Cizinci v Československém letectvu - diskuze

[ujík]

Zajímevé

[KiR]

Teda pane docent,kam Voni na ty informace chděj???
Parádní příběh a doooost solidní kamo....

Jen ...tady jsme ve What if.....no a slovní spojení "osvícení čeští politikové" ....to není What if,to není ani sci-fi.....to už je bohapustá FANTASMAGORIE

Pane profesore, to chce jen studovat, bádat a také mít trochu štěstí. Zrovna jsem si listoval v čínské obdobě časopisu Letectví a kosmonautika a zrovna jsem se dočetl o tom, že Čína nabízí České republice za účelem snížení dluhu vůči naší zemi 20 stíhacích bombardérů Xian JH-7 FBC-1. Takže uvidíme, co se z toho vyklube...
A propó... pane profesore, Vy máte výhrady vůči naším politikům?

[PantherG]

No vůči českým (československým) politikům politikům (Kramář,Beneš,Hodža,Šrobár a mnozí jiní) VŮBEC NIC NEMÁM.....

Proti českým RÁDOBYPOLITIKŮM (raději nebudu jmenovat,abych se zbytečně nevztekal) toho mám víc,než dost....namátkou třeba ohřebíkované cepy,plán k defenestraci a podobně

[KiR]

Pan profesore, vždyť to s námi myslí upřímně a je jen chyba nás, obyčejného lidu, že jim nerozumíme... A propó, velice by se mi líbil starodávný zvyk (přiznám se teď, že si nejsem jistý, zda to bylo za vlády Václava II. nebo Karla IV.), kdy byli nepoctivci veřejně uvězněni do koše a pak mácháni ve Vltavě... Nebylo by daleko od věci obnovit staré zvyky a pak by se mnozí politici divili, kolik by ušetřili na vodném...

[Randalf]

Škodná se běžně střílí, jen tuhle poblitickou prý zatím nelze

[Raptor]

No vůči českým (československým) politikům politikům (Kramář,Beneš,Hodža,Šrobár a mnozí jiní) VŮBEC NIC NEMÁM.....

Proti českým RÁDOBYPOLITIKŮM (raději nebudu jmenovat,abych se zbytečně nevztekal) toho mám víc,než dost....namátkou třeba ohřebíkované cepy,plán k defenestraci a podobně

No tak já bych toho měl hodně i k těm v první skupině.Typicky Beneš byl "politik" (doplň ještě uchvatitele moci, vlastizrádce,...) par excellence...to by ale bylo na hoodně dlouhou debatu...

Škodná se běžně střílí, jen tuhle poblitickou prý zatím nelze

Randalfe, rozlišuj Škodnou a Škodnou Škodná, která létá po republice se nestřílí...

Jinak co se týče politiků, kulky je na ně škoda a jestli budou pokračovat tak jak doteď a navíc si ještě nasírat silové složky, možná se dočkají prostšího řešení...ostatně provazu a kandelábrů je po Praze dostatek...

[Jarek S.]

Raptore,kde zradil Beneš svou vlast?? Bych chtěl vidět tebe,zda by si hnal národ v situaci kdy ho odepsali i spojenci na jatka jen kvuli hrdosti,i s možnosti,že po valce de facto nějake ČSR už nebude existovat,ať to vyhraje kdokoliv??

[ujík]

Pánové, politiku nechte prosím u ledu, nač si znepříjemňovat život i tady

[KiR]

No vůči českým (československým) politikům politikům (Kramář,Beneš,Hodža,Šrobár a mnozí jiní) VŮBEC NIC NEMÁM.....

Proti českým RÁDOBYPOLITIKŮM (raději nebudu jmenovat,abych se zbytečně nevztekal) toho mám víc,než dost....namátkou třeba ohřebíkované cepy,plán k defenestraci a podobně

No tak já bych toho měl hodně i k těm v první skupině.Typicky Beneš byl "politik" (doplň ještě uchvatitele moci, vlastizrádce,...) par excellence...to by ale bylo na hoodně dlouhou debatu...

Škodná se běžně střílí, jen tuhle poblitickou prý zatím nelze

Randalfe, rozlišuj Škodnou a Škodnou Škodná, která létá po republice se nestřílí...

Jinak co se týče politiků, kulky je na ně škoda a jestli budou pokračovat tak jak doteď a navíc si ještě nasírat silové složky, možná se dočkají prostšího řešení...ostatně provazu a kandelábrů je po Praze dostatek...

