla menších kalibrů se stále hojně používala na velitelské a zadní palubě větších lodí, především vlajkových. Bronzová lodní děla menších kalibrů se v 18. stol. vyráběla již jen v omezeném množství.
Anglická železná lodní děla 16.-17. století:
1587 - anglická železná kulverina (culverin)
http://historicalartillery.ch/img/577.jpg
cca 1590 - anglický železný saker
http://historicalartillery.ch/img/576.jpg
cca 1600 - anglická půlkulverina (demi-culverin)
http://historicalartillery.ch/img/580.jpg
1649-1653 - anglická půlkuverina (demi-culverin)
https://collections.royalarmouries.org/object/rac-object-1132.html
1673 - anglický železný sedmipalcový kanón (cannon-of-7)
http://historicalartillery.ch/img/016.jpg
1680-1700 - anglické 9-liberní železné dělo
https://collections.royalarmouries.org/object/rac-object-6192.html
ad 21/
Označení dna dělové hlavně jako nárazové zadní čelo - to je něco jako čelní záď nebo přední pozadí.
ad 26/
Vrtání hlavní se rovnalo průměru příslušné střely (dělové koule) - naprostý nesmysl, do otvoru lze vsunout jen předmět, který má menší rozměry. To by mělo vědět i dítě školou povinné. Na skutečných dělech byl průměr koule (střely) menší o 1/20 vývrtu hlavně, později 1/21, ke konci 18. století cca 1/28. Tato vůle se anglicky nazývá windage.
Tak opravdu nevím, k čemu jsou takovéto "kvalitní informace" z Cajthamlovy knihy dobré

Naposledy upravil Kpt.KL dne 27 led 2019, 15:00, celkově upraveno 8