PANDORA - volná stavba

[ELKAN]

Ještě se zeptám, jestli to chápu správně, tak když motám tři lana do hromady, točí se na tu stranu, kdy se vlákna jednotlivých lan utahují? A když splétám dál z těch tří pramenů 3x3, motám na stejnou stranu?

[Ondras71]

Tak už asi chápu ten graf...osa x by měly být trojice lan, a y osa průměr výsledného lana. Takže to fakt sedí, 3x 1mm cca 1.7mm, a 9 lan 1mm dá 3 mm...

Asi také nemám to správné vzdělání a graf od MATa nějak nepobírám.. Tuším, že by výsledek měl být spojnicí obou os, byl bys tak hodný a vyznačil mi tam ta dvě tebou popsaná lana? Díky.
Jinak někde jsem četl, že z levotočivých lan se poté udělá pravotočivé. Ale v tomto ti určitě poradí marsalv.
"ROPEWALK z koleček z tiskáren, osičky bukové, ložiska dřevěná...." to je opět praktická vychytávka!!

[Kolouch]

Stejný problém, stejné řešení
Nejprve k rozmotávání - hotové lano se mi nerozmotává a dokonce mám poměrně velký problém (když se mi lana smotají) je mezi prsty rozmotat tak, abych byl schopen spočítat vlákna - celé se to kroutí "jako blázen".
Směr motání - prameny se vždy kroutí obráceně než výsledek, tzn. levotočivé lano - pravotočivý směr otáčení pramene. Pokud použiji více hotových lan na smotání většího, pak:
- udělám několik pravotočivých lan
- natáhnu je do ropewalku
- motám pravotočivě (defacto je utahuji)
- smotám levotočivé lano

Výsledek viz. fotky ve vláknu Granada

Co se týče samotného ropewalku. Moc jsem se s ním nemazlil, stará kolečka z tiskárny, vlepeno mezi dvě překližky, pohon vrtačkou, vozíček z Merkuru, připevněno na stranách jídelního stolu
S čím jsem měl problém je to, že se lana při motání zkracují - proto je koncová strana pohyblivá, na tom očku pak visí závaží. Při motání tak jsou lana stále napnutá a mají možnost se zkracovat. Až to dál nejde, sundám závaží, připevním vrtačku na druhou stranu a začnu motat.

Přílohy

koncová strana, umožňuje zkracování lana

[ELKAN]

Díky, všechny tyhle info potřebuji, protože sice lano vypadá dobře, ale zjevně něco nedělám správně, mám trochu problém v tom pravotočivým a levotočivým....nožná jsem smotání 3x3 udělal obráceně, musim se podívat.
To Ondras71: GRAF: Aspoň myslim, že to chápu správně - nejdříve zelená barva značek: nahoře je 3x, což znamená motání ze tří pramenů.
Jednička v zeleným kroužku znamená 1x3 to je tři prameny, zelený bod je na grafu o síle pramene 1mm, a tedy výsledné lano má 1,7mm.
Červený bod je v případě tří pramenů po třech pramenech(vodorovná osa) při síle 1mm, a to mi také vyšlo při reálném motání - výsledek 3mm(svislá osa)
Takže podle všeho bych musel lano o síle cca 2,5mm uplést z 2x3 pramenů....nejblíže 2,4mm bod modrý.....
Naněkterých videech je vidět, že někdo využívá značek o kolik se při kroucení mají lana zkrátit, popojet vozík se závažím, aby to kroucení bylo na více lanech stejné....

Přílohy

[ELKAN]

Něco evidentně dělám špatně, teď jsem zkusil uplést 3x2 prameny a po ustřižení mi to udělá to, co je na fotu, že by to drželo pohromadě nemůže být řeč.....hned se to rozjede, jinak svázaný na koncích vypadá dobře....

Přílohy

[ELKAN]

Tak jsem udělal pár zkušebních lan, a ta tabulka je přesná, super odkaz......
Na Anglických lodích myslim, byla lana levotočivá? Které z lan na fotce je levotočivé? Jsou tam obě varianty....nemám v tom jasno
Jinak mě to motání lan chytlo, je to super zábava, a hlavně je to jiná liga než kupovaný....Chci aspoň ty nejsilnější lana na lodi takto udělat....

Přílohy

[Kolouch]

Bráno shora:
- pravotočivé
- levotočivé
- pravotočivé
- levotočivé

Prostě když lano visí, tak směr závitu zdola nahoru je směr otáčení...

[Kpt.KL]

Zdravím,
na lodích všech národů, tedy i anglických, byla lana pravotočivá i levotočivá, nejčastěji třípramenná, používala se i čtyřpramenná. Lana menších průměrů byla pravotočivá, lana větších průměrů (stěhy, silnější zadní stěhy, úpony) byla levotočivá. Silná lana jako např. kotevní, se stáčela ze tří lan menšího průměru.

