V sérii fotek od Ondřeje, které přidal výše mě zaujalo tohle "udělátko". Ani po přeložení popisu jsem z toho nebyl moc moudrej a tak jsem rozhodil sítě, jestli někdo neví víc. Pomohl Honza Zahálka a jeho kamarád a tady je tedy více informací.:
Dnes při "před Vánoční debordelizaci" jsem na dně šuplíku nalezl tyto fotky. Pochází z MS v letecké akrobacii v roce 1978 v Hosíně (Mistr světa Ivan Tuček). Napadla mne velmi jednoduchá "anketní" otázka: jakou souvislost mají tyto fotografie (jejich obsah) s chmelnicemi?
„Chceme-li vědět, kým jsme, musíme znát svou minulost, znát dobu, v níž žili naši předkové. Snažit se pochopit, jakým výzvám,útlakům i pokušení byli vystaveni.“
Přidám nápovědu: a) spojujícím prvkem jsou výstužné dráty ukradené stavitelem letounu z depozitáře Britského válečného muzea. Svého času byl skandál poměrně podrobně popsán v Rudém Právu s odkazem na amorálnost kapitalistické společnosti, jež se pro pochybnou zábavu jakou je letecká akrobacie neštítí skutečně ničeho... b) spojujícím prvkem je letoun, jenž je věrnou a přesnou replikou neznámé americké stihačky vyvíjené na sklonku Velké války. Bohužel zálet byl proveden týden až dva po skončení války (jinak by se asi germánští piloti divili) a proto v názvu Weeks... c) spojujícím prvkem je neschopnost tohoto akrobatického speciálu provést čistý, i jen trochu rychleji provedený řízený výkrut, stejně jako letouny Albatros řady D... d) spojujícím prvkem je pilot, americký akrobat Kermit Weeks, zabývající se konstrukcí a stavbou letadel, provozovatel leteckého muzea na Floridě, provozovatel a zalétávací a předváděcí pilot replik letounů z Velké Války... e) spojujícím prvkem není vůbec nic. Příspěvek je pouze výplodem mozku ovlivněného čicháním lepidla Tamiya Extra Thin a barev Gunze...
„Chceme-li vědět, kým jsme, musíme znát svou minulost, znát dobu, v níž žili naši předkové. Snažit se pochopit, jakým výzvám,útlakům i pokušení byli vystaveni.“
„Chceme-li vědět, kým jsme, musíme znát svou minulost, znát dobu, v níž žili naši předkové. Snažit se pochopit, jakým výzvám,útlakům i pokušení byli vystaveni.“
„Chceme-li vědět, kým jsme, musíme znát svou minulost, znát dobu, v níž žili naši předkové. Snažit se pochopit, jakým výzvám,útlakům i pokušení byli vystaveni.“
Teda už příspěvek upravuju po druhý, neb nechci být za úplného blba... Rozhodně je to ze zkoušek bezpilotního prostředku (a vlastně se odtud datuje první použití autopilota na základě aneroidu a gyroskopu), ale z paměti vlastně nevím co je tohle konkrétně zač. Viděl jsem vždy jen takový doutníkový (myslím, že jej mají i v muzeu). Jestli je tohle před nebo po nevím, ale určitě to půjde dohledat...
„Chceme-li vědět, kým jsme, musíme znát svou minulost, znát dobu, v níž žili naši předkové. Snažit se pochopit, jakým výzvám,útlakům i pokušení byli vystaveni.“
„Chceme-li vědět, kým jsme, musíme znát svou minulost, znát dobu, v níž žili naši předkové. Snažit se pochopit, jakým výzvám,útlakům i pokušení byli vystaveni.“
Sheya píše:Já zase našel tohle a moc z toho nejsem moudrý...
..tohle konkrétně je Jardo Curtiss/Sperry "Flying Bomb" z roku 1915. Michal už naznačil, že to byl bezpilotní prostředek, jež se někdy nazývá "létající torpédo". Mělo to fungovat asi takhle.: Po zjištění cíle a určení jeho vzdálenosti se poměrně složitě spočítala trajektorie budoucího letu tohoto přístroje..(započítávala se do toho doba chodu motoru, síla bočního snosu vlivem větru..apod). Výsledné údaje se pomocí gyrostabilizátoru nastavily do letounku a ten se vypustil. V určité vzdálenosti od cíle motor chcípnul a letounek měl k cíli doplachtit. Údajná "přesnost" tohoto "torpéda byla 3,2km na vzdálenost 50km. Michal se zmiňuje o doutníkovém prostředku. Ten byl mladší, zkoušený byl v roce 1919 a byl to.: "Dayton Wright/Kettering Liberty Eagle ("Bug")", nebo jen "Kettering Bug". Fungoval v podstatě stejně, jen měl o něco složitější "naváděcí systém". Rozdíl byl v tom, že po doletu do cílové oblasti a zastavení motoru se deaktivovalo spojení křídel s trupem, takže odpadly a "střela" samotná pak svištěla setrvačností parabolicky dolů k cíli. Moc to ale nefungovalo, protože se tomu nechtělo startovat. Typ z roku 1915 (na Tvé fotce) byl testován i s pilotem, který s tím vzlétl, uvedl do činnosti autopilota a pak jen pozoroval, jak to samo letí..
Já bych měl dotaz na tohle. Oba letouny ukazují rannou maďarskou civilní imatrikulaci. U těchto dvou konkrétních strojů je ale na spodních nosných plochách poněkud podivně zrcadlově umístěná. Nenašel jste někdo o těchto anomáliích někde nějakou větu.? Prostě jak se to mohlo stát..?
Tady bych nechal mluvit praxi ze stavby...buď to někdo přemyslel, nebo nedomyslel Ale ve zpětném zrcátku to bude vidět už správně...jak to mají na autech složky IZS.
..no, to mě taky napadlo..ale mám ještě fotku Phönixe C.I a imatrikulací H.OP.18 a na něm se zdá, že je to normální (ale problém je v tom, že není uvedený v registru.! Těch Phönixů mělo totiž být jen šest.. )