ROYAL KATHERINE 1664, vlastní projekt, DOKONČENO

[bromep]

Pokud je to tak jak píšete, omlouvám se a neberte to v potaz. Myslel jsem, že se snažíte napodobit styl právě ten, který ukazujete. Proto ta poznámka o titěrnosti - všimněte si, že výška delfína je třetina výšky trupu. Je v naprostém souladu s modelem. Ale stavíme modely a stojany jsou podružné až bezvýznamné. Neoodiskutovatelným faktem je, že vaše lodní výzdoba je naprosto unikátní a metodou řezby nedosažitelná

[Stanley]

zasadni problem bude podle me, ze ten oreginal delal chlap a doris je zena. Delfiny ma milejsi bez zubu a propracovanejsi. Neni to ale kopie oreginalu, jen predloha. Pokud se nepletu. A myslim si, ze je to lepsi nez oreginal.

[Connie]

Zdravím Doris, ten podstavec nemá chybu, je skvělý.

[DORIS]

bromep: V pohodě, nic se neděje, není třeba se omlouvat. Diskuse je tady od toho, aby se věci vyjasnily a psaly názory i konstruktivní podněty ke zlepšení. Ano, podstavec pod dobovým modelem Saint Michael je robustnější a také vyšší včetně stylizovaných delfínů, ovšem tam je to z velké části dáno i mnohem vyšší pozici modelu:

Moje RK má kýl vzdálený od podkladové desky jen něco málo přes 1 cm a již nebylo možné provést změnu. Některá lepidla jsou opravdu hodně odolná a drží jak šlak..... A právě s ohledem na tuto nižší pozici modelu jsem nyní musela přizpůsobit design podstavců. Pokud bych chtěla udělat vyšší, musela bych je roztáhnout i do šířky a to by IMHO nevypadalo dobře.
Jinak modurit je v mnoha ohledech výborný pro ztvárnění i super jemných detailů a extrémních doplňků (viz třeba ty křesadlové pistole se specifickým anglickým zámkem - doglock pistol - v kapitánově kajutě RK) , na druhou stranu dřevo má zase mnohem větší potenciál využití a práce s ním je dle mého názoru náročnější + vyžaduje i speciální náčiní. Při stavbě modelů se snažím razit cestu, kdy se dá i z mála udělat hodně. Mým záměrem je rovněž poukázat na to, že solidní modely lze vytvářet i ve velmi skromných podmínkách. Jako dítě jsem ani jiné neměla a dodnes mi luxusně vybavená dílna nijak nechybí.

Stanley: Ano, brala jsem to jako předlohu a inspiraci, přesný design jsem si navrhla sama a přizpůsobila stylu výzdoby na modelu. Zoubky ale moji delfínci mají, jsou však drobounké. Vzpomínám, jak je na mne ten skutečný delfín vycenil, jak jsem mu dávala rybu. A jinak děkuji za slova uznání, těší mne, že se Ti moje verze podstavců líbí.

Connie: Ahoj a také děkuji za milá slova.

******************************

Nyní je delfínům na podstavci asi dost teplo, neboť se rochní v troubě. Přikládám pár fotek z posledních hodin práce, jak se to vyvíjelo:

A zde jsou potřebné nástroje:

No vlastně až tady jsou všechny, i když ta druhá ruka, která to modelovala, drží zrovna foťák....

Hotovo:

[DORIS]

Konečně je na místě i přední podstavec. Opět jsem opatřila kontaktní plochy sametem a štěrbina ve středu se po zasunutí pod model uzavřela ozdobou krytkou - ta je zkusmo přiložena na první fotce. Model je na těchto podstavcích velmi stabilní, takže už nebude potřebovat pomocné podloží ve střední části.

[DORIS]

Ještě pár záběrů v reálných barvách denního světla

[DORIS]

Práce pokračuje na dalším a velmi zásadním prvku na podstavci - štítku se jménem lodi. Podobně jako u předchozích modelů jsem i zde upřednostnila zdobný fond písma "Vivaldi". Základnu z vrstveného kartonu jsem polepila fólií imitující ořechové dřevo (shodné jsem použila i na táflování v kapitánově kajutě RK) a na toto jsem nalepila zlacená písmenka - ta jsou z papíru a vrstvením zlaté barvy jsem postupně docílila větší plastičnosti. Písmena lepím pomocí čirého laku X-22 od Tamky, což mi umožní ještě nějakou dobu ladit pozici písmenek a přebytečný lak pak jednoduše setřu. Drží to spolehlivě, což mám vyzkoušené i na plastových modelech aut, kde tímto lakem lepím čiré kryty světlometů a další drobné doplňky, kde je nutná 100% čistota lepení. Rámeček je ze dřeva, zatím je ještě v surovém stavu bez laku.
Do rohů štítku jsem přidala jemné ozdobné motivy inspirované řezbami z rané Restaurace: https://en.wikipedia.org/wiki/File:Chri ... plaque.jpg
a v dolní části jsou iniciály tvůrců modelu RK. Díky spolupráci a odborným radám od Kpt.KL se mi daří model posunout blíže k realitě a ztvárnit mnohem precizněji různé prvky a detaily. I díky tomu zde můžete sledovat úplně jinou stavbu než ty, které vycházejí z modelářských plánů - bohužel v mnoha ohledech smyšlených.

