Přátelé, díky za podporu, po návratu k poctivé modelařině po dvaceti letech Vaše slova zahřála, asi jsem úplně všechno nezapomněl. O rozšíření vazu pořád uvažuji, podle Bellabarby+Osculatiho je to trochu diskutabilní - podle historických podkladů byl vaz zúžen a v hraně kýlu rozšířen, na výkresech však je tato skutečnost pominuta. Takže jsem na vážkách rozšířit nebo nerozšířit? Zatím mám čas do okamžiku, než začnu polepovat plaňkami kell, stern, stem. Pro inspiraci, pokud ještě vy starší ještě umíte bukvy(azbuku), dávám adres z tvorby 3D modelu: http://forum.modelsworld.ru/topic8885.html
Přílohy
Clipboard021.jpg (54.82 KiB) Zobrazeno 5413 krát
Honza ------------- Per aspera ad astra... Je lepší mířit ke hvězdám a minout, než zamířit do kupy hnoje a trefit se.
Byť jsou podklady a nákresy v Anatomy of RC na hodně dobré úrovni, přesto obsahují i drobné chyby v porovnání s dalšími kvalitními zdroji, dobovými modely a archeologickými nálezy (viz například chybně zakreslené palubní fošny, které na skutečných lodích kopírovaly tvar boků, nebo trojúhelníkové držáky dělových koulí - ty se však na anglických lodích nepoužívaly.....). Na dobových modelech je krásně vidět, jak se zadní vaz včetně listu kormidla v horní části rozšiřuje.
Letmo jsem si prohlédl odkaz na ruské forum. To už snad není amatérská modelařina, ale profesionální práce. Mimochodem jedním z moderátorů tohoto fora je Alexandr Dobrenko, patřící spolu s Michailem Bezverchnim ke špičce ruských modelářů, práci Michaila můžete vidět např. zde: http://www.shipmodels.com.ua/eng/models ... /index.htm. Od toho modeláře vlastním soubor 12 DVD, kde jsou vysvětlovány jeho postupy při stavbě modelů. Je to cca 60 hodin, které jsem strávil shlédnutím těchto DVD, a musím říct, že většinu času jsem zíral na obrazovku s otevřenou "hubou".
Tak jsem rozšířil zadní vaz, nahoře u zrcadla má šířku 6 mm a dole u kýlu 4 mm, uřezat ze smrkového nosníku 10x10 mm podélník 1x 10 mm a pak ho zeslabit před přilepením od 0,2 mm u kýlu až po 1 mm u zrcadla bylo nepopsatelným zážitkem, ale podařilo se a vypadá to dobře. Zítra nebo pozítří to nafotím (mezi námi není tam toho moc vidět, ale ten pocit....). ALE co mne zajímá nejvíc, jak to řešit u předního vazu???, ten by se měl asi taky rozšířit a pod čelenem zase zúžit. Můžete poradit??? Když už jsem si to odzkoušel a užil, bylo by škoda zůstat v půlce cesty, že.
Honza ------------- Per aspera ad astra... Je lepší mířit ke hvězdám a minout, než zamířit do kupy hnoje a trefit se.
No s předním vazem jsem si rovněž nebyla jistá, na svém modelu ho mám zatím stejně široký v celé délce. Když jsem studovala další podklady, tak jsem narazila na to, že i přední vaz se mohl rozšiřovat - alespoň tak mi to připadá z mého laického pohledu. Například v knize - The 20-gun Ship Blandford 1720 - se přední vaz v horní části rozšiřuje podobně, jako ten zadní:
Doporučuji stáhnout originální plán RC z Chapmanovy Architectura Navalis Mercatoria a podívat se na vazy přímo tam. Zadní vaz se na plánu směrem nahoru mírně rozšiřuje, přední je stejně široký.
Na tomto výřezu originálního plánu jsem dole udělal červený křížek - vlevo od osy je zadní vaz, vpravo přední. Tento křížek jsem přesunul nahoru - na obrázku je jasně vidět, že zadní vaz je v tomto místě širší, zatímco přední má na této úrovni stejnou šířku.
