Diskusní fórum modelářů

od **Pepa Vitámvás** » 26 bře 2007, 18:55

No a další série, tentokrát focen detail tím samým objektivem.

Ostřeno na hranu u reflektoru.

Přílohy

Svět není zlý, jen Ti vrací to co mu dáváš...

od **Ondřej Nadrchal** » 27 bře 2007, 07:52

Tak to je vice nez ilustrativni. Je tu krasne videt jak vesele narustaji ty casy zaverky. Chce si to proste spravne vybrat clonu podle situace. V atelieru spise vetsi a kdyz budu fotit na soutezi z ruky, tak bych spise hledel na cas zaverky a ozelel tu hloubku. Mensi hloubka ostrosti je lepsi nez roztreseny snimek.
Nekdo tady natuknul tema, ze pri velkych clonach dochazi ke zkesleni pri pruchodu svetla objektivem. Nevite o tom nekdo neco blizsiho, nebo nemate nejaky odkaz. Zajimalo by mne, jakeho razu je to zkresleni. Jestli se snizuje ostrost, nebo dochazi k chromaticke aberaci nebo co se vlastne deje. Zkousel jsem doma porovnavat mensi (5.6) a velkou (29) clonu, a krome vetsi hloubky ostrosti jsem nic zvlastniho nepozoroval.

od **Chmell** » 27 bře 2007, 08:53

Ondřej Nadrchal píše:....Nekdo tady natuknul tema, ze pri velkych clonach dochazi ke zkesleni pri pruchodu svetla objektivem. Nevite o tom nekdo neco blizsiho, nebo nemate nejaky odkaz...

Nevydržel jsem to a vracím se.

Difrakce (Diffraction)
Difrakce neboli ohyb světla je jev pozorovaný při průchodu světla malými otvory, kdy světlo se na hranách otvoru rozptyluje, hrany září a dokonce některé paprsky mohou zdánlivě projít stínítkem. V objektivech takový malá otvor vytvoří silně zavřená clona (zacloněný objektiv), a proto u vysokých clonových čísel řádu f/22, f/32 či f/45 dochází vlivem difrakce k mírnému rozostření obrazu.
[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ][ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]
Ukázka poškození obrazu difrakcí u makroobjektivu Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM při cloně f/8 (vlevo) a f/22 (vpravo)

Optimální kresby se proto dosahuje jen v určitém rozsahu středních clon - u hodně otevřených clon (směrem ke světelnosti) bude kvalita klesat vlivem optických vad použitých skel, kdežto směrem k maximálně uzavřené cloně (vysoká clonová čísla) bude kvalita klesat vlivem difrakce světla.
[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]
Difrakce a vady skel jdou při změně průměru clony proti sobě. Proto lze u každého objektivu nalézt optimální clonu z hlediska kresby. V praxi bývá někde kolem f/8.

Zdroj:Objektivy, jak vybrat a používat - 2. Potíže objektivů

Petr "Chmell" Chmelík
Chmell Scale Models na Facebooku / KPM Plzeň / KPM Plzeň na Facebooku / PilsenKIT na Facebooku

od **Ondřej Nadrchal** » 27 bře 2007, 09:59

Chmell píše:Nevydržel jsem to a vracím se.

Tak to je fajn. Byla by to skoda.

Ted jeste k tem objektivum. Jestli jsem to dobre pochopil, tak urcita clona zpusobi nejlepsi kresbu objektivu. Pokud potrebuji prizpusobit clonu focenemu objektu, mimo optimum, tak si pridavam zkresleni. Je tedy otazka, jestli bude zkresleni dane vlivem objektivu jeste akceptovatelne ci nikoli. Pokud se spravne domnivam, nezbyva nez si zaexperimentovat a udelat nekolik snimku pri ruznych clonach a vybrat vyhovujici. Je to tak?

od **Chmell** » 27 bře 2007, 10:36

Ano je to tak, lépe bych to nenapsal.

Jen pozor! Na rozdíl mezi hloubkou ostrosti (tedy nastavení clony na co největší číslo) a na ostrost snímku.