Naposledy upravil DORIS dne 18 led 2019, 18:19, celkově upraveno 1

[Connie]

Moc pěkný štítek.

[Kpt.KL]

DĚLOSTŘELECKÁ VÝZBROJ ROYAL KATHERINE V R. 1672 - ČÁST 1.

Měřítko 1:55 si již říká o poněkud přesnější provedení lodních děl - největší modelové dělo bude mít délku 61 mm, nejmenší 33 mm. Při výrobě děl doporučuji mít přesně podle vývrtu vysoustružené násady, na které budete navíjet papír, aby byly co nejlépe zachovány poměry mezi jednotlivými kalibry děl.

V roce 1672 měla RK nominální výzbroj podle předpisů z r. 1666 v počtu 76 děl následovně:
Dolní paluba: 26 děl (10 x cannon-of-7, 12 x demi-cannon, 4 x culverin)
Střední paluba: 26 x culverin
Horní paluba: 24 děl (22 x demi-culverin + 2 x saker)

Nominální výzbroj je označení pro základní dělostřeleckou výzbroj, zároveň slouží pro administrativní účely pro stanovení počtu posádky, tj. ke stanovení finančních nákladů na provoz lodi. RK měla navíc malá děla na velitelské, přední a záďové palubě. Dostupné prameny neuvádí detaily, ale obvykle na velitelské a přední palubě byly sakery, na záďové palubě 3-liberní děla.

V popisu ponechávám primárně anglické názvy - jednak pro možnost dohledání dalších informací na internetu, jednak pro některé typy anglických děl 17. století nejsou oficiální české názvy. V češtině o anglických dělech k dispozici nic solidního není a Cajthamlovy nesmysly při stavbě modelu RK rozhodně nepomůžou.

Nejprve základní názvosloví částí lodního děla pro účely tohoto příspěvku (v literatuře se některé názvy liší, např. astragal se nazývá objímka, knoflík jako dnové držadlo aj.):

První část příspěvku je věnována dělům RK na dolní a střední palubě, dělům na horní palubě a nástavbách bude věnována druhá část. Informace se týkají anglických lodních děl přibližně z období 1650-1672. RK jako řadová loď 2. kategorie (second-rate) měla všechna děla bronzová. Děla byla vyráběna v délkách od 6 do 11 stop (1,83 m – 3,35 m), délka hlavní děl se udává bez zadní části děla (dna) a knoflíku.

Anglická bronzová děla pro lodě a pevnosti (za války se část děl z pevností přemístila na lodě) byla v té době jednoduchá, bez bohaté ornamentální výzdoby, jako tomu bylo u děl francouzských nebo holandských.

Děla na dolní palubě RK - cannon-of-seven, demi-cannon a culverin, na střední palubě culverin:


Cannon-of-7 / cannon-of-seven

can-7-maly.png (14.16 KiB) Zobrazeno 3591 krát

Kalibr 42 liber. Oficiální český název není, doporučené označení sedmipalcový kanón, podle průměru vývrtu hlavně, nebo 42-liberní kanón, hovorově těžký kanón (nepřesné), též dvaačtyřicetiliberka.
Vývrt hlavně (bore) 7 palců = 177,8 mm; v měřítku 1:55 = 3,23 mm (průměr vývrtu hlavně)
Dělo se vyrábělo ve dvou délkách: 9,5 stopy a 10 stop (délka hlavně bez knoflíku).
Délka 9,5 stopy = 2,896 m; pro model 1:55 = 52,65 mm
Délka 10 stop = 3,048 m; pro model 1:55 = 55,42 mm
Pro model můžete zvolit jednotnou délku 9,5 stop = 52,7 / 53 mm. Celkem 10 kusů, po 5 ks na boku, ve střední části lodi (viz obrázek RK).
Plánek hlavně: Lavery str. 98 vlevo nahoře, nebo plánek Rupertina 1671.
Průměr 42-liberní dělové koule = 6,7 palce = 170,2 mm.