Přepracovaný text: V minulém textu na tomto místě, který představoval zkrácenou diskuzi na Skype s jedním modelářem o konstrukci vazů a zjednodušení pro modelové provedení, jsem neupřesnil, co konkrétně popisuji a při výběru textu z naší diskuze, kopírování a vkládání se dopustil chyby. Po upozornění kolegy, že můj vložený text je neúplný a ve výsledku matoucí, vkládám nový, opravený a doplněný. Diskuze se točila kolem vazů RC a lodí s klounem a bez klounu v 18. stol. Za způsobený zmatek se omlouvám.
V češtině se pojmem vaz míní jak samotný vazný trám (u dřevěných lodí), tak obecně celý vazový uzel v oblasti zádě a přídě. U zjednodušené stavebnice, která pomíjí konstrukční prvky, které navíc nejsou pod obšívkou vidět, ve fázi rozestavěného modelu, kdy je hotova obšívka trupu, je zbytečné rozebírat všechny konstrukční detaily a postupy v různých dobách a zemích – u předního vazu mám na mysli detaily popisované např. v knihách ze série Anatomy jako stem, stempost, gripe, cutwater, deadwood, bollard timbers, knightheads aj. – proto jsem pro modelářské zjednodušení nazval předním vazem celou viditelnou část před vazem samotným (gripe, cutwater atd), prodlouženou o kloun. Tato vnější část se zužuje směrem dopředu a nahoru. Obvykle se také směrem dopředu zužuje v oblasti přídě také kýl. Samotný přední vaz (stempost) se na výšku skládal ze 2-3 částí (důvodem bylo jeho zaoblení, pro zhotovení z jednoho kusu nebyly k dispozici vhodné stromy) a jeho šířka byla různá. K technickým detailům různých loďařských škol a různému provedení se vrátím někdy v budoucnu v samostatném příspěvku, pro RC ze stavebnice stačí, že samotný přední vaz měl stejnou šířku a kousek pod čelenem byl buďto rozšířen samotný horní díl vazu (po křivce nebo lineárně), nebo jeho šířka byla stejná a rozšířen byl vnitřní přední vaz (apron). Po bocích horní části vazu byly tzv. čelenové bočnice (knightheads), které zajišťovaly čelen ze stran.
Ve vláknu o stavbě RC nemá cenu popisovat všechny variace předního vazu na lodích z. 18.stol., tak jen pro zajímavost dvě z nich: Replika švédské východoindické lodi Gotheborg má přední vaz (hlavní, vnější - stempost) stejně široký po celé výšce, vnitřní přední vaz (apron) není vidět, je uvnitř trupu. To červené nad vazem po bocích čelenu jsou knightheads: http://www.flickr.com/photos/trappsteg/5938864125/sizes/o/in/set-72157627074024059/
U stavebnice jako RC od Panartu, kde je použit podélný profil z překližky o určité šířce, je poměrně jednoduché rozšířit zadní vaz směrem nahoru, úprava na přídi je komplikovanější. U trupu modelu v tomto stavu, tj. již složeného a s obšívkou, doporučuji přední část ponechat ve stejné šířce překližky, případně jen mírně zúžit v oblasti klounu. Rozšíření v horní části klounu postrádá smysl, tam naopak šlo o to, aby byl kloun (galion) spíše lehčí. Část klounu vysunutá dopředu nesla pouze galionovou figuru, jiný účel neměla.
K rozšíření horní části vlastního předního vazu můžete provést snadnou kamufláž nalepením klínovitých kousků dřeva po jeho bocích, v délce ke klounu (na přiloženém obr. označeno modře) – a udělat v něm oblé lože pro čelen. Knightheads přilepit po bocích s upraveným zaobleným středem pro čelen. Zbývá ještě dodat, že přední hrana od přechodu kýlu (gripe) ke klounu byla na anglických lodích zaoblená, což na řadě dobových modelů chybí.
V knize o Blandfordu se jedná o jednu z možných metod konstrukce samotného předního vazu (stempost), ale zde není důvod nechat se inspirovat Blandfordem, když je k dispozici originální plán RC.
