Na začátku semestru jsem se tak prohraboval krabicema a rovnal si je do nových skříní až jsem narazil na pětici starých vakuformů od MPMka co zapadaly prachem a jak jsem tak na ně koukal a najednou mě při pohledu na polikarpova R-5 prostě chytila představa jak budu mít ve vitrínce docela velký dvouplošník. No a protože na skladě bylo jen Aero A.100 a to by se muselo přerývat, rozhodl jsem se že si zkusím podruhé v životě vakuform. Objevil jsem hromadu už dávno objevených technik jak brousit díly a spoustu těch blbostí atd... Pojal jsem to velmi odpočinkově a kupodivu byla stavba docela pohodová, ne tak zničující jako můj první pokus v podobě Su-9. Nejvíc potíží jsem měl s usazením dílů (křídel) na místa, protože na dílech nebyla naznačena a protože tvary některých dílů (výškovek) se s přiloženýám výkresem příliš neshodovaly, takže jejich umístění jsem provedl, docela od oka. Jinak byla stavba až překvapivě bezproblémová. Ale musím přiznat, že jsem si ji zjednodušil sám, nerozčiloval jsem se moc s vyráběním výfuků a vyhrabal nějáký z vrakoviště... příliš neodpovídají. Dál jsem se nerozčiloval s doplňováním mnohých detailů a s přesným určováním kamufláže (obtisky ze stavebnice se jevily jako nepoužitelné ... po té době taky). Zelená je dosti světlá. Výztuhy na jedné půlce křídla mám trochu tlustší než na zbytku letadla, ale to není tak markatní. Taky se mi povedlo při vypínání výpletů udělat pár zásahů horkým šroubovákem do modelu, takže jsem je pak musel opravovat a jsou tam flíčky. A hromada takových drobných chyb. Jediné co jsem udělal "navíc" jsou přívody paliva z nádrží v horním křídle a ani ty nejsou zdaleka dokonalé. Podkladů je na stroj docela dost, na netu je parádní walkaround. Ale předělávka téhle stavebnice by byla běh na dlouhou trať a já chtěl jen něco klidného. Takže ač s hromadou (někdy i začátečnických chyb) Polikarpov svými rozměry dominuje v polici mezi předválečnými éry... Tak doufám, že docela neokoukaný stroj obohatí i elektronickou vitrínku tady na MF.