Příklad:
1. Budu fotit hodně malí detail: nastavím clonu f/11 – detail bude ostrý, ale vše co bude kolem dále než cca 1 cm bude rozmazané.
2. Chci zachytit celý kokpit plný detailů: nastavím clonu f/22 – detaily ve středu budou trochu neostré, ale vše v kokpitu bude stejně ostré.

Petr "Chmell" Chmelík
Chmell Scale Models na Facebooku / KPM Plzeň / KPM Plzeň na Facebooku / PilsenKIT na Facebooku

od **Pepa Vitámvás** » 29 bře 2007, 07:33

Já bych to moc neřešil, je vidět, že ta fotka s clonou 22 je kvalitativně v tomto formátu plně srovnatelná s jinejma clonama. Na tohle prohlížení na netu je to best of. Pokud budeš dělat něco ve velkým formátu na papír, bude to asi víc vidět a pak bych to pitval.

Svět není zlý, jen Ti vrací to co mu dáváš...

od **Ondřej Nadrchal** » 29 bře 2007, 11:53

Spis mi jde o to, ze pokud nepouziju predsadku a budu delat vyrez, tak se dostanu i na netu na rozliseni velkoformatove fotky a tam uz to budu muset resit. Az budu priste fotit, tak se v tom trochu popitvam a pokud budou nejake poznatky, soupnu je sem i pro ostatni.

od **Pepa Vitámvás** » 29 bře 2007, 12:16

Já mám předsádku +3D /Hoya cca. 600,-/ a nejsem s tím moc spokojen. Myslím s kvalitou. Na net to je dostačující, ale na fotku A4 se mi to nezdá. Doma něco cvaknu a dám to sem.

od **Ondřej Nadrchal** » 29 bře 2007, 13:21

Ja mam tu samou ale +4D. Vysledky s ni jsou popsane vyse. Clovek ale nemuze ocekavat, ze mu predsadka za sest stovek udela z objektivu nejaky jiny za dvojnasobnou (v lepsim pripade) cenu. Kdyz se podivam jak slozitou maji objektivy optiku, tak je to celkem jasne. Je to proste vzdy kompromis, mezi tim co bych chtel, co budu delat a co jsem do toho ochoten vrazit. Kazdopadne je ta predsadka na fotky 10x15, jichz delam vetsinu, naprosto dostacujici a moje oko neni schopne zachytit zhorseni.

od **Pepa Vitámvás** » 29 bře 2007, 13:38

Tak tak, každé další sklo před objektivem /z levnější produkce/ je vždy jen posun k horšímu. Na to abych koupil apochr. předsádky / cca. 2,5-3 litry/ nemám. No měl bych, ale dám to za něco jinýho. Tak je to ale se vším, je to jen otázka peněz. Taky by se mi líbil canon 5D s full frame, ale ta cena :shock:

od **Chmell** » 29 bře 2007, 14:12

Předsádkové čočky (Proxary)
Předsádková čočka je dodatečná optika většinou šroubovaná podobně jako filtry na přední závit objektivu. Potýká se tak se stejnými ekonomickými problémy při nákupu jako filtry - různé průměry závitů na objektivech vyžadují různé předsádkové čočky.

Předsádkové čočky se dají rozdělit na 3 typy:
1. Telepředsádky (Tele Conversion Lenses) slouží podobně jako telekonvertory k prodloužení ohniskové vzdálenosti objektivu
2. Širokoúhlé předsádky (Wide Conversion Lenses) slouží naopak ke zkrácení ohniskové vzdálenosti a tím k rozšíření zorného úhlu
3. Makropředsádky (Close-Up Lenses) slouží podobně jako mezikroužky k nárůstu zvětšení objektivu (zvýšení makro měřítka)

Telepředsádky a širokoúhlé předsádky se u SLR a DSLR moc nepoužívají. Tento účel bezezbytku plní možnost výměny objektivů případně telekonvertory. Telepředsádky a širokoúhlé předsádky tak najdou uplatnění zejména u kompaktních fotoaparátů či videokamer, kde objektivy měnit není možné.
U SLR a DLSR mají význam zejména makropředsádky, které zkrátí (podobně jako lupa) zaostřovací vzdálenost a tím zvýší zvětšení objektivu. Mají tedy účinek podobný mezikroužkům. Makropředsádky jsou nejsnazší a nejlevnější cesta k makrofotografii.