Vážený kolego Raptore,
nechme kritiku minulosti historikům za cca 100 - 150 let. Ani jeden z nás neměl tu příležitost (z mé strany chválabohu) být v obdobné situaci, jako byl např. dr.Beneš... Já nevím, jak bych řešil a ani bych nechtěl řešit to, co musel řešit on jak v roce 1938, tak i v roce 1948 a proto souhlasím s kolegou ujíkem a volám, tak jak on:

Pánové, politiku nechte prosím u ledu, nač si znepříjemňovat život i tady

Naposledy upravil KiR dne 20 pro 2009, 23:04, celkově upraveno 2

[Raptor]

J.T.C. a víš že bych ho tam klidně hnal?Naše armáda prošla mobilizací a byla připravená (technicky i logisticky-o válečném průmyslu v rozjíždějících se obrátkách nemluvě) na nejméně tři měsíce bojů.Němci mobilizaci neprovedli, průmysl na válečný provoz nepřevedli (to provedl až A.Speer, který teprve v roce 1943 zavedl provoz na tři směny!) a obecně vzato by v případě útoku měli dost problémů s jeho realizací (už i němečtí historici přiznávají že v případě zahájení války na podzim 1938 by jim za dva týdny došel dech-na víc v té době neměli a kdyby útok odkládali, dali by nám jen víc času na přípravu obrany a navíc, za tu dobu se toho mohlo ještě hodně stát).Navíc než se tu budeme hádat o tom jak by nás německé letectvo vydrtilo, doporučuju prostudovat jak vypadalo počasí nad Československem na podzim 1938.Moc letových dnů tam nebylo...

Podotýkám že tehdejší stav německé armády byl v roce 1938 našim politikům i velitelům poměrně podrobně znám-mimo jiné i díky jistému A-54.

Navíc když tu mluvíš o tom hnaní na jatka jen kvůli hrdosti a zbytečně-je v historii 20.století málo případů kdy se slabší a technicky hůře vybavená armáda postavila silnému a modernímu agresorovi a dokázala zvítězit?Doporučuju podívat se třeba do současného Afghánistánu kde vojska NATO již několik let nepřetržitě vítězí zatímco partyzáni běhají po horách...chceš si vsadit jak dlouho bude trvat než stejně jako před nimi Sověti stáhnou ocas a v tichosti Afghánistán vyklidí?

Jinak co se týče Benešovi vlastizrady, není to otázka toho zda jsme se měli bránit nebo ne.Je to otázka striktně právní protože prezident ČSR/ČSSR/ČS/SR nemůže a nesmí rozhodnout o odtržení části území či jeho předání jinému státu bez předchozího souhlasu parlamentu země.A to je věc k níž při odštěpení Sudet nedošlo (na druhou stranu si nedělám iluze jak by parlament ČSR v tehdejším složení rozhodl) takže Beneš se přijetím mnichovské dohody dopustil protistátního činu jež se dle tehdejších i dnešních zákonů klasifikuje jako vlastizrada a tedy je vlastizrádcem.

[ujík]

Tak jinak, vyse..e se na tuhle politickou debatu , nebo chcete, aby nám to tady začali promazávat admini A nebo diskutujte přes SZ.

[Kubouš]

Přesně tak, politiku nechte malým dětem (jak pravil Švejk) a hybaj lepit, tmelit a barvit!

[Raptor]

Pánové sorry, psal jsem to zároveň s KiRem a Ujíkem.S J.T.C pokračujeme v diskusi přes SZ, kdo má zájem zapojit se je samozřejmě vítán.

ad Škodná, měl jsem namysli čmeláka OK-HYE jež je "Škodnou" dost často nazíván (kdo ví kdo na něm létá, pochopí).Na toho prosím nestřílet

[Jacques]

Na jaře 1939 bylo jasné, že občanská válka ve Španělsku je pro Republikány prohraná. Zatímco jednotlivé izolované skupinky stále kladly odpor, začalo stahování interbrigád a ústup republikánskch sil. Část z nich našla azyl v Československu. Tou dobou už probíhala válka s Němckem a příchod vycvičených vojáků ochotných pokračovat v boji proti fašismu byl naší vládou přivítán.
Hlavní tíhu bojů neslo pochopitelně letectvo. V rámci tzv. Druhých interbrigád byla sformována Escuadrilla Roja - Rudá eskadra, složná dílem ze španěkskcýh, dílem z československých vetránů. Velitelem jednotky byl pověřen kpt. Jan Ferák. Výzbroj tvořily letouny dodané ze SSSR, na které byli španělští letci zvyklí, odpadlo tedy zdlouhavé přeškolování a jednotka mohla být ihned nasazena do boje.

Jedním z letounů Rudé eskadry byl tento Polikarpov I-153 Čajka. Obvyklé zbarvení - khaki na horních a bočních plochách a světle šedá na spodních plochách - bylo doplněno výraznými červenými prvky.

Přílohy

[KiR]

Vojenské letectvo, to nejsou jen stíhačky a bombardéry, ale i dopravní letouny. A i na nich létali v našem letectvu cizinci.

