ROYAL KATHERINE 1664, vlastní projekt, DOKONČENO

[Kpt.KL]

Pro Doris

Ty stránky 244-245 v Cajthamlově příručce pro stavbu skutečných lodí i jejich dokonalých modelů obsahují hodně chyb, nepřesností a také naprostých nesmyslů. A především tam mnoho podstatných věcí zcela chybí. O autorově místy prapodivném vyjadřování nemluvě. A jak píšete, pro děla na model RK tam nejen, že nenajdete vůbec nic použitelného, ale naopak zcela zavádějící informace, jinými slovy naprosté nesmysly, nemající se skutečnými loděmi nic společného. A to v anotaci na obálce vzadu tvrdí, že v knize najdete všechny potřebné plány.....

V Cajthamlově knize nenajdete plán ani jednoho typu anglických bronzových děl, které nesla RK - cannon-of-seven, demi-cannon, culverin, demi-culverin, saker, 3-liberní dělo. Nenajdete tam plán ani jednoho z nejméně tří typů anglických lafet z poloviny 17. století, ale naopak plánek jednoho typu lafety, který se v 17. stol. vůbec nepoužíval. Nedozvíte se, že Angličané používali některá děla jiných kalibrů, než na kontinentu. Nedozvíte se, že na anglických dělech té doby se používaly dva zadní kladkostroje, nikoli jen jeden, jak je uvedeno v knize.

Jako ve škole, co je červené, je chybně:

Namátkou komentář k některým označeným nedostatkům:

ad 1/
Cajthaml uvádí, že za vlády anglického krále Jakuba I. byla z roku 1622 nejvíce používaná děla 3 ráží, načež vzápětí následuje 5 ráží (na obr. označeno 2-6).

Ve skutečnosti se v Anglii za vlády krále Jakuba I. v roce 1622 používalo jen bronzových děl 10 různých typů (kalibrů/ráží): cannon perrier, demi-cannon, culverin, demi-culverin, saker, minion, falcon, falconet, port piece, fowler (Zdroj: soupis děl z r. 1622, State Papers 14-133). O dalších typech železných děl několika ráží nemluvě. Dle tohoto dokumentu byly z 778 kusů bronzových lodních děl nejvíce používané kalibry (ráže) demi-culverin (263 kusů), culverin (221) a saker (159).

Pro zajímavost, za vlády královny Alžběty I. se v Anglii dle soupisu z roku 1596 používalo 11 typů bronzových děl devíti ráží – kromě výše uvedených ještě base; opět o rážích železných děl nemluvě. Ze seznamu vyplývá, že nejvíce používané ráže lodních děl byly culverin, demi-culverin a saker (Zdroj: Britský národní archív, PRO WO 55-1626).

V soupisu lodních děl z r. 1564 se uvádí 13 typů bronzových děl: cannon, demi-cannon, culverin, chambre piece, demi-culverin, saker, minion, falcon, falconet, curtall, cannon perrier, culverin perrier, double base. Železná děla, 10 typů: port piece, sling, demi-culverin, saker, demi-sling, falconet, quarter sling, fowler, base, top piece (Zdroj tzv. Anthony Rolls). Prakticky nic z toho Cajthaml ve své knize nezmiňuje.


ad 2/
Polotěžké dělo (demicannon) – 32liberní se správně nazývá půlkanón, případně se ponechává anglický název demi-cannon. Výraz polotěžké dělo je neodborný, nicneříkající.


ad 3/
Calveriny – (tarasnice) 18liberní, prodloužená hlaveň: správný český název děla je kulverina. Označení anglické kulveriny názvem polního husitského děla z 15. století tarasnice je naprostý nesmysl, toto dělo mělo ráži 50-100 mm, zatímco kulverina měla ráži 4,25 - 5,5 palce (108 - 140 mm) a tudíž větší váhu střely. Tarasnice zmizela z polního dělostřelectva začátkem 16. století. Mnohem lepší, než nicneříkající označení prodloužená hlaveň, by bylo uvedení údaje, že kulveriny měly dlouhé hlavně, jejichž délka odpovídala v této době 18 až 32 násobkům průměru dělové koule (dříve i více, až do 40 násobkům).


