ROYAL KATHERINE 1664, vlastní projekt, DOKONČENO

[DORIS]

Ponořila jsem se do studia podkladů a zkoušela postupně vytvořit ozdobný panel, aby co nejvíc odpovídal designu na Valeho malbě a zároveň byl výrazně plošší než plastiky, které běžně modeluji. Malování výzdoby přímo na trup by bylo obtížné - musela bych to malovat mimo model, vystřihnout a nalepit na opasnici, takže jsem zatím vyzkoušela osvědčenou práci s moduritem. Jedná se o velice nízkou plastiku, jejíž tloušťka nepřesahuje 1mm.

[Kpt.KL]

Pás horní části boků (sheer strake = opasnice) velkých anglických válečných lodí byl v té době zřejmě jen malovaný, nebo byl bez výzdoby, pouze černý. To platilo zejména v období válek a v časech, kdy se státní pokladna topila v dluzích a na výzdobu lodí moc peněz nešlo - a tak můžete některou loď vidět na obrazech z různých dob s odlišnými boky. Osobně si nevybavuji žádnou velkou řadovou loď (first and second rate) z let 1660-1672 s řezbářskou výzdobou boků. Žádný přímý důkaz, tj. pozitivní potvrzení řezbářské výzdoby, nemám momentálně k dispozici. Zda se pro ROYAL KATHERINE našly peníze i pro řezbářskou a zlacenou výzdobu opasnice nevím, ale pochybuji o tom. Jiné královské lodě první kategorie (first rates) řezbářskou výzdobu boků neměly, např.:

nebo
ROYAL CHARLES, ukořistěný Holanďany během nájezdu na Chatham v r. 1667
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Jeronymus_van_Diest_%28II%29_-_Het_opbrengen_van_het_Engelse_admiraalschip_de_%27Royal_Charles%27.jpg

Model RK můžete pojmout jako prezentační - ostatně veškerou řezbářskou výzdobu jste kompletně pozlatila, takže klidně můžete trošku odstoupit od reality i zde a udělat výzdobu opasnice, jak Vám to lépe vyhovuje, tj. plastickou a zlacenou. Kdybyste dělala realistické diorama, tak bych rozhodně doporučoval boky s malovanými symboly.


ad mizerné plány (a knihy):
Ano, bohužel je to tak, jak píšete. Nesmysly šířené o historických plachetnicích by v jiných (nejen) modelářských kategoriích vůbec neprošly. Skutečné lodě vypadaly jinak, než mnohé pseudohistorizující modely. O historických plachetnicích bylo napsáno mnoho nesmyslů a spousta neuvěřitelných blbostí a vydány plány-paskvily - léta na to poukazují nejen renomovaní autoři a badatelé, ale také řada modelářů prezentujících své rešerše na diskusních fórech. U starších knih a plánů je nutno vzít v potaz období, kdy vznikaly. V minulém století, v pravěké době předinternetové, byly možnosti autorů značně omezené. Dnes na internetu dostupné digitalizované obrazy či plány často ve vysokém rozlišení a spousta oskenovaných starých pojednání (treatises), fotografie a diskusní fóra dávají současným autorům knih a plánů, zájemcům o historii lodí a modelářům naprosto nevídané možnosti.

Dnes zagúglujete a během chvilky se dostanete k věcem, pro drtivou většinu lidí před dvaceti a více lety naprosto nepřístupným – ke starým obrazům, dokumentům nebo tiskům v muzeích, archívech a vědeckých knihovnách. To se to studuje, když máte místo malinkého cca deseticentimetrového obrázku v knížce k dispozici tohle:
http://www.sailingwarship.com/wp-content/uploads/2010/07/The-Dutch-Fleet-Under-Sail-Willem-Van-De-Velder-The-Elder.jpg

Určité pochopení je možno mít pro autory z minulého století, kteří měli ke kvalitním zdrojům velmi omezený přístup - zejména v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy bylo publikováno mnoho nesmyslů některými německými a italskými autory, amatérskými nadšenci jako Hoeckel, Mondfeld, Curti, Lusci a další. O podivných pseudolodích od modelářských firem jako Corel, Mantua, Sergal ani nemluvě - skutečné lodě vypadaly v drtivé většině jinak. V socialistických zemích byla situace mnohem horší, zejména kvůli téměř nulovému přístupu k zahraniční literatuře.

