Tak jsem trochu pokročil. Ale opravdu jen trochu. Měl jsem sice úmysl "sednout k modelu a ani se nehnout", ale okolnosti jsou zcela jiného ražení ... Tak ve stručnosti, posledně jsem dovršil dopatlání trupu k sobě. Abych ho skoro "uzavřel" musel jsem dodělat spodní část přídě a to včetně spodního střeliště. Díky podkladů jsem si ho dovybavil celkem podle skutečnosti, na pomoc jsem si vzal i leptané plechy od Edu.
Přílohy
původní díly, ve vaně je už první náznak konstrukce ...
otvor do vlastní vany jsem také "vylepšil" o pár drobností konstrukce vně ...
No a potom jen barvit. Vím, že jsem se nezachoval "patřičně" modelářsky a nestříkal. Pro mě je to jednodušší naštětcovat a jak na posledních fotkách uvidíte, stejně tam bude prd vidět
Přílohy
ještě jeden záběr na celou nenabarvenou konstrukci vany
Poslední sérií fotek jsem se snažil přiblížit tu skutečnost, že ve vaně bude opravdu prdlačku vidět a když se ještě do kabiny doplní poslední sedačka (napravo vedle pilota), tak se dojem zbytečnosti ještě umocní
Je konec dubna a s tím modelem nějak nemohu pohnout. Ta vakáčová bestie (B-24) bere elán i energii pro další "klasické" modely . Tak jen přihodím trochu polepené VOP a SOP, doplněné o závěsy, paneláž a nýty. Nic moc, ale aspoň trošku ....
Nejsem tak blby, jak vypadam na fotkach ... v realu jsem blbejsi ... !!! Aneb - Murphy musel byt optimista ... a optimiste by se meli strilet ... !!! Je lepší být souzen dvanácti, než nesen šesti ...
... a to jsi si říkal správně! Následující "vsuvka" k danému tématu je výsledkem mé vlastní blbosti a opomíjení faktu, že je nejdříve nutné vše vyzkoušet na suchu. Nejenom, že to bude pasovat k sobě, ale že zkompletovaný díl se později nasadí na své místo, kam patří. Předcházející postup - stavba SOP a VOP - byl jen "čeřením" vody a důvod pro odkládání nepříjemné práce - rozebrání již slepené, nabarvené, ušpiněné a plechy vybavené sedačky "druhého" pilota. Jak jsem již napsal, nedbal jsem - sice krkolomného - ale opodstatněného postupu v návodu a sedačku jsem chtěl umístit až do celé kabiny. Zde bych rád dal na zváženou ostatním modelářům tohoto typu (poradil), ať se raději drží návodu, jinak jí tam pravděpodobně nedostanou. Já ji tam nedostal . Nezbylo, než se mrknout do dobových podkladů jak z toho vybruslit. Nenapadla mě jiná alternativa než jí rozebrat a rozřezat a slepit jí ve složeném stavu. Z fotek je vidět i postup "likvidace", výroba nových vzpěr a následné umístění do pilotního prostoru. Drobnost, ale sežrala většinu pátku odpoledne a celé soboty.
Přílohy
... rozlámat a uřezat
uříznuté vzpěry pro levou stranu sedačky. Ty tam podle návodu měly být hned od začátku kompletování kabiny...
"vrakoviště" a redukce materiálu
ještě díly spolu s novotvarem konstrukce nosníku sedačky
složená podoba sedačky již komplet
Naposledy upravil marty-ma dne 30 dub 2011, 17:43, celkově upraveno 1
Jakmile byla "složená sedačka" komplet, pak to již šlo. Jenom relativně přesně ustavit výšku pravé konstrukce sedačky do roviny s levou konstrukcí, byl trochu boj.
Přílohy
šipky znázorňují umístění pravé i levé konstrukce sedačky
TAK A VŠE OD ZAČÁTKU ... Skoro rok …. Skoro rok to trvalo než zase přikládám k tomuto, již zapomenutému, tématu nějaký posun. Tento posun ale bude trochu zvláštní. Možná někoho potěší, možná se ozvou kritické hlasy a také možná vše zanikne v „šumu“ nových a jiných informací… Když jsem Ju-88 začal stavět bylo to nadšení a vše pěkně odsypávalo od ruky. Každý z modelářů, který si občas něco do svého modelu dosochá sám, ví, že to není až tak velká katastrofa nastříhat nebo ořezat a zabrousit kousky plastiku a nalepit je na to místo, které potřebuje. Takto postupovala i moje stavba až do okamžiku, kdy mě napadlo – za vydatné podpory „nejmenovaného“ kamaráda – vše zastavit a vrátit se na začátek. A pokusit se vydlabat díly znovu, pro potřeby zaformování, odlití a samozřejmě následně nabídnout pro širší okruh modelářů, kteří by si svého Junkerse chtěli trochu vylepšit. Jako základ posloužily vyrobené „skreče“ z modelu, který však v podobě zveřejňované na těchto stránkách, vlastně zcela zaniknul. Následující fotky jsou již malou upoutávkou na to, co se podařilo připravit jako doplňkové sety. Abych se vyhnul neplacené reklamě, výrobce ani název firmy nebudu zde uvádět, ale domnívám se, že pro případné zájemce nebude velkým problémem tyto informace dohledat. Některé drobné detaily jsou již k sehnání v „učesané“ krabičkové nebo pytlíkové variantě. Některé – spíše velké a složité doplňkové celky – jsou zde zachyceny v prototypové podobě prvních odlitků a pokusných leptů, k jejichž dokončení a finální verzi však není nijak daleko.
Po rozlámání modelu a různých „chirurgických“ zákrocích byla prvním počinem kompletní sestava prostoru ostruhového kola, včetně vnitřní konstrukce a doplnění o plechové díly.
Během celé doby se výrobce potýkal s co možná nejkompromisnější a přitom dostatečně detailním zpracováním toho – z mého subjektivního hlediska –nejdůležitějšího na modelu, a tím je pumovnice. Na následujících záběrech je již možné vidět konečnou podobu přepážek, závěsníků, bočnic a ostatního „smetí“, které se v pumovnici objeví. Mírně se to ještě učeše, přibudou plechy – ale v rozumné míře – a bude to….