ad 4/
Lehké calveriny – 9liberní, menší než calveriny: správný český název je půlkulverina, nebo 9-liberní kulverina, anglicky demi-culverin. Označení lehké dělo je nevhodné – půlkulveriny se vyráběly v několika verzích, odlehčené (lessened, drakes, cutts), ale také zesílené (re-inforced, fortified) - obecné označení lehká kulverina se týká jak kulveriny (18-liberní), tak půlkulveriny (9-liberní). Např. tabulka z knihy královského dělmistra Roberta Nortona z roku 1628 (The Gunner Shewing the Whole Practise of Artillery):

ad 5/
Švihovky – 6liberní malá lodní děla: označení švihovka je naprostý nesmysl – toto polní dělo 16.-17. století mělo ráži cca 100-140 mm a střílelo koule 6 - 18 liber, zatímco anglické 6-liberní dělo mělo (kromě jediného kalibru) jen jednu ráži 95 mm!


ad 6/
Robinety – (srubničky) otáčivá 1/2liberní lehká děla: název srubnička je naprosto nevhodný, toto malé dělo mělo jinou konstrukci, než anglický robinet (též psáno rabinet), což bylo malé otočné, nikoli otáčivé, dělo typu kulverina, dlouhé obvykle 4 stopy (1,22 m), střílející kule o váze 1/2 až 3/4 libry. Robinet se používal velmi málo, po roce 1635 se v seznamech lodní výzbroje již nenachází (Norton str. 53, Monson str. 42, Lavery str.103).


ad body 7-11
Autor dle použitých názvů stále píše jen o anglických dělech, nicméně v textu smíchal kalibry děl anglických a kontinentálních. V roce 1650 Angličané děla ráže 36, 24, 12 a 8 liber nepoužívali – to byly ráže kontinentálních děl, např. holandských, francouzských aj. Některé ráže anglických děl zcela chybí. Autorem použité označení děl je převážně chybné, zmatené a neúplné – uvádí pouze 5 ráží (kalibrů), zatímco Angličané v r. 1650 používali děla 7 kalibrů: cannon-of-seven (42 liber), demi-cannon (32 lb), culverin (18 lb), demi-culverin (9 lb), saker (5,25 lb), minion (4 lb) a 3-liberní dělo. Autor rovněž popletl názvy polních děl, zaváděných v první polovině 17. století na kontinentu - kartoun je označení pro 48-liberní dělo, 12-liberní polní dělo se nazývalo čtvrtkartoun.

Mimochodem, kontinentální polní děla 17. století se nazývala: kartoun (48 liber), tříčtvrteční kartoun (36 lb), půlkartoun (24 lb), serpentina (18 lb), čtvrtkartoun (12 lb), půlserpentina (9 lb), celý falkon (6 lb), krátký falkon (6 lb), plukovní kanón (3 lb), falkonet (1 lb), serpentinka (1/2 lb). Některá z těchto děl měla navíc další česká pojmenování, např. falcon = sokolnice, falconet = sokolík, čtvrtkartoun = čtvrtice.


ad 7/
Těžká děla (kanóny) - 36 nebo 32liberní, umístěná hluboko v podpalubí: obecné označení těžká děla pro určitý typ: kanón/kalibr-ráži je nevhodné a chybné. Na anglických lodích se v polovině 17. století např. používala také těžší děla, 42-liberní sedmipalcové kanóny (angl. cannon-of-seven) - toto dělo pak nazveme jak, super-těžké? Angličané nepoužívali 36-liberní děla, to je kontinentální ráže. Obecně tato těžká lodní děla (42, 36 a 32-liberní) byla umístěna na dolní dělové palubě, označení hluboko v podpalubí je nevhodné, nicneříkající – je žádoucí se vyjadřovat přesněji. Navíc pod dolní palubou byla ještě jedna, tzv. orlop - v češtině se nazývá také nejnižší paluba. A mimochodem autor opomenul, že Francouzi v 17. stol. používali také lodní děla kalibru 48 liber.


ad 11/
Lehké calveriny nebyly 8-liberní, ale byly to půlkulveriny neboli 9-liberní kulveriny.


