ICM 1:32
Kat.č. 32044
J-8 Gladiator
WWII Swedish Fighter
Gloster Gladiator byl britský stíhací dvouplošník používaný Královským letectvem, Královským námořnictvem a letectvy mnoha dalších států během druhé světové války. Gloster Gladiator byl přímým pokračovatelem stíhacího dvouplošníku Gloster Gauntlet. Svou konstrukcí nevybočoval z konstrukcí typických pro 30. léta, dvouplošník s trupem potaženým plátnem, hvězdicovým motorem a pevným podvozkem. Jedinými moderními prvky byly hydraulické vztlakové klapky a uzavřená pilotní kabina. Prototyp pod označením S.S.37 poprvé vzlétl 12 září 1934. Po zkouškách bylo doporučeno ministerstvem letectví použít silnější motor, tento vylepšený prototyp vzlétl 3.dubna 1935. Ten se následně stal základem pro sériovou výrobu Gladiatoru Mk.I pro RAF. Do služby u RAF nastoupily Gladiatory v lednu 1937, ale již v této době byla jeho konstrukce překonána novou generací letadel jako byly Spitfire a Messerschmit Bf 109. Gladiatory byly také vyvezeny do 13 zemí světa, kde měly i dílčí úspěchy v boji. Díky tomu můžeme vybírat z řady uživatelů a nepřeberného množství zbarvení. První exportní Gladiatory Mk.I dostalo v červnu 1937 Švédsko v počtu 37 kusů. Do letounů byly instalovány pohonné jednotky Mercury VIS.2 o výkonu 470 kW, které roztáčely dvoulisté vrtule Watts. U Flygvapnet obdržely označení J-8. V roce 1938 do Švédska přibylo ještě 18 Gladiatorů Mk.II (J-8A) poháněných motory Mercury VII o výkonu 544 kW. Tyto pohonné jednotky vyráběné v licenci domácí továrnou Nohab byly vybaveny třílistými kovovými vrtulemi Fairey Reed. Celkem 45 letadel dostaly tři letky flotily č. 8, ustavené 1. července 1938 v Barkaby pod velením plukovníka E. G. Gärdina. Deset zbylých strojů představovalo strategickou zálohu. Několik Švédských gladiátorů bylo nasazeno v rámci leteckého pluku s označením F19. Tvořili jí Švédští dobrovolníci, kteří významně přispěli k obraně finského Laponska a dalších území.
Novinka představuje model letadla J-8 Gladiator v měřítku 1:32. Zabalen je do rozměrnější krabičky se samostatně řešeným obalem. Na jeho povrchu můžeme obdivovat "akční" kresbu souboje dvou letadel. Uvnitř nalezneme rámečky se kterými jsme se mohli setkat u dříve vydané stavebnice, kat.č.32040 Gloster Gladiator Mk.I., doplněných o jeden nový s díly pro podvozek s lyžemi a dalšími drobnými odlišnostmi. Celkem ji je pět ze světle šedé hmoty, jeden s transparentními díly a samostatně přiložený manuál s obtisky. Výlisky jsou čisté, bez propadlých míst nebo otřepů, stopy po vyhazovačích jsou umístěny na místech, kde moc modeláře nepotrápí. Na většině povrchu letadla moc rytí nenalezneme, ale i tak je příjemně jemné k danému měřítku. Především zaujmou pěkně ztvárněné "panely" vystupující nad povrch letadla a decentně naznačený plátěný povrch na trupu, obou křídlech a ovládacích plochách. Kokpit je v základu vybaven nadmíru pěkně, zapotřebí budou především doplnit poutací pásy. Přístrojovou desku vylepší budíky z obtisků a díky dělenému překrytu kabiny bude do interiéru kokpitu dobře vidět. Motor je vzhledem k měřítku detailní, tak jak to jen lze v plastu vyrobit. Můžeme u něj ponechat některé jeho krycí panely sundané. Doplnit, ale budou potřeba rozvody z patřičně silného drátku podle fotografií. Všechny ovládací plochy jsou na modelu oddělené, díky tomu je snadno můžeme "rozhýbat". Na konci stavby je zapotřebí doplnit veškeré výplety, lanka pro ovládání letadla a antény. V manuálu na stranách č.19, 20 a 21 je jejich rozložení dobře rozkresleno, ale doporučuji si navíc pomoci i fotografiemi dochovaných strojů. Transparentní díly jsou krásně čiré a přiměřené tloušťky. Rámeček je zabalen zvlášť v pevném PE sáčku pro jeho lepší ochranu před případným poškrábáním. Kabinka je rozdělena na tři samostatné části, díky tomu jí lze snadno otevřít. Masky si můžeme vyrobit vlastní, díky šabloně uveřejněné na straně č.21. Manuál je srozumitelný a modeláře provede stavbou bez problémů. Před zahájením samotné stavby je zapotřebí si vybrat jaké konkrétní zbarvení zvolíme a přizpůsobit tomu následně stavbu, varianta 1. a 2. má podvozek s lyžemi. Výrobce v manuálu vše dobře označil. Obtisky mají krásný soutisk a tenký krycí lak, obsahují i budíky pro přístrojovou desku. Svastiky jsou rozděleny na dva samostatné obtisky, které přes sebe překryjeme. Vybírat můžeme ze tří zajímavých strojů:
- J-8A, No.284 yellow F, Swedish Voluntary Wing F19, pilot I.Lacobi, Finland 1940
- J-8A, No.278 yellow H, Swedish Voluntary Wing F19, pilot M. Wennerstrom, Finland 1940
- J-8A, No278/48, Fighter Wing F8, Barkarby 1939
Náhled na krabičku a manuál:
Manuál:
