Takže jsem do kokpitu nacpal další kabely, doplnil jsem krabičku, nějaký ten bordel na kryt přístrojovky, pár dalších trubiček zespodu na motorech. Největší obavy jsem měl ze síťky ve výdechu oddělovače mezní vrstvy, která se ale snesla parádně s řídkým vteřiňákem i s čeným surfem. Pro jistotu jsem pod to postavil i šikmé rampy, ať tam někde neprosvítá světlo. Nakonec jsem síťkou opatřil ještě odvětrání avioniky ve hřbetu a přidal ukazatel tlaku v hasícím systému. Celkově vzato celkem dost hodin práce a je na tom vidět prd. Teď mě čeká největší strašák v podobě vytvarování plechu ústí kanónu. Pak už budu moct zavřít trup a poskočit s hrubou stavbou o kus dopředu.
Další postup: do trupu jsem vlepil interiér trysek, kokpit a trup jsem po deseti měsících práce konečně zavřel, čímž jsem se dostal ke kroku č. 2 ve stavebním návodu :)) Horní část trupu bylo potřeba mírně rozepřít, abych nemusel příliš tmelit na nose, kde je pár krytek, nýtování a nějaké zámky. Stejně tak jsem ztenčil krovky nad tryskami a přibroušením dosedacích ploch jsem docílil menší mezery, která bez úprav byla dost hrozivá. Jistou daň jsem zaplatil v podobě větší škvíry u směrovek, které jsem ale vylil čirým epoxidem HpH a přebytek po zavadnutí setřel ušátkem navlhčeným v lihu. Vpředu jsem přilepil čumák, který jsem napěchoval závažím a opatřil soustruženou pitotkou. K té bylo potřeba přilepit titěrné leptané vyvíječe vírů. Kdo zná předlohu, tak ví, že přecházejí plynule v čumák - v tomto případě plast - a přišlo mi lepší přilepit celou sestavu před surfem, než se pokoušet chytit souměrnost u hotového letadla s výzbrojí. MiG tak dostal slušivou ochranu. Jako poslední bych zmínil plech kolemústí hlavně kanonu, který se i po zahřátí tvaroval hodně obtížně. Vespod to úplně nevyšlo, tak jsem musel mezery nastavovat destičkami a horentním množstvím vteřiňáku. Přilepil jsem také další leptíky a na motorových gondolách sání z tenkého plechu. Dalším krokem bude surf, tak se modlím, aby z toho nevykoukly nějaké velké a nepřekonatelné hrůzy :)
Neflákal jsem se - kromě dokončení a dostříkání drobných dílů jsem zvládl i chřipku a svůj druhý pokus o nástřik kamufláže freehand. MiG hraje všemi barvami, jenom si nejsem jist, zda jsou správné. MRP odstíny se mi jevily poněkud mimo a AK RC jsou na tom ještě hůř. Po několika pokusech na zkušebním modelu jsem to nafoukal a dopadlo to takhle. Líbí se mi to v závislosti na světelných podmínkách a ještě nevím, zda to tak nechám. V každém případě to nechávám pár dní uležet, takže vítám případné zasvěcené komentáře.
Tak to nebyl Tvůj v sobotu v Jihlavě? Taky jsem použil barvy MRP, zesvětloval jsem 15 procenty bílé a ještě to bylo moc světlé. Počítám, že to měli Dederóni stejné jako naši. Nelíbí se mi tam ta viditelná tmavější linka mezi barvami. Ty žábry na pravé straně by asi chtěly dorýt, stejně jako mezera u konce slotu u kořene křídla / splývá Ti s trupem /.
Bílou jsem to nezesvětloval z toho důvodu, že jdou potom barvy došeda. Dederóni měli barvy zdánlivě tmavší. Tmavší linka se mi taky nelíbí, zrovna to je největší voser stříkat, ale nezbude než se na to znovu podívat.
Dívat se na to v poledne Myslím, že bude problém, že jsi "jel" podle airdocu. To je ok, ale tam je problém, že ty fotky jsou foceny na špičkový diak kodak k64 a ty odstíny vychází tmavší. Druhou věcí je, že ty publikace nejen airdoc, má tu grafickou úpravu více kontrastní, aby to bylo hezké. Ono namíchat ty 4 barvy tak, aby ladily, to není žádná legrace.
MiGy-21MF 1:48 hotovo 9413, Rozestavěné MF: 9805 a 7702+(Tatra141) MiG-21PFM:7909