ad 12-13/
Označení poziční děla je nesmysl. Např. Angličané otočná děla malých kalibrů na zábradlí válečných lodí v polovině 17. století nepoužívali, stejně tak již nepoužívali děla malých ráží jako falcon (sokolnice), falconet (sokolík) nebo robinet. Autorova generalizace je chybná a zavádějící. Jinak obecně malá ruční děla v otočných vidlicích nebyla jen "na zpevněných břevnicích", ale také na samostatných sloupcích, připevněných k bokům - viz také bod 18.


ad 14/
Koncem 17. století se objevují karonády: to rozhodně ne, karonády se začaly vyrábět v Anglii až v druhé polovině 18. století!


ad 17/
Informace, že velikost kalibrů karonád byla různá, je opravdu "hodnotná" informace - autor měl jednoduše uvést, že se karonády vyráběly v kalibrech - 12, 18, 24, 36, 42 a 68 liber. O francouzské verzi karonády zvané obusier se autor nezmiňuje vůbec.


ad 18/
Poněkud divně formulovaná věta - malá obrtlíková děla nahradila malá děla. Obrtlíková, tj. malá otočná děla na zábradlí (angl. swivels), byla také železná a používala se i po roce 1750, i za napoleonských válek (Lavery str.104). Měla je i mezi modeláři známá HMAV BOUNTY v r. 1787, nebo HMS PANDORA V R. 1790:
http://www.shipmodell.com/img_tall/_HMS_PANDORA_324.jpg

Cookova RESOLUTION z r. 1773

https://www.thenrg.org/resources/David_Antscherl/res3.jpg

britská válečná trojstěžňová šalupa z r. 1766 KINGFISHER
https://modelshipworld.com/uploads/monthly_2017_10/07.JPG.f850a2b14fac3d601c862d8df219ac55.JPG

škuner SULTANA 1768 - plán z archívu britské Admirality, sloupky pro otočná děla
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/85879.html

britská válečná trojstěžňová šalupa z r. 1775 ATALANTA
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/421/media-421420/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/66301.html

britská válečná trojstěžňová šalupa z r. 1776 PEGASUS

https://4.bp.blogspot.com/-P7V671GUVzg/Wyf-Nhfw_EI/AAAAAAAAQN0/i5CDyCkYd3085aNTf4DKPzPuwmtLDHAaACLcBGAs/s1600/12.13_Swivel_Guns_08.png
https://4.bp.blogspot.com/-dXgRDQACszs/W6NJ0dGslxI/AAAAAAAARrQ/S718nBIgBrQVEkTjpMduTQBgDTxJ6Ex3ACLcBGAs/s1600/12.47_Iron_Stanchions_on_the_Quarters_01.png

fregata AMAZON 1780
http://collections.rmg.co.uk/mediaLib/406/media-406233/large.jpg
http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/66276.html


ad 19/
Dělové hlavně – odlévaly se z bronzu a později z litiny, neboť metalurgie nebyla v této době ještě na takové úrovni, aby se litinové hlavně mohly dobře odlít. Poprvé se objevují až kolem roku 1750, i když bronzové se vyráběly ještě dalších 40 let.
Jednak divně formulovaná věta, jednak naprostý nesmysl - železná litá děla se používala již za vlády královny Alžběty I. v 16. století. Ve velkém se železná děla vyráběla v polovině 17. století v Anglii, za Cromwellovy éry. V roce 1661 tvořila železná lodní děla 75% výzbroje anglických válečných lodí. Obchodní lodě používaly železná děla ve větší míře. V druhé polovině 17. století se zlepšením kvality odlévaných železných děl jejich výroba dále rozšiřovala, kromě Anglie např. v Dánsku nebo Švédsku. Železná litá děla sice stále nedosahovala kvality bronzu, ale byla několikanásobně levnější. Koncem 17. století v řadě zemí tvoří železná děla již většinu lodní výzbroje, až 90%. Bronzová děla se stále upřednostňovala pro největší prestižní válečné lodě a v Anglii např. pro jachty, nicméně byla na ústupu. Poslední anglickou válečnou lodí s kompletní výzbrojí bronzových děl byla HMS VICTORY z roku 1737. Pro zajímavost - v době, kdy baterie v podpalubí anglických lodí koncem 17. stol. tvořila již železná děla, se bronzová děla menších kalibrů se stále hojně používala na velitelské a zadní palubě větších lodí, především vlajkových. Bronzová lodní děla menších kalibrů se v 18. stol. vyráběla již jen v omezeném množství.