Zadní vaz se směrem nahoru rozšiřoval, respektive technicky přesněji, směrem dolů se zužoval: v místě příčných trámů zádi (counters) byl nejširší kvůli pevnosti trupu. Ponořená část se zužovala jak kvůli snížení váhy konstrukce v oblasti zádi, tak pro lepší proudění vody ke kormidlu. Anglicky se dřevo v této ponořené části zádi příhodně nazývá "deadwood", mrtvé dřevo, výplňové dřevo. Zbývá dodat, že rovněž zadní část kýlu se směrem ke kormidlu zužovala, cca od žebra č. 21 dozadu (na originálním plánu RC), a to postupně, po křivce. Na RC doporučuji zadní vaz realisticky rozšířit především z důvodu kormidla, jehož peň se směrem nahoru rozšiřoval, zatímco list kormidla se zužoval.
U muzejních modelů je nutná jistá ostražitost, ne všechny modely jsou košer a ne všechny detaily na dobovém modelu jsou zpracovány stejně kvalitně, jako ostatní části - velká část z nich jsou dekorační modely, ne naprosto přesné modely, jak chápeme dnes. Některé dobové modely nedělal jen jeden modelář, ale někdy i více lidí, a jsou známy modely z 17. a 18. stol., které byly opraveny a někdy dost brutálně upraveny v 19. a v první pol. 20. stol. Některé dobové modely, byť velmi dobře zpracované, představují fiktivní lodě, jako např. tento: http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/443/media-443639/large.jpg
těžko uvěřit, že by takové základní informace o zužování /rozšiřování vazů a kýlu nebyly vysvětleny v Cajthamlově knize, kde prý je úplně vše potřebné ke stavbě dokonalých modelů.
Naposledy upravil Kpt.KL dne 07 říj 2012, 16:23, celkově upraveno 1
Díky, že jste zasáhnul, Kapitáne. Já měla chybnou představu o proporcích předního vazu, ať už z výše uvedené knihy, kde je špatně i kloun (ten se samozřejmě má zužovat), tak i z optického " klamu" z fotek některých modelů. Například zde, když jsem porovnala dolní část vazu s tou horní, která je pod čelenem, připadalo mi to širší.
Ale je fajn, že už také vím, že tudy cesta nevede a jak to má být správně. Docela jsem si oddechla, že jsem to na modelu nechala v horní části stejně široké. Honzovi se tímto omlouvám za mystifikaci a podání chybné odpovědi. V Cajthamlovi bohužel žádné takové informace nejsou, ale na zadní straně nechybí poznámka, že kniha je určena pro modeláře, kteří chtějí stavět dokonalé modely. Ať dělám, co dělám, tak podle této knihy se mi to pořád nějak nedaří a navíc na některých starších modelech jsem se díky informacím z této knihy dopustila zbytečných chyb......
Přátelé děkuji Vám, Vaše informace jsou pro mne nesmírně cenné. Zadní vaz dal této části tvar, na který je opravdu radost pohledět, ještě mi ho chybí oplaňkovat, snad to stihnu přes sobotu a neděli a pak to nafotím, teď to mám přetmelené a vybroušené, ale i když je to hladké jak dětská prcina, a tvarově přesné, moc na koukání to není(překližka, na tom smrková lišta přecházející zeširoka do ztracena na překližku a místní přetmelení). Původně jsem zvažoval, že na přední vaz nesáhnu, ale nedalo mi to a napsal jsem dotaz.Jsem nesmírně rád, že jste zareagovali, stále jsem si nebyl jistý.
Teď už vím, že Panart nebyl ideální volbou, ale pro návrat po dvaceti letech k modelařině jsem to považoval za rozumný krok. Ovšem s postupem stavby je poznání pravdy trošku kruté. Ale beru to i jako zábavu a aktivní odpočinek.
Honza ------------- Per aspera ad astra... Je lepší mířit ke hvězdám a minout, než zamířit do kupy hnoje a trefit se.
No já jsem po přečtení příspěvku Kapitána plně pochopil, že bez znalostí stejně nejsem schopen postavit věrný model historické plachetnice. Tim spíše ze stavebnice. Ani to nebylo mým cílem. První model chci postavit hlavně pro radost, a jako "dekoraci" do obýváku. Snažim se tu stavebnici vylepšit kde to jde, a s tím se asi spokojím.