Demi-cannon

Kalibr 32 liber. Oficiální český název není, doporučené označení anglický půlkanón, nebo 32-liberní kanón, hovorově dvaatřicetiliberka.
Vývrt hlavně (bore) 6,4 palců = 162,56 mm; pro model 1:55 = 2,96 mm.
Dělo se vyrábělo v délkách 8; 8,5 a 9 stop (délka hlavně bez knoflíku), později bylo delší, 9,5 a 10 stop.
Pro model můžete zvolit jednotnou délku 9 stop (2,743 m) = 49,9 / 50 mm. Celkem 12 ks, po 6 na boku.
Plánek hlavně: Endsor str. 154.
Průměr 32-liberní dělové koule = 6,1 palce = 154,9 mm.


Culverin

Kalibr 18 liber. Oficiální český název kulverina, v literatuře se také vyskytuje např. kolubrina/kolubrína; obecný název 18-liberní dělo (hovorově osmnáctiliberka) nevystihuje přesně typ děla.
Vývrt hlavně (bore) 5,3 palců = 134,62 mm; pro model 1:55 = 2,45 mm.
Dělo se vyrábělo v délkách 8 až 11 stop (délka hlavně bez knoflíku), v odstupech půl stopy.
Pro model můžete zvolit délky 10 a 11 stop – kulveriny byly na dolní palubě vzadu (4 kusy) a na střední palubě (komplet 26 kusů). Na dolní palubu vzadu doporučuji po dvou delších 11-stopých. Na střední palubě po dvou na bocích vzadu delší, 11 stop. Tyto zadní kulveriny se přesouvaly na záď jako stíhací děla. Kulveriny procházející úponami spíše rovněž delší, ostatní mohou být kratší, např. 10 stop. Můžete samozřejmě udělat všechny kulveriny stejně dlouhé, případně stíhací 10-stopé a ostatní 9-stopé, nebo 9,5-stopé.
Délka 10 stop = 3,048 m; pro model 1:55 = 55,42 mm (55,5 mm)
Délka 11 stop = 3,353 m; pro model 1:55 = 60,96 mm (61 mm)
Plánek hlavně: Endsor má plánky 11-stopé kulveriny na str. 155, 10-stopé na str.156, což je pro Vás jednodušší k výrobě.
Průměr 18-liberní dělové koule = 5,0 palce = 127,0 mm.



Poznámky:

Průměry dělových koulí pro dolní a střední palubu jsou pro model k ničemu, zde posloužilo ke kontrole přepočtu vývrtů hlavní z palců na milimetry, aby nedošlo k chybě.

Malé obrázky dělových hlavní jsou jen informativní skicy, nikoli přesné plány - ty jsou uvedeny v literatuře.

Obecně názvem kanón se označují děla s dlouhou silnostěnnou hlavní, délka hlavně v rozmezí cca 15-24 průměrů vývrtu. Názvem kulverina se označují děla s delší hlavní, tj. s větším poměrem počtu průměrů vývrtu (kalibru) vůči délce hlavně – 25 až 32. V 18. stol. toto dělení zaniklo.

Doporučuji udělat velká děla – cannon-of-7, culverin a demi-culverin jako lodní, tj. s hladkým rozšířeným ústím. Sakery a 3-liberní děla mohou být s hladkým rozšířením ústí, nebo s tvarovaným a zdobeným ústím. Děla v sjednoceném stylu, bez ozdob a madel, s královským znakem růže a koruny na druhém zesílení.



Literatura:

Caruana, Adrian: The History of English Sea Ordnance 1523-1875. Volume I: The Age of Evolution 1523-1715. Jean Boudriot Publications 1994.

Davies, J.D.: Pepys's Navy. Ships, Men and Warfare 1649-1689. Seaforth Publishing 2008.

Endsor, Richard: The Restoration Warship. The design, construction and career of a third rate of Charles II’s navy. Conway 2009.

Gardiner, Robert (ed.): The Line of Battle. The Sailing Warship 1650-1840. Conway Maritime Press 1992.

Lavery, Brian: The Arming and Fitting of English Ships of War, 1600-1815. Conway Maritime Press, London 1987.

Lavery, Brian: The Ship of the Line Vol. II: Design, construction and fittings. Conway Maritime Press, London 1984.

Winfield, Rif: British Warships in the Age of sail 1603-1714. Design, Construction, Careers and Fates. Seaforth Publishing 2009.