Síla účinku makropředsádky se udává v dioptriích. Převrácená hodnota dioptrií říká, na jakou vzdálenost v metrech bude zaostřeno. Tento údaj je nezávislý na ohnisku objektivu (chování bude stejné na 50mm i 200mm objektivu) a platí v okamžiku, kdy objektiv je zaostřen na nekonečno. Makropředsádka +2 dioptrie tak zaostří na 1/2 metru, makropředsádka +3 dioptrie na 33 cm atd. Bude-li objektiv zaostřen na kratší vzdálenost než nekonečno, kombinace makropředsádky a objektivu zaostří ještě na kratší vzdálenost. Tabulku dosažitelného zvětšení objektivů Canon s makropředsádkami Canon 250D (síla +4D) a 500D (síla +2D).

Makropředsádky se prodávají buď samostatně nebo v setech (např. +1, +2 a +4 dioptrie) přičemž jejich účinek se sčítá. Našroubujete-li na sebe 2 makropředsádky +1 a +4, účinek je rovný +5 a je možné zaostřit od 20cm níže. Jako poslední je vždy lepší našroubovat slabší předsádku.

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]
Síla makropředsádek se udává v dioptriích. Předsádky je možné šroubovat na sebe, účinek se jednoduše sčítá.

Vliv makropředsádky je nejmarkantnější u teleobjektivů na rozdíl od mezikroužků, které se projeví nejvíce u širokoúhlých objektivů. Zásadní výhoda předsádek je ale v tom, že na rozdíl od mezikroužků nesnižují množství světla dopraveného na senzor. Nezpůsobí tak žádné prodloužení expozičního času či snižování clonového čísla.

Nevýhoda makropředsádek je, že snižují kvalitu kresby způsobenou zejména barevnou vadou (chromatickou aberací) projevující se nejvíce na hranách. Ztráta ostrosti obrazu se bude zhoršovat se stoupající silou makropředsádky, a tak lze s nimi jen obtížně dosáhnout měřítek lepších než 1:1. Zacloněním objektivu se částečně dá ztráta kvality kresby potlačit.

Kvalita a cena předsádek je určena jednak jejich antireflexními vrstvami a tím odolností na reflexe v protisvětle a jednak kvalitou kresby. Nejkvalitnější makropředsádky jsou již tvořeny více čočkami (většinou 2 členy ve 2 skupinách) a výsledkem bývá částečně kompenzovaná barevná vada. V názvu je potom často uvedena zkratka APO.

Podvojná čočka (Split Close-up Lens, Split Field Lens, Split Field Filter) má polovinu plochy např.+2 dioptrie, zatímco druhou polovinu má čirou. Umožňuje tím zaostřit na velmi blízké předměty (díky dioptrické polovině čočky) a současně mít ostré předměty v nekonečnu (díky čiré polovině čočky). Naklápí tak rovinu ostrosti podobně jako tilt-shift objektiv.

Zdroj: Objektivy, jak vybrat a používat - 4. Příslušenství k objektivům

Petr "Chmell" Chmelík
Chmell Scale Models na Facebooku / KPM Plzeň / KPM Plzeň na Facebooku / PilsenKIT na Facebooku

od **Pepa Vitámvás** » 30 bře 2007, 18:53

Tak jsem doma nafotil mause s předsádkou a bez+jedna s polarizačním filtrem na odstranění odlesků a vyčištění barev. Je to braný z nejmenší zaostřovací vzdálenosti a jak jsem předeslal, není tam žádná větší ztráta kvality. Na větším formátu a s delšíma sklama mi to hází takové jakoby máznuté fleky.

Přílohy