To ELKAN: Já jsem kdysi měla úplně stejné pocity jako Ty, ale když jsem pak zjistila, že při zhruba stejném úsilí a práci lze postavit nejen hezký ale i historický přesnějí model, tak mi to prostě nedalo a nyní mne rozšířování znalostí o lodích baví dokonce víc než samotná modelařina. Obojí je pro mne zálibou. Když jsem přišla na Modelforum, věděla jsem o lodích minimum, ale právě lidé, jako je Kpt.KL, Midshipman a další mne přiměli k tomu, abych svou práci mohla posunout na vyšší level. Když se třeba koukneš do vlákna Sovereign of the seas, tak jsem stavbu začínala z mizerných podkladů a témeř s nulovými znalostmi o skutečných lodích a myslím, že mantuácký SoS je na tom ještě hůř, než RC od Panartu. A byť je SoS bezpochyby nádhernou plachetnicí, která by i při volné stavbě vypadala hezky, tak zároveň se povedlo tento model společnými silami i z toho mizerného základu přiblížit víc realitě. Není to určitě jednoduché, ale musím Ti říct, že to fakt stojí zato a ten výsledek pak potěší mnohonásobně víc.
To Honza: Tak ať se Vám dílo daří, těším se na fotky.
Chyba není v modelářích, ale ve výrobcích stavebnic a autorech modelářských plánů a knih. Ve stavebnicích je mnohé nehorázně odfláknuto a přes drtivou kritiku z odborných kruhů na to někteří producenti dodnes kašlou. Stavebnice jsou také hodně předražené. V USA mají stavebnice evropských výrobců přezdívku HECEPOB - Hideously Expensive Central European Plank On Bulkhead, volně přeloženo: příšerně drahé středoevropské lodě s obšívkou na přepážkách. Že italské a španělské producenty těchto nechvalně profláklých stavebnic umístili do střední Evropy, je nutno brát s úsměvem. Panart měl spoustu let na to, aby vyprodukoval přesnější plány a stavebnicové díly. Nikdo mne nepřesvědčí o tom, že to nešlo udělat lépe – mám na mysli např. projekce plánů Panartu a monografie Anatomy of RC – že by se nedalo na kus překližky přenést správný tvar žeber, bočního profilu nebo oblého zrcadla apod.
Že to jde udělat mnohem lépe dokazují producenti jako Model Shipways/Model Expo nebo Amati/Victory Models. Prototypy jejich posledních stavebnic jsou prezentovány na DF Modelshipworld (Mayflower, HMS Vanguard, U.S. brig Syren, ruská briga Mercury, Elisabethan galleon, fregata USS Essex) a designéři berou v potaz připomínky modelářů a historiků. Výsledkem jsou historicky mnohem přesnější a kvalitnější modely. Americká Model Shipways/Model Expo navíc na svých stránkách dává k dispozici pracovní postupy modelářů i s nápady, jak model vylepšit (např. tzv. practicum škuneru Sultana). Když se chce, tak to jde. Panart si, bohužel, takovou práci nedal a nedává.
Jak vidno, na výrobce stavebnic lodí můžeme jako potenciální zákazníci tlačit, aby jejich produkty byly lepší. Ostatně zde na DF vzpomínaný Mondfeld ve své knize již před mnoha léty nabádal, aby se producentům nevěřilo a tlačilo se na ně! Američané a Britové tak činí, zejména v posledních letech.
Já osobně např. vedl korespondenci s britskou Jotikou ohledně připravované stavebnice fregaty HMS Surprise. Ředitel firmy mě ujistil, že mé připomínky vezmou do úvahy, že na webu je pouze “pracovní” prototyp. Jotiku jsem např. upozorňoval na to, že nedodržují elegantní křivky záďového zrcadla, nesedí zadoboční galerie a na další odchylky od originálního plánu z National maritime Museum v Greenwich.
Je právem modelářů požadovat kvalitnější stavebnice a plány a povinností výrobců nám vyhovět. Internet nám dává možnost seznamovat s nedostatky stavebnic velký počet lidí a pokusit se tlačit na výrobce, aby se zlepšili. Někteří už na to reagují. Panart, Mantua a spol., kteří spoléhají na neznalost lidí, na to kašlou.