Žádné pochopení ale nemusíme mít pro autory, publikujícími knihy plné chyb a nesmyslů po roce 2000 - např. Cajthaml, Novotný, Guláš aj. - ti měli jak možnosti a přístup ke kvalitním publikacím, vydávaným od 80-tých let minulého století (Boudriot, Berti, Delacroix, Lemineur, Harland, Gardiner a dalších - autorů a badatelů s vědeckým, tzv. archeologickým přístupem k historii lodí), tak přístup ke zdrojům na internetu.

Např. zatímco Mondfeld a Cajthaml ve svých knihách pro stavbu dokonalých modelů uvádí, že mřížovinu na klounech lodí používali jen Angličané až po roce 1750, ve skutečnosti se na anglických lodích používala již v 17. století (HMS PRINCE aj. - dával jsem zde kdysi desítky odkazů na dobové modely anglických lodí 17. a 18. stol.), a naopak po r. 1750 ji Angličané nepoužívali. V rozporu s těmito knihami pro nenáročné modeláře používali mřížovinu v 17. stol. i Holanďané a Francouzi, např. takto je zakreslen klounový rošt s mřížovinou v albumu francouzského ministra námořnictva Colberta z roku 1670 (Album de Colbert):

Colbertovo album je unikátní soubor 50 velkých rytin, na kterých je vyobrazena stavba třípalubové 80-dělové lodi v loděnici v Toulonu, od položení kýlu až po dokončení, včetně takeláže lodi, s podrobným popisem. Album bylo zhotoveno jako detailní ukázka stavby velké královské lodi pro Colberta a patrně také pro informování krále Ludvíka XIV:
http://www.richesheures.net/epoque-16-18/naval/17jeanbart/17jeanbart-v06.jpg
http://www.richesheures.net/page-general/images/livre-colbert02.jpg
https://ancre.fr/73-thickbox_default/album-de-colbert-anonyme-1670.jpg
https://i.pinimg.com/originals/a2/34/51/a234512d9f851f08781998eb05b851f3.jpg


A toto je plán z dánského archívu, loď z r. 1761 - rovněž Dánové používali mřížovinu v rozporu s Mondfeldem a Cajthamlem:

Naposledy upravil Kpt.KL dne 31 říj 2018, 12:18, celkově upraveno 3

[DORIS]

Děkuji za cenné rady, Kapitáne. Osobně jsem se taktéž nesetkala s plastickou výzdobou boků u těchto velkých válečných lodí, takže pro realistické ztvárnění by zde byly vhodnější malované motivy, jak doporučujete. Na Valeho malbě RK, kterou mám doma, se mi výzdoba jeví hodně výrazná, jako by byla plastická, nicméně napadlo mne, že ten obraz mohl malíř trochu přikrášlit dle požadavků zadavatele. Je to však jen má laická úvaha, která se nezakládá na podložených informacích.
Možná to nechám jako kompromisní řešení s nízkými plastikami, ovšem mám chuť vyzkoušet i malovaný motiv, jak bude na modelu vypadat. Zatím je veškerá výzdoba bez patiny a stínování. Mám v plánu to upravit a doladit, až bude vše kompletní. Podobně tomu bylo i u SoS; zpočátku jsem měla z patinování trochu obavu, ale pak se to ukázalo jako krok správným směrem.
Takhle by byla výzdoba na RK hodně umělá, chtěla bych docílit podobného výsledku, jaký má SoS:

Ad literatura: Musím Vám dát zapravdu a obecně už delší dobu se přesvědčuji o mizerné kvalitě celé řady knih. Nejvíc mne zklamala právě kniha pana Cajthamla, mám ji už skoro 10 let doma a měla jsem s ohledem na poutavou anotaci a doporučení kolegů - modelářů určitá očekávání. Ani jako začínající modelářka se zájmem o historické plachetnice jsem tam nenašla spoustu základních věcí a když už to tam bylo, tak často chybně. To, že je kniha stručná a určená nenáročným modelářům, bych ještě pochopila (navzdory anotaci), ale nechápu, proč ani při dalších vydáních nebyly opraveny chyby, o který se už mnoho let píše. Začínající modelář pak tomu klidně uvěří a je přesvědčen, že postupuje správně. Nejednou se mi také stalo, že pak moji práci kritizovali modeláři na základě takových zavádějících informací a tvrdili mi, že to mám špatně. Přitom jsem postupovala podle dobových a relevantních informací, občas měla k dispozici i fotky archeologických nálezů, jenže tyto zmíněná kniha neobsahuje, nebo i zcela ignoruje. Když jsem jim tyto důkazy předložila, byli velice překvapeni. Každopádně diskusní fóra slouží k šíření informací a je skvělé, že se přes vzájemnou konfrontaci mohou lidé ve své činnosti vzájemně obohatit a posouvat svou práci na vyšší level.

Naposledy upravil DORIS dne 30 říj 2018, 23:25, celkově upraveno 1

[Kpt.KL]

S tím patinováním opatrně - olejová zlatá barva použitá k malování jak symbolů na bocích (na černém podkladě), tak na většinu řezbářské výzdoby, byla jasnější. Jak jsem Vám doporučoval, podívejte se na dobové obrazy (van de Velde, Knyff, Sailmaker), na modely v galerii na MSW nebo v námořním muzeu v Greenwich. Malby symbolů na bocích byly stínované, takže při pohledu z dálky budily dojem plasticity, tj. reliéfních řezeb. Řezbářskou výzdobu měly na bocích zcela jistě SOVEREIGN OF THE SEAS, královské jachty a možná i některá z válečných lodí, ale jak jsem uvedl dříve, nemám pro období Restaurace k dispozici žádný příklad.

To malování boků se používalo od nepaměti, např. PRINCE 1610, detail obrazu od jednoho z nejlepších holandských malířů-marinistů Hendricka Cornelisze Vrooma (1562-1640) - zde je dost tlumené, pozdější lodě z doby Restaurace měly zlatou/žlutou jasnější - staršími loděmi se ale neřiďte:

[DORIS]

Děkuji za upozornění, Kapitáne, určitě nejprve vyzkouším na malém vzorku a variantu, která bude nejlépe odpovídat skutečnosti, pak budu implementovat na celou výzdobu. U jachty Royal Caroline jsem to kdysi přehnala a bylo to mdlé, takže tady budu určitě opatrnější. Ještě mne čekají poměrně velké sochy na podstavci (budu dělat ty stylizované ryby), kde bude stejný styl patinování, jaký je vidět na některých dobových modelech.

Například Saint Michael:

http://collections.rmg.co.uk/collection ... 65963.html


Edit: Za denního světa se ta nízká plastika jeví celkem dobře, zkusím vymodelovat podobným způsobem i ty další.

[Kpt.KL]

Ano, to vypadá dobře

Dodatek k předchozím příspěvkům - srovnání vzhledu HMS PRINCE na obrazech malířů-marinistů z let 1673 a 1679. Na prvním obraze má loď opasnici černou, bez jakékoli výzdoby - takto pouze jednoduše natřenou opasnici měla většina anglických válečných lodí období Restaurace 1660-1688. Na Beecqově obraze lodi z r. 1679 po přestavbě s francouzskými prvky galerií (a králem Karlem II. obdivovaným malým vysunutým půlkruhovým balkónkem) je dobře vidět malovaná výzdoba opasnice se stínovanými malbami:

[DORIS]

Moc mne těší, že se Vám provedení výzdoby líbí. Děkuji za pochvalu, Kapitáne, a také za zajímavé porovnání HMS Prince z různých období. Ta malovaná výzdoba vypadá taky hezky, kdysi jsem se o něco podobného pokoušela na lodích z pozdějšího období - Belloně a Cleopatře.