Anglická železná lodní děla 16.-17. století:

1587 - anglická železná kulverina (culverin)
http://historicalartillery.ch/img/577.jpg

cca 1590 - anglický železný saker
http://historicalartillery.ch/img/576.jpg

cca 1600 - anglická půlkulverina (demi-culverin)
http://historicalartillery.ch/img/580.jpg

1649-1653 - anglická půlkuverina (demi-culverin)
https://collections.royalarmouries.org/object/rac-object-1132.html

1673 - anglický železný sedmipalcový kanón (cannon-of-7)
http://historicalartillery.ch/img/016.jpg

1680-1700 - anglické 9-liberní železné dělo
https://collections.royalarmouries.org/object/rac-object-6192.html



ad 21/
Označení dna dělové hlavně jako nárazové zadní čelo - to je něco jako čelní záď nebo přední pozadí.


ad 26/
Vrtání hlavní se rovnalo průměru příslušné střely (dělové koule) - naprostý nesmysl, do otvoru lze vsunout jen předmět, který má menší rozměry. To by mělo vědět i dítě školou povinné. Na skutečných dělech byl průměr koule (střely) menší o 1/20 vývrtu hlavně, později 1/21, ke konci 18. století cca 1/28. Tato vůle se anglicky nazývá windage.


Tak opravdu nevím, k čemu jsou takovéto "kvalitní informace" z Cajthamlovy knihy dobré

Naposledy upravil Kpt.KL dne 27 led 2019, 15:00, celkově upraveno 8

[DORIS]

To je moc dobře, že uvádíte věci na pravou míru, díky moc za to, Kapitáne.
Mne tam rovněž některé z výše uvedených tvrzení neseděly a to jsem pouze laik. Celkově ten popis v knize na mne působí velmi amatérsky s podivným vyjadřováním a někdy i s protiřečením samotného autora.

Bylo by zajímavé postavit a následně porovnat dva modely stejné lodi, nebo jen některých jejích částí - jeden udělat dle dostupných dobových zdrojů a druhý čistě a pouze podle této knihy. Myslím, že rozdíly by byly propastné a na tom druhém by hodně věcí chybělo.

Je to docela tristní, co je předkládáno českým čtenářům jako údajně plně dostačující a kvalitní zdroj informací, které by měly být zcela dostačující ke stavbě skutečných lodí i jejich dokonalých modelů. Stejnou ubohost nabízejí i mnozí výrobci stavebnic a modelářských plánů historických plachetnic, často navíc za nehorázné peníze. A občas to má ze skutečné lodi jen shodný název na podstavci..... Jeden můj kolega tohle trefně nazývá "lodní tuzing" - podobně se totiž pitvoří i skutečná auta, kde člověk ani neví, co to vlastně bylo původně za model, ovšem jejich hrdí majitelé se na různých akcích radostně plácají po zádech a rozplývají blahem nad svými výtvory:
https://www.google.com/search?q=tuzing& ... 57#imgrc=_

**************************************************

Po podrobném prostudování podkladů - opravdu vynikající zpracování a neocenitelná pomoc - ještě jednou moc děkuji Kapitáne , jsem si vytiskla obrázky děl pro dolní a střední palubu v přesných proporcích, podle nichž je budu vyrábět. Detaily pak doladím dle vyobrazení konkrétních typů dělových hlavní - především dle Endsorovy knihy The Restoration warship.

Dělové hlavně pro RK budou v daném měřítku už dost velké, což je ideální pro preciznější ztvárnění různých detailů. Pro zajímavost jsem k nim přiložila i model papírového děla (demi-culverin drake) z horní paluby lodi Sovereign of the Seas postavené v měřítku 1/90, kterou jsem před pár léty dokončila. Dělo bylo tehdy zhotoveno navíc jako vzorové.

Našla jsem další nesrovnalosti, které pan Cajthaml kategoricky uvádí u lafet a jejich kladkostrojů, a nic z toho bohužel nelze pro model RK použít. Nechápu, proč v knize nejsou mnohé věci datovány a někdy není uvedena ani země, z níž daný předmět pochází.

A zde pro porovnání lafety používané na HMS Lenox (1678) dle skutečných dochovaných důkazů nebo archeologických nálezů z vraků:

Zdroj: R. Endsor, The Restoration warship

Žádné dřevěné příčky tam nejsou, naopak v přední části je stahovací čep.

[Connie]

Opět spousta zajímavých informací.

[DORIS]

Ahoj Connie,
jj, kvalitní informace jsem neocenitelné.

Delší čas jsem experimentovala s různými druhy papíru, který by byl nejvhodnější pro zhotovení dělových hlavní. Nakonec se mi nejvíce zalíbil matný fotopapír s gramáží 140-150 g/m2, je hladký a dobře se tvaruje, i když pro tento účel si vždy vypomáhám párou. Jako první jsem zhotovila cannon-of-seven. Nyní na něm zasýchá barva a po dostatečném vytvrdnutí budu dělo dále patinovat. Jedná se o zkušební prototyp, který nepoužiji na RK, ale chci si na něm ověřit, jak se budou chovat barvy s patinací na fotopapíru a jak bude dělo ve finále vypadat. Zároveň se zde budu snažit vychytat případné nedostatky a při výrobě "na čisto" se jim pak vyhnout.

Po zaschnutí barvy se opět vykreslily detaily, které se ještě následně zvýrazní washem a patinací:

Ještě musím vyzkoušet, jak půjde fotopapír rozvrstvit, abych získala tenčí materiál pro různé plastické úpravy. U dalších děl bych chtěla lépe zvýraznit i druhé zesílení.

[DORIS]

Po vytvrdnutí barvy jsem si pohrála s konečnou povrchovou úpravou a snažila se napodobit vzhled bronzových děl. Nejsem si zcela jistá, jak na skutečné lodi v aktivní službě vypadala - jedná se mi o lesk (s ohledem na cídění děl) a také nejvhodnější odstín bronzového povrchu (tmavší/světlejší??), tak jsem si vygooglila nějaké fotky skutečných děl a nakonec to udělala takhle:

Pozn.: Ten "rantl" na ústí dělové hlavně ještě srovnám, je tam kvůli zachování pevnosti a dokonalého tvaru otvoru/vrtání v průběhu barvení a manipulace s dělem na násadě.

Fotky skutečných bronzových děl (přikládám především pro porovnání barvy a lesku):

https://www.google.com/search?biw=1366& ... FgYxFzLKx0

A tady jsem zkusmo vložila hlaveň do jedné ze střílen na dolní palubě. Když jsem to dělo vyráběla, připadalo mi hodně velké, ale v tom mohutném trupu RK je to vončo.

A u dalších kousků už musím barvit vnitřek na černo ještě před dokončením ústí. Ten světlý vnitřek je .....

[Kpt.KL]

Pro Doris
Dělo vypadá skvěle

Odstínů bronzových lodních děl bylo více, od žlutohnědé, přes červenohnědou až po černohnědou, podle přísad použitých při odlévání a případném dalším ošetření. Někdy byla bronzová děla ztmavena již při výrobě - hlaveň se potřela speciální olejovou směsí a povrch zahřál plamenem. Podobných technologií bylo více, např. brynýrování. Na lodích se bronzová děla obvykle chránila před korozí a oxidací povrchu do zelena přetíráním olejovými směsmi - v lodních zásobách se nacházel lněný olej, lněná fermež, dřevný dehet, terpentýn a smola - jednou z "černících" směsí byla fermež s přísadou tzv. kovářské černě, nebo se do horké fermeže přidaly saze. Bronzová děla se nikdy nenatírala barvou.