Nahoře třípramenné pravotočivé lano, dole levotočivé silné lano stočené z tří pravotočivých třípramenných provazů (lan).

ropes.jpg (176.88 KiB) Zobrazeno 4960 krát

Lano se skládá z pramenů, prameny z vláken. Při konstrukci lana se postupuje tak, že vlákna se kroutí vpravo, pramen z vláken se kroutí vlevo a lano ze tří pramenů se kroutí vpravo.

lano-skladba-cz.gif (8.86 KiB) Zobrazeno 4963 krát

Praktická jednoduchá námořnická pomůcka k určení, zda je lano pravotočivé nebo levotočivé:
Položte ruku shora na lano tak, aby prsty ukazovaly ve směru pramenů:

Moderní způsob označení točivosti lan je tzv. S-Z označení. S = levotočivé, Z = pravotočivé

http://www.animatedknots.com/images/ropelay.jpg



Většina lan na lodi je pravotočivá, silnější lana levotočivá. Vynikající ukázky takelážnických prací 18. století lze vidět na replikách barku Endeavour, fregaty Hermione a východoindické lodi Gotheborg.

Např. dolní úpony (lower shrouds) byly levotočivé, obvykle s výplní, tj. provazem omotaným v mezeře mezi prameny. Provazy v upínacích kladkách (deadeyes) jsou pravotočivé.

Replika barku Endeavour
[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]
http://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Endeavour/gIMGP3625.jpg
nebo
http://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Endeavour/gIMGP3623.jpg



fregata Hermione - úpony levotočivé, lana v upínacích kladkách pravotočivá

https://pixabay.com/static/uploads/photo/2016/02/11/17/24/hermione-1194121_960_720.jpg



Východoindická loď Gotheborg
https://thumbs.dreamstime.com/z/gun-deck-mastst-tall-ship-gotheborg-amsterdam-august-masts-historical-replica-port-amsterdam-sail-sail-58383227.jpg
nebo
http://ropcorn.com/a/the-swedish-ship-gotheborg3.jpg


Prakticky všechna lana byla dehtovaná - lana pohyblivého lanoví řídkým hnědým dehtem, lana pevného lanoví černohnědým až černým dehtem.
http://modelforum.cz/viewtopic.php?f=183&t=43774


Fregata Trincomalee z r. 1816
https://www.flickr.com/photos/8574813@N03/3794148297/sizes/l/


Upozornění: muzejní HMS Victory má syntetická lana, použití pravo- a levotočivých ale zůstalo zachováno podle dobových pramenů.
http://www.prdobson.com/images/photos/7-victory_049-134-1177068172.jpg

Naposledy upravil Kpt.KL dne 19 zář 2016, 10:46, celkově upraveno 1

[ELKAN]

Děkuji moc Kpt.KL za rychlý a obsáhlý příspěvek! Nastuduji. Určitě tyto informace poslouží i ostatním modelářům....

[Ondras71]

Tak to je skutečně praktický příspěvek! Odborně, ale vnímatelně vysvětleno!! Špičkový návod k použití i motání lan. Všechna zakoupená modelářská lana jsou pravotočivá, takže příště už bude splétání lan nutností. Také se na to těším!! Díky Kpt.KL.

[hu-pa]

Vdím, že i lana jsi vzal zcela od podlahy. Díky bohu za tu studnici vědomostí, Kpt Kl.

[marsalv]

Vidím, že se zde rozjela zajímavá diskuze na téma točení lan, takže si i já dovoluji přidat svých pár postřehů. Motání lan je poměrně sofistikovaná disciplína a výsledný vzhled a síla lan závisí na celé řadě parametrů - konstrukce ropewalku, použité nitě, způsob motání atd. Obrázek znázorňující závislost síly lana na počtu a síle nití (jsou v něm doplněny údaje o mnou použitých nití YLI a Guetermann) je tedy nutno chápat pouze orientační. I z toho důvodu, že skutečně zjištěná síla lan také závisí na metodice měření.
Já osobně motám lana z nití (lanka ze stavebnice nepoužívám), které jsou většinou pravotočivé, tzn. nejlépe se z nich motají lanka levotočivá. Je možné motat i lanka pravotočivá (kterých je na lodi většina - informace od Kpt.KL), v případě motání lanek ze tří jednoduchých nití je ale v tomto případně nutné nit nejprve "rozmotat" a přemotat ji na levotočivou. Dle mé zkušenosti (i jiných zkušenějších modelářů) výsledná lanka nejsou tak vzhledově pěkná vlivem právě toho "přemotání". Takže i z tohoto důvodu používám v rozporu se skutečností lana levotočivá (rozhodčí na soutěžích s tím problém nemají). Na motání lan používám 2 motorky, jeden statický se třemi háčky (slouží ke zvětšení zákrutu nitě ve směru zákrutu nitě), druhý pohyblivý s jedním háčkem (slouží k motání lana v obráceném gardu otáčení), tento motorek musí být zatížen závažím a tím vytváří napínání lana. Mezi motorky je umístěn pohyblivý kužel. Na kvalitu lana má vliv zkrácení nití při zvětšování zákrutu, závaží na druhém motorku při motání a určitě i celá řada mě neznámých faktorů. A to je podle mě i důvod, proč se konce lan po odstřižení rozmotávají. Pokud by tedy všechny víše zmiňované parametry byly optimální, mělo by lanko i po odstřižení zůstat pěkně smotané bez známek rozmotávání. Ve většině praktických případů tomu tak ale není, takže modeláři používají různé techniky, jak rozmotánání lan zabránit - zakápnutí CA lepidlem nebo uzlík (používám já). Dobré je hotová lanka před ustřížení z ropewalku také trochu "natáhnout" a "přejet mezi prsty" čímž se částečně eliminuje pnutí v lanku.