Tehdy jsem používala vodou ředitelné akryly od Tamiye, které jsem postupně na sebe vrstvila, ale dnes už bych šla určitě do olejovek, mají živější odstín a lépe se s nimi dělají barevné přechody. Motivy jsem převzala z vystřihovánky od polského Shipyardu, ovšem zda jsou podle reálu, netuším.

Tak jdu dodělat další výzdobu pro RK a po pozlacení ji šoupnu na model. Každý panel modeluji něco přes hodinu. Směrem k zádi mne pak budou čekat mnohem náročnější kousky - bude třeba je šikovně zakomponovat mezi střílny.

EDIT: Napadalo mne projít si důkladněji středověké zbraně, abych přesněji ztvárnila panely s výzdobou, kde různé zbraně obklopují " hlavní motiv"...
https://www.google.cz/search?biw=1366&b ... 5Y#imgrc=_

V tomto větším měřítku už se dá ledacos udělat detailně.

[mmaacc]

pořád sleduju Doris to je prostě nádhera

[DORIS]

mmaacc: Děkuji za pochvalu, je to pro mne příjemná motivace.

Dokončila jsem další trojici panelů, motivy se snažím dělat podle Valeho malby. Plastiky jsou velmi tenké (tloušťka do 1mm) a jemné, takže jejich barvení a následné přemístění na model vyžadují velkou opatrnost. Nová technologie, kterou stále víc zdokonaluji, umožňuje dosáhnout ultrajemných detailů při práci s moduritem. Té výzdoby bude na RK ještě spousta, takže hurá dál.

Když tak koukám na některé detailnější malby nebo kresby marinistů a také na dobové modely, jsou tam často vidět dřevěné kolíky (treenails) na obšívce trupu. Uvažuji, že bych je taky jemně naznačila na své RK. Možná by to stálo za to, aby model víc odpovídal skutečnosti.

[honza čižule]

Ahoj Doris, Tvá RK je nádherná.
Na delší dobu jsem se odmlčel. byl jsem v DK u dcery. Samozřejmě jsem si nenechal ujít hodně věcí, mezi nimi i v Ebeltoft, museum FREGATTEN JYLLAND. A pokud budeš chtít pošlu ti přes úschovnu fota v plné velikosti. Mezi jiným mne taky zajímaly treenails, ty se daly nafotit jen na palubě, na trupu jsou pod nátěrem. A mezi námi na palubě skoro nejsou vidět... Posuď sama a při tvém citu pro detail si s tím poradíš. Mezi námi, já na svém NL je budu jen injekční jehlou opatrně naznačovat.

Přílohy

[DORIS]

Ahoj Honzo,
to musel být skvělý zážitek projít se po palubě téhle krásné lodi a vidět vše na vlastní oči, tiše závidím, ale zároveň moc děkuji za fotky a budu určitě ráda, když mi pošleš další přes Úschovnu. Shodou okolností mi před pár dny taky poslal jeden kolega fotky této fregaty a nějaké detaily z dánského námořního muzea, takže mohu je zaslat zase Tobě na oplátku. Je to výborná inspirace a také možnost rozšířit si obzory.
Mimochodem krásně jsou vidět zahnuté palubní fošny, které většina tvůrců druhořadých stavebnic a modelářských plánů vůbec nezohledňuje - a to i v případě, kdy se jejich skutečná předloha dochovala až do dnešních dnů. Ale hrdě tvrdí u svých výrobků, jak pečlivě a realisticky je jejich stavebnice vytvořena podle skutečné lodi.

Co se týče treenails, tak bych je naznačila velmi jemně, na palubě RK jsem použila nepatrně tmavší odstín, takže kolíky nepůsobí rušivě. Dělala jsem je hrotem mikrotužky a použila vodou ředitelné barvy od Tamky:

download/file.php?id=1383604
download/file.php?id=1383986
download/file.php?id=1381371

Na trupu by to bylo asi podobné, nicméně zatím si nastuduji podklady, jak by měly být treenails rozmístěny. U některých modelů mám pocit, že jsou stylizované.

