Na úvod
Tak a je to tu. Začínám svůj další model. Začínám ho především proto, že si potřebuju trochu oddechnout od stavby Volva F89. To stavím prakticky celé jako mástr a je to docela dřina. Letos mám za sebou vlastně už přes tři měsíce poctivé práce – nejprve na motoru a pak na kabině – a je to vysilující. Potřebuju od kabiny F89 získat trochu odstup než se k ní vrátím a dotáhnu jí. A třeba se mezitím i vrátí z odlévání motory a budu moci taky dotáhnout dvanáctku.
Že začnu něco nového v průběhu jara už tuším několik týdnů a dost pečlivě jsem volil, co to bude. Vždycky jsem ale skončil u nějaké kabiny KFS. Ten správný impuls jsem dostal při telefonování s Láďou Petříkem. Bavili jsme se o tom, že kabinu KFS si určitě postavím, ale ne jako F89 – pochopitelně. Dospěli jsme k tomu, že prvních osmdesát osmiček je postavených docela málo a že by se s výhodou dalo využít té staré masky, která dost výrazně mění proporce auta k tomu, aby nebyly později rozdíly ve srovnání s mojí kabinou tak výrazné. Jako už mnohokrát v minulosti jsem chtěl vytáhnout obtisky firmy den Hartogh a postavit si auto v jejich barvách (měli a pořád mají F88), ale pak jsem si vzpomněl na vcelku málo zdokumentovaná Volva F88 bulharského podniku Teksim ze Sofie. Z mého pohledu je to ideální předloha: původní chromované maska, klasické zbarvení bez obtisků a tematicky přitom představuje to hlavní, co mě zajímá, tedy dopravci východního bloku. Navíc, jako bonus, byla všechna bulharská Volva vždy na trilexech, což mi ještě více pomůže pozměnit celkový vzhled auta a smazat odlišnosti ve vzhledu kabiny KFS a té mojí.
O předloze
Vznik a existence podniku Teksim (na Západě psáno také jako Texim, azbuka nemá písmeno „x“ a nahrazuje ho písmeny „ks“) je spjata se jménem Georgije Najdenova, bulharského bankéře a ekonoma. Teksim byl založen v roce 1962 jako společnost, která měla reprezentovat bulharskou ekonomiku a starat se o dovoz a vývoz nejrůznějšího zboží. Najdenov z něj během následujících let učinil obchodní impérium, které zastřešovalo dovoz a prodej luxusního západního zboží, licenční výrobu Coca Coly v Bulharsku (první v zemích východního bloku) i obchod se zbraněmi. Dopravu provozoval vlastními prostředky – pozemní, leteckou i námořní. Teksim jako obchodní společnost velice dobře prosperoval. Prosperoval až moc a povaha společnosti byla zřejmě až příliš západní na to, aby podnik mohl v rámci socialistického modelu fungovat dále a jeho činnost tak byla v roce 1969 ukončena. Silniční flotila, čítající návěsové tahače tahače Berliet a Volvo F88, byla ještě ten rok přidružena k národnímu dopravci SOMAT. Vozidla dále jezdila v původních barvách, ale původní označení firmy „Teksim Bulgaria, Sofija, TELEX – 567“ bylo z vozidel odstraněno a Naydenov skončil ve vězení.
- Původní provedení masky modelu F88 (vpravo) a pozdější plastové (vlevo)
Volvo F88 je dnes ceněným veteránem, v šedesátých letech se ale jednalo o nejmodernější nákladní automobily v Evropě. Se sklápěcí kabinou a přeplňovaným motorem tehdy představovaly zhmotněný sen každého dálkového šoféra. Od typu F89, který jsem dostatečně představil v příslušném vláknu, se v některých ohledech liší. Představují první model, který byl v roce 1965 uveden na trh (typ F89 byl představen až v roce 1970). Vozidla poháněl desetilitrový (přesněji 9,6 litru) šestiválec TD100A o výkonu 260k (TD120A v typu F89 má objem 11,979 litru a výkon 330k). Vozidla byla nabízena se synchronizovanou osmistupňovou převodovkou (typ F89 má ještě předřazenou redukční dvoustupňovou převodovku, tedy celkem 16 rychlostních stupňů). V průběhu výroby (modely F88 a F89 byly od roku 1970 vyráběny souběžně) se některé detaily na modelech F88 měnily a přizpůsobovaly větším a silnějším modelům F89. Původní chromovaná maska chladiče tak byla nahrazena plastovou. Kabiny prvních modelů neměly ve střeše ventilační okénko, stěrače byly umístěné nad okny a na pravé straně kabiny byla nad blatníkem ventilační mřížka. Jiná byla zrcátka i madla na boku kabiny. Odlišnosti byly také v podvozcích vozidel - nejstarší modely na hnací nápravě neměly tlumiče pérování. Očividné je také jiné rozmístění příslušenství na rámu vozidla. Z pozdějších vozidel známe klasickou svařovanou palivovou nádrž umístěnou na řidičem a na druhé straně rámu pak umístěnou schránku s akumulátory a klasické „trojče“ vzduchojemů. Původní modely vyráběné od roku 1965 ovšem měly palivové nádrže podstatně menší bez klasického „švu“ mezi díly, za schránkou s akumulátory pak byly vzduchojemy pouze dva, zatímco třetí byl umístěn v rámu vozidla před točnicí. Díky tomu bylo pod vzduchojemy místo na rezervu.
Tahače Tekcimu jsou navíc ojedinělé v tom, že měly palivové nádrže na obou stranách vozidla, přičemž na každé straně vozidla byl před palivovou nádrží umístěn jeden vzduchojem. Schránka s akumulátory byla s největší pravděpodobností umístěna vzadu pod rámem. Na dobové fotografii jednoho z vozidel je patrné vyvedení hadic a kabelu pro návěs před točnicí a jejich zavěšení na otočném rameni tak jak je to dnes obvyklé činit s hydraulickými hadicemi. Vozidla byla na kolech Trilex se zadní reduktorovou nápravou. Co do příslušenství vozidla nejsou nijak pestrá. Klasické je umístění cedule TIR a MPZ s písmeny BG na předním nárazníku a jinak se na dobových fotografiích neliší snad s výjimkou zadních blatníků a umístění mlhových světel buď v nárazníku, nebo pod ním.
Můj model bude reprezentovat vozidlo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let tak jak je zachycují dobové fotografie, tedy již po převzetí SOMATem.
- Jediná známá fotografie tahače 6x2. Povšimněte si kompletních popisů i na kabině vozidla. Tyto popisy jsou fotograficky doloženy na tahačích Berliet, na dostupných fotografiích je ale nemá jediný tahač F88 4x2.
- Detail původní chromované masky chladiče s odklopnou klapkou pod ním. Vpravo vidíte nalévací hrdlo motorového oleje, šofér právě kontroluje hladinu oleje měrkou umístěnou vedle.
Naposledy upravil nedlloyd dne 25 čer 2020, 18:53, celkově upraveno 8
Hotovo: Mercedes SK 1838 Somat