Např. černění metodou brynýrování se používalo rovněž na zbroj (dnes se k brynýrování používají chemikálie), podívejte se na obrazy admirálů, na které jsem Vám dával odkazy dříve. Kromě toho jsou tam někde vidět různé barevné odstíny bronzových děl:
viewtopic.php?f=177&t=110763&start=780#p2179826

Podívejte se také na dobové obrazy větších řadových lodí od van de Veldů a jiných malířů, např. Jacob Knyff, kde uvidíte různé odstíny bronzových děl:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b1/Jacob_Knyff_-_HMS_Triumph_with_Charles_II_and_James%2C_Duke_of_York_on_board_and_three_Royal_Yachts_near_Dover.jpg

Já osobně preferuji tmavší odstín bronzu, jako ten, co jste udělala, případně ještě trošku tmavší, s nádechem do černé - tmavá děla jsou na obrazu RK od Sailmakera. Vale je namaloval černá, ale je to obraz cca z r. 1695, kdy RK již měla děla železná (v rozporu s Cajthamlvou knihou), a ta se černila vždy, jinak by železo rychle korodovalo. Mimochodem, dle dobových soupisů výzbroje anglických lodí z let 1660-1661 byly na lodích 2/3 děl železných.

Odstíny francouzských a holandských lodních bronzových děl, ukořistěných Angličany za námořních válek v druhé polovině 17. století:

http://www.palmersarmoury.co.za/application/storage/upload/bronze_24_pounder_tower_of_london_2.jpg

http://www.palmersarmoury.co.za/application/storage/upload/bronze_24_pounder_tower_of_london_6.jpg

http://www.palmersarmoury.co.za/application/storage/upload/bronze_24_pounder_tower_of_london_1.jpg

http://www.palmersarmoury.co.za/application/storage/upload/bronze_24_pounder_tower_of_london_13.jpg

http://www.palmersarmoury.co.za/application/storage/upload/bronze_24_pounder_tower_of_london_7.jpg

[DORIS]

Zdravím Kapitáne,
moc mne těší, že se Vám provedení děla líbí a že jsem se vcelku trefila do správného provedení.
Vaše podklady a profesionální rady jsou pro mne neocenitelnou pomocí a také vynikajícím studijním materiálem k rozšiřování vědomostních obzorů. Takto propracované dělo jsem zhotovila vůbec poprvé, práce zabrala necelé 4 hodiny, ale ty další mi už půjdou lépe a rychleji + trochu doladím detaily, aby bylo provedení co nejvíce v souladu se skutečností. Navíc na dolní a střední palubě budou mít zjednodušenou zadní část - ta bude bez knoflíku. Lafety budou rovněž zjednodušené, ovšem o to víc si s nimi pohraji na horních palubách. Tam bude navíc i posádka, která bude vykonávat běžnou službu, tak mohou provádět cídění některého z děl, nebo zkoušet cvičnou střelbu. Ovšem střely jim zhotovím nepatrně menší, než uvádí pan Cajthaml ve své knize, že vrtání hlavní se rovnalo průměru dělové koule. Jinak by s tím měli námořníci dost velký problém, aby takové střely narvali dovnitř. To by byl asi řev.....

Velice Vám také děkuji za mnoho dalších zajímavých a užitečných informací k realističtějšímu modelovému provedení. Budu pilně studovat, přeci jen se za pár let přiblíží "maturita", jak RK vypluje. Tak ať to stojí za to.

Tak, jdu zhotovit těch deset nejmohutnějších děl - cannon-of-7, ať už ty střílny na RK nezejí prázdnotou. Budu také tvořit podrobný foto-návod, jak taková děla z papíru vyrábím.

Takto celá práce začíná:

Každá dělová hlaveň je slepená ze dvou papírových kuželů, přičemž vnitřní část musí přesně zapadnout do té vnější, aby uvnitř nebyla vůle, ale ani přesah. Používám matný fotopapír 140 g/m² a tvaruji ho za použití páry.
Pro názornost:

Takto mi vznikne poměrně pevný a velmi hladký díl s bez-úrovňovým spojem, takže po přestříkání plničem téměř zmizí. Oba konce se po vytvrdnutí lepidla srovnají smirkem a na řadu přijde přední část - rozšíření ústí, které zhotovím stejným způsobem jako předchozí díl.