Dopravák

Nguyen Ho Lieu se narodil 22. května 1963 v severovietnamském městě Lao Cai jako nejmladší z šesti dětí. Ve svých desíti létech přišel Nguyen Ho Lieu o svého otce, důstojníka severovietnamské armády. Již někdy v té době uvažoval o tom, že by chtěl být vojákem z povolání a být hrdinou, jako jeho otec. V roce 1974 dostala jeho matka možnost, aby se i s dětmi přestěhovala do Československa, aby mohly děti Vietnamského hrdiny vystudovat na některé z našich prestižních škol. Tak se tomu i stalo. Nguyen Ho Lieu se rozhodl po dosažení 15ti let ke studiu na vojenské škole. Jeho matka byla proti. Jedna nechtěla riskovat život svého nejmladšího dítěte a jediného syna a navíc doufala, že po ní jednou převezme licenční výrobu značkových riflí a doufala, že se stane výhradním dovozcem „čtyřčárkových“ výrobků Adidas. Nguyen Ho Lieu ale prosadil své. Začal studia na vojenské škole, ve Svazarmu se věnoval parašutismu a také létání. Chtěl se stát bojovým letcem. Tady ale zapracovala jeho matka. Smířila se s tím, že její syn bude vojákem, letcem, ale zároveň chtěla, aby vzkvétala živnost, kterou pomalu, ale jistě přebírala jedna z dcer. Nguyen Ho Lieu ustoupil a stal se vojenským pilotem dopravních letadel. Je možné, že žil v představách, jak pilotuje letoun An-12 plný zboží pro rodinnou firmu a proto využíval každé možnosti, aby mohl létat. V létě 1986 získal Nguyen Ho Lieu hodnost nadporučíka a stal se jedním z nejmladších prvních pilotů u naší armády. Že je dobrým pilotem prokázal v roce 1988 v Indii, kterou postihly obrovské povodně. Indie tenkrát požádala OSN o dopravní letouny s krátkým startem a přistáním, které měly pomoci s dodávkami humanitární pomoci do postižených oblastí. Naše republika do Indie vyslala 4 letouny L-410, které plně splňovaly indické požadavky. Kapitánem jednoho z letounů byl Nguyen Ho Lieu. Během svého působení v Indii vykonal Nguyen Ho Lieu víc jak 300 letů do postižených oblastí, dopravil do postižených oblastí více jak 600 tun humanitární pomoci a z míst postižených přírodní katastrofou dopravil více jak 5000 civilních osob. Za svou obětavost dostal od indické vlády řád „Padma Shri“ a po návratu do republiky byl povýšen do hodnosti kapitána. V roce 1989 se na krátký čas vrátil do Vietnamu, kde přednášel na Hanojské vojenské vysoké škole. V rodném Vietnamu se stal celebritou. Na počátku roku 1990 je ale zpět a opět létá. V roce 1991 požádala OSN naší republiku o výpomoc v občanské válce zmítaném Somálsku. V dubnu téhož roku odlétá Nguyen Ho Lieu v čele 6ti L-410 do Etiopie, odkud začali létat s humanitární pomocí do sousedního Somálska. Poprvé se ocitl v boji. Naše letouny byly často ostřelován i když byly označeny nápisy UN. 14. listopadu byl letoun, na kterém letěl Nguyen Ho Lieu těžce zasažen pozemní palbou a havaroval na území ovládaném povstalci. Nguyen Ho Lieu, ač sám zraněn, vytáhl z havarovaného letounu svého druhého pilota, podporučíka Ivana Šlechtu a podařilo se jim odplazit od letounu. Bohužel, tam je nalezli povstalci a oba letce umučili. O této tragédii se dozvěděl snad celý svět. Naše vláda se snažila diplomatickou cestou získat těla našich letců, ale marně. Tehdy se do toho vložil i Vietnam, který v Nguyen Ho Lieuovi viděl hrdinu. Vietnam kromě vydání těl letců požadoval i vydání osob odpovědný za vraždu neozbrojených letců, jinak pohrozil použitím vojenské síly. Marně. 10. prosince svrhl Vietnam do míst, kde se nacházelo správní centrum povstalců taktickou jadernou pumu. Při výbuchu zahynulo cca 11 000 osob. 14. prosince byly naší a vietnamské vládě předány ostatky obou letců a do Vietnamu bylo dopraveno 14 Somálců, kteří se zúčastnili vraždy obou letců. Všech 14 Somálců bylo ve Vietnamu popraveno. Nguyen Ho Lieu byl posmrtně povýšen do hodnosti podplukovníka a byl 20. prosince pohřben v rodném městě Lao Cai.

Zbarvení letounu:

L-410, na kterém létal Nguyen Ho Lieu v Somálsku měl původně kamufláž tvořenou světle šedou na spodních a bočních plochách a tmavě šedou na horních plochách. Výsostné znaky na křídlech byly na obvyklých místech, na směrovce byly ale menší a praporovitého tvaru. Na křídlech a trupu byly také bílé obdélníky s černými písmeny UN. Pod pilotní kabinou byl namalován znak 23. vojenského dopravního pluku – oslík v zeleném kruhu. Na směrovce byl osobní znak Nguyen Ho Lieua – kobra, kterou mu na směrovku namalovali indičtí mechanici během jeho působení v Indii. Na konci trupu bylo i černé označení stroje 04813. Po té, co byl tento letoun poněkolikáté poškozen palbou povstalců, dostal provizorní kamufláž, kterou tvořily nepravidelné skvrny pískové, kamenné střední, zemité a šedozelené barvy, které pokrývaly horní část letounu a jen občas zasahovaly na boční plochy.

Přílohy