[ELKAN]

Takže to rozmotávání je vlastně v pořádku, pokud se konce nezajistí.....jinak lana drží pěkně. Když jsem upletl pár zkušebních lan, už se mi ty kupovaný nelíbí. Pokud to půjde, každý lano na lodi smotám sice z kupovaných lan menšího průměru, a výsledné lano pak vypadá daleko líp.
Já teda mám ruční pohon, tři háčky jedu kličkou a počítám otočky, když dělám stejná lana, ale na druhém konci motůrek taky nemám. Lano beru mezi prsty, a ve stáčení mu pomáhám. Docela to funguje. Výsledné lano je trochu chlupaté, ale to se odstraní rychlým přejetím zapalovače.
Černá lana si asi namořim sám, zkoušel jsem včera hnědé lihové mořidlo, a výsledek byl super, takže když dám černé mořidlo, mělo by to vypadat dobře.
Teď řeším kolik vlastně udělat kotevních lan.....v trupu jsou 4 prostupy na lana, čtyři kotvy, ale na většině modelů je vidět pouze dvě kotevní lana. Tak teď nevim, jestli uvázat čtyři lana na čtyři kotvy, nebo jen dvě lana na dvě kotvy, a dvě kotvy nechat bez lan jako rezervní.....pak mi zase není jasný, proč jsou teda čtyři prostupy v trupu....

[Kpt.KL]

.....Teď řeším kolik vlastně udělat kotevních lan.....v trupu jsou 4 prostupy na lana, čtyři kotvy, ale na většině modelů je vidět pouze dvě kotevní lana. Tak teď nevim, jestli uvázat čtyři lana na čtyři kotvy, nebo jen dvě lana na dvě kotvy, a dvě kotvy nechat bez lan jako rezervní.....pak mi zase není jasný, proč jsou teda čtyři prostupy v trupu.....

Zdravím,
lodě té doby měly čtyři velké kotvy: dvě příďové kotvy (bowers), pravoboční se označovala za hlavní příďovou kotvu (best bower), a dvě záložní kotvy (sheet anchors). Dříve byly příďové kotvy o něco větší než záložní, a největší kotvou byla pravoboční příďová – koncem 18. stol. ale již byly v rámci zjednodušení a standardizace všechny čtyři velké kotvy stejné. Počet a velikost kotev pro jednotlivé kategorie lodí byly určeny předpisy.
http://www.hnsa.org/resources/manuals-documents/age-of-sail/the-elements-and-practice-of-rigging-and-seamanship/anchor-making-vol-i/

Za plavby dále od pobřeží byly všechny velké kotvy upevněny na bocích lodi, po dvou na každém boku: příďové kotvy měly kruhy provlečena závěsná uvolňovací lana, vedená na palubu přes kotevní krakorec (cathead) – kotvy tak byly v pohotovostní poloze, připravené k hození (upevnit ke kotevnímu kruhu kotevní lano byla pro početnou posádku válečné lodi práce na několik minut); záložní kotvy byly uvázány na předních úponových lavicích (fore channels) za příďovými kotvami. Kotevní lana byla z kotev odvázána a uložena v podpalubí, a kotevní průvlaky (hawse holes) byly zajištěny zátkami (plugs), aby těmito otvory nevnikala při plavbě na vlnách voda na palubu.