[Connie]

To je úžasné dělo,Doris. Pořád žasnu, co dokažeš z papíru vyrobit.

[DORIS]

Děkuji za slova uznání, Connie.

Pokračuji s přední části dělových hlavní - rozšířením ústí. Zde je velice nutné dbát na přesnost a kontrolu geometrie, aby byly oba díly dokonale v jedné linii a dělo krásně souměrné.

Po vytvrdnutí lepidla budu ještě srovnávat oba konce hlavní a také jejich délku.

Také jsem si ještě pohrála s povrchovou úpravou zhotoveného děla a pomocí práškových patinátorů trochu ztmavila jeho bronzový odstín:

Nepatrně jsem snížila i lesk. Takhle bych pak mohla ztvárnit i všechna ostatní děla na RK.

Akorát mi jeden z mých pomocníků neustále bere pomůcky a ještě je k tomu všemu drzý....

Ale oblafnout se jen tak nedá, což u něj oceňuji.

[DORIS]

V souvislosti s různými typy děl, které budu vyrábět pro RK, jsem našla další nesrovnalosti, které prezentuje pan Cajthaml ve své knize:

Pokud bych postupovala podle informací z uvedené knihy, měla bych šanci model RK postavit správně - tedy podle skutečnosti a v souladu s dobovými důkazy a také všemi prvky výstroje, které loď měla? Určitě NE!

Na obrázku 268b na str. 248 jsou kladkostroje anglické lodi, ale bez uvedení období. Pro RK je ale tento obrázek nepoužitelný, podle dostupné odborné literatury anglické lodě v 17. století zadní kladkostroj vůbec neměly - používaly se jen dva boční dělové kladkostroje, které se v případě potřeby přehodily dozadu a dělo zatáhlo dovnitř na palubu. Takže Angličané používali vlastně také dva zadní kladkostroje. Pro stavbu modelu anglické lodi z 17. století dost velké opomenutí pana Cajthamla.

Kupříkladu pan Cajthaml kategoricky tvrdí, že většinou byla na jedné palubě děla stejného kalibru. Jenže na mnoha lodích, k nímž mám podklady, jež vycházejí z dochovaných zdrojů nebo archeologických nálezů, je to úplně jinak.

Kupříkladu na obou lodích - HMS Anne i HMS Lenox vypadala výzbroj takhle (obrázky jsou z knih R. Endsora - The Warship Anne a The Restoration Warship). Barevně jsem označila odlišné typy děl na dané palubě:

HMS ANNE:

Zde je také krásně vidět poměr bronzových a železných děl, i když se podle Cajthamla v té době ještě železná nepoužívala, neboť je údajně nedokázali vyrobit....

HMS LENOX:

Naposledy upravil DORIS dne 26 led 2019, 20:30, celkově upraveno 3

[Kpt.KL]

Pro Doris:

Dovolil jsem si k Vaším komentářům ke stránce 243 Cajthamlovy příručky pro stavbu skutečných lodí a jejich dokonalých modelů přidat vlastní:

Ta nepříliš povedená kresba lodní baterie je takzvaný vyplňovač místa - informativní hodnota bídná až nulová, zde dokonce mizerná, místo nějaké kvalitní ilustrace. Porovnejte si např. ty příšerně hrubé trámy zadní části lafety děla se skutečností na HMS VICTORY:


https://c1.staticflickr.com/1/559/31985548845_6eb485b9bb_b.jpg


Jinak v 16. a 17. století měly lodě na jedné dělové palubě zcela běžně 2-3 kalibry děl, a od každého kalibru klidně 2-3 délky a provedení - například 18-liberní kulverina mohla být jako obyčejná (ordinary), zesílená (fortified) a odlehčená (drake), v délkách 8 - 11 stop. Vaše RK měla na dolní palubě dle dobových pramenů 3 kalibry děl: sedmipalcový kanón (cannon-of-seven 42 liber), půlkanón (demi-cannon 32 liber) a kulverinu (culverin 18 liber). Různé kalibry a délky děl na jedné palubě měl také SOVEREIGN OF THE SEAS z roku 1637.