[hu-pa]

Zase jsi dokázala laťku posunout ještě o kousek výše! Drtivou většinu stavebnic považuji pouze za drahý zdroj materiálu.

[Kpt.KL]

Ohledně výzdoby RK si dovoluji přidat jako zajímavost doplňující informaci, že oficiálním mistrem řezbářským v loděnici (master carver at the naval dockyard) ve Woolwichi byl Gerrard (Garret) Christmas - pracoval tam v letech 1615-1666. Když navrhoval a dohlížel na řezbářskou výzdobu RK, byl to již starý pán, a obvykle "starého psa novým kouskům nenaučíš" - řezbářská výzdoba RK byla provedena ve starším stylu, strnulém anglikánském. Asistoval mu mistr řezbářský John Leadman.

V anglických královských loděnicích pracovali řezbáři, které bychom nazvali spíše pouhými praktickými řemeslníky - nebyli to takoví vynikající umělci jako ve Francii, kde byly v hlavních loděnicích (arzenálech) dokonce zřízeny speciální řezbářské školy pod vedením nadaných umělců, ale takoví jednodušší lidoví řezbáři. Král Karel II., velký obdivovatel barokního umění, s tím nebyl moc spokojen. Na vyšší úroveň se řezbářská výzdoba anglických královských lodí dostává postupně a velmi pomalu až po roce 1667, kdy byl jmenován vrchním mistrem řezbářským v loděnici v Deptfordu umělecky velmi talentovaný Grinling Gibbons (žil v letech 1648-1721). V roce 1693 byl jmenován královským mistrem řezbářským (master carver to the Crown). Gibbons byl ale fenomén, ojedinělý umělec.

Král Karel II. poté, co si prohlédl eskadru francouzských lodí, které připluly do Anglie v r. 1672, prosazoval, aby jeho lodě byly zdobeny více ve francouzském barokním stylu. To se ale měnilo hodně pomalu, trvalo to léta, a nejprve to byl starý anglický styl s menším množstvím francouzských prvků - loďaři nejdříve králi vyhověli malými půlkruhovými balkónky a barokně více rozpohybovanými zadobočními sochami.

Anglická loď postavená v r. 1678, kresba Willem van de Velde

Angličtí loďaři a řezbáři francouzský styl ale nikdy nepřevzali úplně, jen některé detaily, a vždy měli svůj vlastní styl. V druhé polovině 17. století byl anglický, francouzský a holandský styl výzdoby (i konstrukce) značně odlišný a jejich lodě se daly od sebe poměrně snadno rozpoznat.

K vidění jsou Gibbonsovy dřevořezby z interiérů paláců a kostelů z jeho vrcholného tvůrčího období - ty jsou mnohem jemnější a delikátnější, než byla lodní výzdoba, z které se, tuším, ale nic nedochovalo.

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Grinling_Gibbons

https://www.google.cz/search?q=carver+grinling+gibbons&client=opera&hs=pOy&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi_vKPH0rPeAhUpsqQKHZ3_A44Q_AUIDigB&biw=1536&bih=751

[DORIS]

To hu-pa: Děkuji za slova uznání; snažím se svou práci zlepšovat ať už kvalitou řemeslného provedení, tak především posunem k reálu. Kdykoliv jsem totiž něco odflákla, nebo udělala jen pro efekt/estetiku, časem mi to začalo vadit a nakonec jsem to předělávala, což ovšem obnášelo daleko víc práce i nepříjemností, než kdybych to udělala solidně hned napoprvé. A co se týče stavebnic, někdy ani ten materiál v nich za moc nestojí - nekvalitní dřevo, uni díly a la doplňková bižuterie, a lanoví, které taky za moc nestojí. To už raději koupit ty věci zvlášť a při trošce šikovnosti zhotovit doplňky svépomocí a klidně i přesně dle skutečné předlohy. Není to o nic náročnější a někdy dokonce i méně pracné, než tvořit něco dle smyšlených plánů.

