Zde byl vrtulník zakonzervován ve vakuovém obalu a připraven k plánovanému odprodeji v rámci kontraktu na humanitární podporu Západní Nigérie. Protože byl kontrakt po vydání embarga na dovoz zbraní do Západní a Východní Nigerie stornován, byl vrtulník z uložení vyzvednut až v říjnu 2006 kdy na něm byla v leteckých opravnách v Baranoviči provedena modernizace na standard Mi-24PM a vrtulník byl předán k výcvikovým účelům do dispozice 7015. учебние вертолйотние ескадрилйи 701. учебного вертолйотного полку operujícího v rámci Сентру Авиосионных Испитанних Технических z letecké základny Astracháň. Zde operoval nejprve jako běžný výcvikový vrtulník pro posluchače Сентру, avšak po havárii kořistního bitevního vrtulníku AH-64A sloužícího jako jeden z vrtulníků „modrých“ v rámci cvičení pozemních sil bylo rozhodnuto vrtulník upravit jako jeho náhradu. V technických opravovnách pluku byl vrtulník přestříkán jednotným nástřikem hnědozelené barvy namíchané jako přibližná náhrada originální Olive Drab použité na havarovaném vrtulníku. V rámci maximální věrohodnosti přitom byla přestříkána i okénka nákladové kabiny a stávající rušič IR obrazu vrtulníku byl nahrazen systémem delaborovaným z havarovaného stroje. Vrtulník samozřejmě obdržel i příslušné markingové prvky s výjimkou barevných výsostných znaků US Army nastříkaných na příď vrtulníku a bezpečně jej tak identifikujícím oproti originálním kořistním strojům používaným plukem.
Rekonstrukce byla dokončena v březnu 2008 kdy byl „AH-64“ předán zpět útvaru a v průběhu následujících dvou let se zúčastnil řady cvičení pozemních vojsk včetně velkých spojeneckých cvičení Varšavské smlouvy Neutron 08 a Восток 10. Poslední jmenované cvičení se vrtulníku stalo osudným protože po ukončení celookruhového cvičení Středněasijského vojenského okruhu nastoupil na letišti Balchaš dne 27.11.2010 cestu zpět na domovskou základnu Astracháň. Již v první části letu se však vrtulník při průletu dešťového pásma odtrhnul z formace a poté co nedorazil na mezipřistání na letišti Nukus byl prohlášen za nezvěstný. Pátrací akce trvala více než týden, avšak vyzněla zcela naprázdno a VVS tak bylo nuceno vrtulník odepsat jako ztracený a posádku prohlásit za pohřešovanou. Vrak vrtulníku byl nalezen až v srpnu 2011 kdy skupina domorodců přecházející přes poušť Kyzylkum nalezla polozasypané části leteckého padáku, leteckou přilbu a kožíšek, které bylo podle evidenčních čísel možno identifikovat jako výstrojní součástky кап.Anastase Romanoviče Fomina, pilota ztraceného vrtulníku. Následný průzkum okolí odhalil 32 kilometrů severozápadně od místa nálezu výstrojních součástek pískem zpola zavátý vrak pohřešovaného vrtulníku. Následným vyšetřováním bylo zjištěno, že vrtulník po ztrátě orientace a odchýlení se od kurzu havaroval při pokusu o nouzové přistání vynuceném úplnou spotřebou paliva. Pilot při nouzovém přistání za pomoci autorotace zřejmě díky nenadálému poryvu větru manévr nezvládnul a stroj se ze značné výšky zřítil na zem. Při pádu okamžitě zahynul palubní technik, млaлей.Pjotr Michajlovič Kapanin jehož tělo bylo nalezeno rozdrcené v troskách nákladové kabiny vrtulníku. S těžkými zraněními, kterým později podlehl, přežil havárii operátor кап.Vladimir Gregorovič Jefremov, jehož tělo bylo za pomoci psů nalezeno zabalené do padáku a pohřběné v písku v blízkosti stroje. Nalézt se nepodařilo pouze tělo кап.Fomina, který se po té co zůstal sám, vydal hledat pomoc do pouště a nález jeho výstroje umožnil i nalezení vraku vrtulníku. Vzhledem k tomu že se jeho tělo nepodařilo najít ani pátrací výpravě ani nebylo možno potvrdit že by Fomin vyhledal pomoc v některé uzbecké pouštní oáze či u některé z karavan, bylo konstatováno že se stal pravděpodobně obětí nedostatku tekutin a jídla a zemřel v poušti, kde jej pohřbil písek.
- Přílohy
-
-
-
-
-
](./images/smilies/36_1_42.gif "Brick wall")
Je to neuvěřitelně odfláknutý. Ach jo, hlavně, že je model postavený za pár dní....