A ještě pro zajímavost, HMS ROYAL CHARLES, 102-dělová trojpalubová řadová loď postavená v roce 1673 měla kompletní výzbroj pouze železných děl, opět zcela v rozporu s Cajthamlovou knihou:

24 x cannon-of-7 (42 liber) o délce 9,5 stopy
8 x culverin (18 liber) o délce 11 stop
24 x culverin (18 liber) o délce 9 stop
4 x demi-culverin o délce 10 stop
26 x demi-culverin (9 liber) o délce 9 stop
12 x demi-culverin (9 liber) o délce 6,5 stopy
4 x 3-liberní dělo o délce 4,5 stopy

Dobové dokumenty - seznamy děl dodaných Zbrojní správou (Ordnance board) Admiralitě pro danou loď, čísla dokumentů v Národním archívu: PRO WO 51-14; 51-15; 51-16; 51-18 (A. Caruana: The History of English Sea Ordnance - Volume I The Age of Evolution 1523-1715, Jean Boudriot Publications, Rotherfield 1994).


Určitě jste si také všimla, že zmiňovaný LENOX z roku 1678, má pěknou sbírku děl stejného kalibru o různých délkách (Endsor: The Restoration Warship, str. 153) - kromě toho, že děla jsou železná, opět naprosto v rozporu s Cajthamlovou knihou.

[DORIS]

Zdravím Kapitáne,
a velice děkuji za doplnění informací.
Jj, na ty různé kalibry i délky děl na jedné palubě si moc dobře pamatuji, jak jsem je vyráběla pro SoS. Tehdy mi moc pomohla Vaše rešerše:

viewtopic.php?f=183&t=46754&p=1650876#p990695

Určitě jste si také všimla, že zmiňovaný LENOX z roku 1678, má pěknou sbírku děl stejného kalibru o různých délkách (Endsor: The Restoration Warship, str. 153) - kromě toho, že děla jsou železná, opět naprosto v rozporu s Cajthamlovou knihou.

Přesně tak, je to dokonale popsáno, taky jsem na to koukala, jakou měla výzbroj HMS Lenoxu rozmanitost včetně použití železných děl.

Tam by člověk mohl při ultrarealistickém provedení vyrazit i "výrobní čísla" na jednotlivá děla.


Pro RK už mám vyrobenou základní část všech deseti děl cannon-of-7 pro dolní palubu. Nyní přijdou na řadu detaily.

***********************************************************************************
Práce v loděnici jede naplno, dobrý time-management a 100% využití výrobních kapacit umožňuje pokračování stavby i další lodi, kde se dokončuje takeláž. Děla pro RK jsem po srovnání konců obarvila zevnitř načerno a konce zalepila kousky papíru. Po vytvrdnutí lepidla se oříznou a hrany zabrousí.

[Kpt.KL]

......Tam by člověk mohl při ultrarealistickém provedení vyrazit i "výrobní čísla" na jednotlivá děla.

Já automaticky předpokládám, že tam kromě královského znaku Růže a koruny na druhém zesílení budou na prvním zesílení: údaje o výrobci děla, inventární číslo děla, váha děla a znak královského majetku - tzv. široký šíp (broad arrow). Teď ještě musíme zjistit, kam se vyryla značka umístění děla na palubě.....

[DORIS]

Já automaticky předpokládám, že tam kromě královského znaku Růže a koruny na druhém zesílení budou na prvním zesílení: údaje o výrobci děla, inventární číslo děla, váha děla a znak královského majetku - tzv. široký šíp (broad arrow). Teď ještě musíme zjistit, kam se vyryla značka umístění děla na palubě....

Tož to je přece jasná věc. Co třeba nějak takhle?

Předloha pro částečnou inspiraci - demi-culverin z Lenoxu:

Jdu ještě skouknout ty paluby.

[BestDrifter]

Vysoka škola námořní. K tomu není co dodat.
Neskutečné kam až se dá posunout stavba modelu plachetnice. A vědomosti Kpt.Kl jsou ohromující. Díky za tohle vlákno a příkladnou ukázku jak by se mělo ke stavbě špičkových modelů přistupovat.
Jsem si jist že to co z toho vzejde, bude světový unikát.

Pavel