To Kpt.KL: To jsou hodně cenné a zajímavé informace, k nímž se zdrcující většina z nás nemá šanci dostat. Je skvělé, že tyto zajímavosti tady s námi sdílíte, Kapitáne, mne osobně to spoustu věcí objasní, neboť je dobré znát i historii a různé okolnosti, proč byly dané prvky výzdoby zhotoveny daným způsobem. V bídné české literatuře jsem o tom nenašla žádnou zmínku, ale to jméno Grinling Gibbons mi bylo povědomé a opětovně jsem zapátrala v knihách a našla fotku s touto nádhernou řezbou od Gibbonsova nástupce ( pokud tomu v překladu správně rozumím, moje angličtina není nic moc ):

Fotka je z knihy Ship Decoration 1630-1780, autor Andrew Peters.

[Kpt.KL]

....Na trupu by to bylo asi podobné, nicméně zatím si nastuduji podklady, jak by měly být treenails rozmístěny. U některých modelů mám pocit, že jsou stylizované.

Dobové modely anglických lodí 17. stol. jsou více či méně stylizované, nikoli naprosto přesné, tj. něco je vynecháno, něco zjednodušeno, něco nepřesné. Dřevěné hřeby (treenails) nejsou přesně podle skutečnosti, ale zjednodušené pro model.

Vizuálně dost pomůže SOPHIA AMALIA 1650 - sice o něco starší dánská loď, kterou však navrhl a postavil anglický loďař James Robbins:

https://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Orlogsmuseet_Copenhagen/Sophia_Amalia.htm


https://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Orlogsmuseet_Copenhagen/gIMG_2657.jpg

Jinak:
kniha Richard Endsor: The Restoration Warship
kýl (přeplátování) str.35
obšívka - str.47 (dřevěné hřeby - treenails)
obšívka - spoje na styk a přeplátování plán BROADSIDE VIEW (2. plán za str.167)

kniha Endsor: Warship Anne

Na RK v tomto velkém měřítku by měly být naznačeny všechny spoje planěk obšívky na styk (butt joints), přeplátované spoje (scarph joints) bočnic (wales), hlavy kovových svorníků na hlavních spojích, hlavy železných svorníků děl po bocích střílen.

Veldeho kresby, kde jsou vidět hlavy železných svorníků děl po stranách střílen (dolní svorníky jsou pro zádržné lano (breech-rope), horní pro dělový kladkostroj (gun tackle):

Bohužel jsem nenašel žádnou Veldeho kresbu anglické lodi s takovými detaily, které dělal dříve pro holandské lodě, např. EENDRACHT, kresba z roku 1668 (všimněte si mřížoviny na klounu, opět v hrubém rozporu s modelářskými knihami od Mondfelda a Cajthamla):


https://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Maritiem_Museum_Rotterdam/gEL4A3753.jpg

Můžete se také podívat na repliku holandské východoindické společnosti BATAVIA a VASU. Upozorňuji ale, že Holanďané používali na spoje mnohem více kovových svorníků a hřebů, než Angličané, takže spoje na RK nemůžete udělat podle holandských lodí. Holandské lodě měly lehčí konstrukci a proto měly víc kovových svorníků a hřebů, zatímco anglické lodě byly robustnější a Angličané používali jednak více dřevěných hřebů, jednak kovové svorníky a hřeby často zapouštěli, takže hlavy nevyčnívaly nad povrch planěk a bočnic, jako u lodí holandských - na anglických lodích byly patrné hlavy kovových svorníků u dělových střílen a občas na přeplátovaných spojích planěk a bočnic (wales).

Traduje se, že se Angličané vysmívali Holanďanům, že na jejich lodích je příliš mnoho železa, na oplátku se Holanďané vysmívali Angličanům, že jejich lodě "jsou plné dřeva". Jinak důvod byl v tom, že Holanďané jednak nepočítali s tak dlouhou životností lodí, jednak jejich pobřežní vody byly mělké a oni potřebovali lodě s menším ponorem, tj. lehčí konstrukci s dostatečně velkým vnitřním prostorem - aby obchodní lodě mohly pojmout co nejvíce nákladu a válečné lodě dostatek zásob.

Naposledy upravil Kpt.KL dne 02 lis 2018, 10:52, celkově upraveno 2