Webové odkazy pro zajímavost:

demi-culverin 1649-1653
https://collections.royalarmouries.org/object/rac-object-1132.html

demi-culverin cca r.1700
https://collections.royalarmouries.org/object/rac-object-6192.html

saker cca 1680 na blokové lafetě
https://collections.royalarmouries.org/object/rac-object-2951.html

Pokud je pod fotografií na webu Royal Armouries záložka Media, po rozkliknutí lze prohlédnout další fotografie.

Pro Doris: v případě nejasností volejte dělostřeleckou poradnu v čase 08:00-20:00

Naposledy upravil Kpt.KL dne 23 led 2019, 10:16, celkově upraveno 2

[DORIS]

Zdravím Kapitáne,
tak podrobné a špičkově zpracované podklady se jen tak nevidí, jsem ohromena a zároveň hluboce smekám a obdivuji Váš vědomostní potenciál a profesionalitu. Moc Vám za vše děkuji, jdu pilně studovat a brzy se pustím do práce.

Bude to paráda i s ohledem na další posun modelu RK k realističtějšímu provedení. Jak jsem tak koukala, mnoho výrobců stavebnic ale také tvůrců modelářských plánů toto řeší velmi povrchně až diletantsky, byť asi největším zklamáním byl pro mne extrémně stručný, místy i zcela zavádějící a chybný popis v Cajthamlově knize, podle níž by měl být člověk schopen postavit skutečné lodě i jejich dokonalé modely..... Kupříkladu na problematiku chybných lafet jsem zde již upozornila dříve:
viewtopic.php?f=177&t=110763&start=480#p2117960

K dalším nesrovnalostem se dostanu později v průběhu výroby děl, avšak už nyní vidím, že jich nebude zrovna málo. Podotýkám, že mi píšou lidé a žádají mne o konkrétní příklady, co je v knize špatně, proto tak i činím.

Když se vrátím ke stavebnicím lodí, obsahují často "univerzální bižuterii" = dělové hlavně i lafety a tyto jdou napříč stavebnicemi lodí z různých období i zemí. Přitom není vůbec těžké vyrobit dělové hlavně nebo lafety poměrně přesně, aby odpovídaly skutečnosti. A dokonce to jde i bez speciálního náčiní.
Děla pro model RK mám v plánu zhotovit z papíru/kartonu a podrobný postup - jak na to - bude rovněž k dispozici tady a na MSW, kde mne kolegové o to přímo požádali.
V daném měřítku se budu snažit udělat mnohem víc detailů a preciznější provedení, takže to bude běh na delší trať. Hlavně, že jsem si říkala "už nikdy nebudu stavět plachetnici, kde je tolik děl", no a zase dělám trojpalubník. No jo, když tyto nádherné a majestátní plachetnice se mi tak líbí.

Pro Doris: v případě nejasností volejte dělostřeleckou poradnu v čase 08:00-20:00

Super, budu moc vděčná za odborné posouzení a podněty ke zlepšení, aby byl výsledek co nejlepší. Pak už mohu jen doufat, že některé z těch ultrarealistických děl nevystřelí během práce i na "mistra loďařského"....

[DORIS]

Tak jsem se s nadšením zabrala do studia a natolik mne to chytlo, že jsem (jako obvykle) ztratila pojem o čase. Člověk ani netuší, kolik různých aspektů je nutné zohlednit při modelovém ztvárnění výzbroje, aby tato odpovídala v maximální míře skutečnosti. Nyní začnu experimentovat s výrobou a uvidím, kam až se tentokrát dostanu při modelování z papíru, který by měl ve finále vypadat jako zmenšené bronzové hlavně děl.

Mimochodem když jsem si pročítala literaturu a nahlédla i do knihy pana Cajthamla, tak mne zarazilo mimo jiné i toto tvrzení:

Bohužel jaksi opomenul zmínit také důležitý fakt týkající se několikanásobných finančních rozdílů mezi bronzovými a železnými děly.

Nevím, jak to dělají ti archeologové, když vytahují z moře železná děla z poloviny 17. století ( tedy vyráběná o sto let dříve, než uvádí pan Cajthaml) a ještě mají tu drzost to vyfotit a zveřejnit :

Zdroj: The Warship Anne, autor knihy Richard Endsor

Dokonce na té vytažené hlavni chybí i madla (třmeny), které by tam dle pana Cajthamla měly být. Viz jeho kategorický popis zde:

Bohužel obrázek dělové hlavně v Cajthamlově knize není ani datován a ani není uvedena země původu. Takže de facto nepoužitelný materiál, navíc pro začínající modeláře a laiky zavádějící.