Loď v pobřežních vodách měla připraveny obě příďové kotvy k hození (pozn.: námořníci kotvy hází, zatímco v povrchní literatuře se kotvy spouštějí – také podle toho poznáte, zda text psal laik nebo odborník), tj. kotevní lana byla připevněna ke kotvám. Běžně se používaly jen obě příďové kotvy, ale v určitých situacích se připevňovala kotevní lana i na záložní kotvy, aby byly připraveny k hození v případě potřeby – mělké pobřežní vody, silné přílivové proudy, špatné počasí a loď u závětrného pobřeží, bitva v pobřežních mělkých vodách, nutnost nouzově zakotvit, kotvení v nebezpečných vodách. Kotevní lana příďových kotev prochází vnitřními kotevními průvlaky, kotevní lana záložních kotev vnějšími. Proto čtyři kotevní otvory, po dvou na bocích.

Loď dále měla jednu lehkou proudovou kotvu (stream anchor) a jednu malou přitahovací (vlečnou) kotvu (angl. kedge anchor). Menší proudová kotva se obvykle upevňovala na pravoboční záložní kotvu, malá přitahovací kotva byla uložena v podpalubí nebo na úponové lavici hlavního stěžně, případně na levoboční záložní kotvě.
http://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Endeavour/gIMGP3623.jpg

Vytažená kotva visí pod kotevním průvlakem a k uložení na úrovni paluby je vyzdvižena kotevním kladkostrojem vedeným přes kotevní krakorec – to je ta velká kladka s hákem, a přenosným výložníkem (fish davit).


Nejčastější modelářské provedení:

a/ Loď vytáhla kotvy a odplouvá na moře, tj. příďové kotvy jsou ještě zavěšeny na kladkostrojích krakorců. V tomto případě by loď měla mít napnutou alespoň část plachet, případně všechny základní plachty (bez přídavných).

b/ Loď za plavby na moři: příďové kotvy jsou zajištěny na bocích, kotevními kruhy je provlečeno závěsné uvolňovací lano. Loď má napnutou část nebo všechny plachty, mohou být i přídavné závětrovky.


Výše uvedené jsou realistické případy, tj. odpovídající skutečné námořní praxi, a týkají se většiny modelářů, kteří staví model vystrojený, s plnou takeláží, s plachtami nebo bez plachet.

Skutečnost lze zjednodušit na tyto základní situace: loď za plavby (tj. pod plachtami), zakotvená loď (plachty svinuty nebo sundány z ráhen). Další situace se týkají dioramat: loď vyvázaná u nábřeží (plachty svinuty nebo sundány z ráhen), loď vyvázaná na kotevní bóji v přístavu, nebo loď v doku.

Nerealistické modelářské provedení: kotvy zavěšeny ha hácích kotevních kladkostrojů (tj. kotvy byly právě vytaženy), ale model bez plachet. U modelu bez plachet se ale na realističnost až tak nehledí, některé modely mají např. kotvu na jednom boku zavěšenou na kladkostroji s hákem a druhou zajištěnou pro plavbu, nebo jednu kotvu zajištěnou a druhou uloženou na podstavci, jako by loď kotvila – tím se na modelu ukazují různé stavy.

Doporučení pro Pandoru:
– pro model s napnutými plachtami – možné jsou varianty a/ i b/, doporučuji jen kotevní lana na dvou příďových kotvách, záložní bez kotevních lan
- pro model bez plachet – v podstatě dle libosti, různé stavy zavěšení/uložení kotev


HMS Victory – pravoboční příďová a záložní kotva zajištěny pro plavbu; příďová kotva připravena k hození, záložní zajištěná s odstrojeným kotevním lanem:
http://www.prdobson.com/images/photos/7-victory_029-115-1177067894.jpg

HMS Victory - přitahovací kotva (kedge anchor)
http://www.prdobson.com/images/photos/7-victory_032-117-1177067926.jpg

HMS Victory - přenosný kotevní výložník (fish davit) k vytažení dříku kotvy nahoru do vodorovné polohy na úroveň paluby, k uložení pro plavbu:
http://www.prdobson.com/images/photos/7-victory_051-136-1177068203.jpg

HMS Victory - pravoboční příďová kotva zajištěná pro plavbu, připravená k hození; levoboční kotva zavěšená pod kotevním krakorcem, stav právě po vytažení:
http://www.prdobson.com/images/photos/7-victory_030-146-1177068317.jpg
http://www.maritimequest.com/warship_directory/great_britain/photos/ships_of_the_line/victory/2008_07_22_alex_cap_f.JPG

Fregata z r. 1805, dobový model - uložení záložní kotvy pro plavbu
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/579/media-579019/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/317/media-317085/large.jpg

[ELKAN]

Paráda! Tak tyto informace jsem přesně potřeboval, díky moc Kpt. Kl.
Trochu mi to zkřížilo plány, chtěl jsem nechat viset kotvy na kotevním krakorci, a plachty svinuté jako na R.C., ale podle Vašeho popisu nechám tedy nějakou plachtu rozvinutou.
Nebo ještě zvážim, jestli nespustit pravou kotvu na stojan, a pak bych mohl nechat plachty svinuté.....