Jak to začalo:
Samozřejmě začátek projektu týhle mašinky byla změna pravidel v nejvyšší třídě tehdejších půllitrů na kategorii motogp ( i když, jak jsem později zjistil, kdyby změna pravidel nenastala, Aprilia měla hotovou i dvoutaktní V4 500!!). Nejprve továrna do světa pouštěla zprávy o vývoji motoru V2 na bázi úspěšné Mille, prý v2 stačí na výkon 250 koní- toto tvrzení je z července 2001, kdy už byla RS3 skoro hotová, ale továrna mlžila, jak se dalo.
V Aprilii si mysleli, že by bylo dobré použít poznatky z Formulí. Trocha teorie, takže vezmeme-li motor F1 o objemu 3000 a 10 válcích, to dělá 300 kubíků na jeden válec přes tento výpočet se dostaneme k motoru o objemu skoro litr a počtu válců 3. Tím vznikl návrh motoru, na kterém bylo hodně čerpáno práve z F1. Jmenujme konkrétně pneumatické ovládání ventilů, nebo kontrolu trakce, či elektronický plyn atd. Plyn funguje na elektronickém principu, že u plynu je schováno hodně moc čidel, které snímají polohu plynové rukojeti, tyto data jsou přenášena do řídící jednotky, která je vyhodnotí (podle otáček kol - přední vůči zadnímu, náklonu atd) a po korekci pošle informaci vstřikování a podle toho pak motorka zrychlí, to vše samozřejmě s ohledem na teplotu, tlak, rosný bod to vše v hodnotách pikosekund. Výkon Aprilia udávala přes 200 koní při 15000 ot/min. Pro třívalec hrála i další věc a tou byla nižší hmotnost 135 kg, na kterou ale první verze nedosáhli.
Podvozek je naproti tomu poměrně klasické konstrukce s Tlumiči Ohlins. Rozměry ač motorka vypadá poměrně dlouhá nejsou s přihlédnutím k seriovým motorkám nějak zvláštní. Rozvor činí 1410mm (+-30). Přední kolo má průměr 16,5nebo 17 palců s ohledem na trat a pocit jezdce, vzadu ma 16,5 palce.
Vzhled motorky také těží z tvaru F1 s nodem a odvodem vzduchu do sání (u fomule je to k chladičum).
Poprvé motorka jela při tajných testech v suzuce na podzim 2001. motocykl byl oficiálně představen v prosinci v itálii na Bologna Motor Show. Při prezentaci motorky zástupci Aprilie tvrdili, že začíná stavba přibližně 20ti motorek, ale pozdějí při IRTA testech v Barceloně přiznali, že stále existuje pouze jeden stroj a ostatní samozřejmě v přípravě...
Přestože Aprilia a sponzor MS chtěli italského jezdce (ani u jednoho nepochodili, prý až motorka něco ukáže at přijdou), tak nakonec volba padla na francouze Regise Laconiho. Ten měl zodpovědný, ale smutný úkol, jak se později ukázalo. Naučit motorku jezdit a pak sbohem.
Motorce se později začalo říkat CUBE
- Přílohy
-
-
-
-
-
-
Naposledy upravil Charon dne 09 bře 2017, 19:22, celkově upraveno 3