[Kpt.KL]

Pro Doris:

Tak tak, ti archeologové a historikové jsou pěkná pakáž, já bych jim to potápění a vyzvedávání lodních děl z moře zakázal. A taky vyházel z muzeí všechna vystavená děla, co odporují Cajthamlovým tvrzením. Vono nejlíp by asi bylo zakázat všechny ty internety - modeláři by se řídili pouze knihou pro stavbu dokonalých modelů lodí (a skutečných lodí) od Cajthamla, zájemci o námořní historii v době plachetnic jen knihami od Fr. Novotného, a byl by svatý klid


Todlecto už ale považuju fakt za neskutečnou drzost - anglické železné lité lodní dělo z 16. století!!! Culverin z doby královny Alžběty I. (ER = Elizabeth Regina), a ještě tam dají letopočet odlití děla 1587! A dokonce inventární číslo, aby se dělo dalo dohledat v inventárním soupisu výzbroje v archívu. Jak tohle mohla Alžběta dovolit? Hm, vlastně si takové věci dovolit mohla, přeci jen to byla královna

http://historicalartillery.ch/img/577.jpg



O Cromwellovi radši ani nemluvit, on nechal vyrábět železná děla jak na běžícím pásu - a např. železný culverin z r. 1649 dokonce nestydatě veřejně vystavují v královském muzeu dělostřelectva (klikněte na záložku Media vpravo pod obrázkem, jsou tam další fotografie):
https://collections.royalarmouries.org/object/rac-object-1132.html


Nebo v muzeu na Bermudách, tam Vám zase vystavují nějakého bastarda*, anglický železný saker 8 stop dlouhý, z roku 1652, z Cromwellovy doby:


https://pbs.twimg.com/media/DTCeeVVXUAEISWK.jpg


https://pbs.twimg.com/media/DTCejWLX4AAX_cj.jpg

* Pozn.: označení bastard se používalo pro děla, která měla v důsledku nepřesností výroby odlišné rozměry od standardních kusů.



No a ty dělové lafety, to je taky kapitola sama o sobě - podívejte, co ti Angláni dávali na lodě koncem 16. století - a zase ta královna Alžběta:

Naposledy upravil Kpt.KL dne 23 led 2019, 13:50, celkově upraveno 1

[JABBA]

super vážení,

já si sic žádnou lodičku nepostavím, jsem orientován jiným směrem,
ale mám rád všeobecnou vojenskou historii a rád se vždy poučím,

bravo

JN

[Kpt.KL]

Pro Doris

Ti Angláni jsou fakt hrozný

Další lodní dělo z 17. století, co odporuje Cajthamlově knize pro stavbu dokonalých modelů. Bronzový saker z roku 1685 bez madel (třmenů)? No a zase ta bloková lafeta - to na tom byli finančně tak špatně, že k tomu nemohli dokoupit zadní kolečka?

http://www.palmersarmoury.co.za/application/storage/upload/bronze_cannon_of_george_legge_1.jpg

[DORIS]

Jj, je to super, že se mnoho věci v těchto diskusích probírá a ukáže, jak to skutečně bylo, a tedy i jaké by mělo být korektní modelové provedení.

Děkuji rovněž za další zajímavé a podložené informace, Kapitáne.

Pro Doris

Ti Angláni jsou fakt hrozný

Další lodní dělo z 17. století, co odporuje Cajthamlově knize pro stavbu dokonalých modelů. Bronzový saker z roku 1685 bez madel (třmenů)? No a zase ta bloková lafeta - to na tom byli finančně tak špatně, že k tomu nemohli dokoupit zadní kolečka?
.....
http://www.palmersarmoury.co.za/application/storage/upload/bronze_cannon_of_george_legge_1.jpg

Tak to je zapomněli dodělat asi i na tomto dobovém modelu anglické lodi z druhé poloviny 17.století z Vídeňského muzea a použili navíc blokové lafety :

To je ale rošťárna něco takového prezentovat na veřejnosti, viďte?

... No já si říkala, že by asi byla posádka RK značně vyděšena, když bych jim podle uvedené knihy pana Cajthamla zhotovila výzbroj:

Nevím, jak by se bránili nebo dokonce útočili na Holanďany, možná nadávkami.....

Mimochodem o železných dělech ze 16.století píše i Lavery v knize Arming_and_fitting_of_english_ship_of_war_1600-1815 na straně 84 a informace jsou založeny na relevantních důkazech. Je zvláštní, že tato kniha a důkazy existují už řadu let, ale česká "odborná" literatura to jaksi nebere v úvahu.

Naposledy upravil DORIS dne 24 led 2019, 07:25, celkově upraveno 3