Československé letectví 1/72

[kitmaker]

Dotaz pro znalce: RVHP prý pod kat. č. 7224 vyprodukovalo i bombardér Letov Š-6, dokonce s obtisky. Viděl ho někdy nekdo?

Letov Š-6 se nikdy nevyráběl.

[jenda58]

Připomeňme si dobu, když jsme byli o 15 let mladší:

Uběhlo 10 let a jsme tam, kde jsme byli. Jedna jediná, alespoň malinkatá barevná fotečka, né a né přijít .

[kvaker]

Pro modrou by hovořilo i použiti červeného lemu výsostného znaku, který nebyl, na rozdíl od modrého lemu, běžnou záležitostí. Červený lem zvýraznil výsostný znak vůči modrému okoli.

[Michal Dub]

Jedna technická: Avia Ba-122 (Castor II/Polux) je tam dvakrát (p.č. 166, 197)

To je schválně, jednou jako cvičný a jednou jako sportovní stroj.

C-30 ještě dělal Azur kat č. pravděpodobně A015, ten by měl mít naše obtisky i když myslím nepřesné.
a před ním Ciervu odlil MiKu, opět problémy s obtisky - stříbrný nápis místo bílého a červené lemy znaků pokud se dobře pamatuji.

Azur jsem doplnil, MiKu je dnes myslím nesehnatelné a pro masochisty = v seznamu neuvedeno.

Já nevím, ale kdybyste mrkli na první stránku a na příspěvek Pavla Kloučka, má tam kompletní seznam civilních meziválečných letadel. Nemuseli byste tady nic řešit, stačí k nim případně najít výrobce stavebnice a dekálů. Tím narážím na ty verze DH Mothů, Pavel je má naprosto přesně. Žádný DH60G (Genet Moth) s ČS označením nikdy nelétal.
Mimochodem, obě verze, DH60M (neoficiálně Metal Moth) i DH60GIII (též Moth Major), dělá v plastu A Model (72282,resp. 72283), samo bez ČS obtisků, ty asi nedělá nikdo.

Kolego, za doplnění děkuji, i když si myslím, že označení DH-60G se vždy týkalo DH-60 s motory de Havilland Gipsy, kterýžto motor měl ovšem i DH-60M. Pro úplnost, náhledem do čs. rejstříku zjistíme výrobní čísla baťových strojů 1384 uváděný jako DH-60 Moth a 5074 jako DH-60G Moth Major, což v porovnání se seznamem vyrobených kusů dává verze DH-60M a DH-60GIII. Do seznamu jsme tedy neuvedl model DH-60G od Omega Models kat.č. 72345 s obtisky OK-ATR, protože neodpovídá verzi DH-60GIII.

[Michal Dub]

Aktualizovány seznam modelů 1/72 naleznete v souboru MS Excel v prvním prispevku.

[jenda58]

Když už se tady řeší historie, tak bych se zeptal na mjr. Koželuha. V Krumbachově seriálu jsem narazil na typ Koželuh K-II a ve vyhledávači mě to hodilo na vrtulnik/ Avii, kde je jen toto:
8.12.1932 Kočí zalétal letoun mjr. Koželuha typu Spejbl.
21.6.1933 Kočí zalétal letoun mjr. Koželuha typu Koželuh II.
17.4.1934 Kočí zalétal letoun mjr. Koželuha typu B 12.1.
ovšem víc nic bližšího. To byl nějaký amatér, zabývající se úpravou Avií? Ten K-II mi přijde jako BH-9/11.
Ví se o tom člověku a jeho letadlech něco víc?

[Michal Dub]

Když už se tady řeší historie, tak bych se zeptal na mjr. Koželuha. V Krumbachově seriálu jsem narazil na typ Koželuh K-II a ve vyhledávači mě to hodilo na vrtulnik/ Avii, kde je jen toto:
8.12.1932 Kočí zalétal letoun mjr. Koželuha typu Spejbl.
21.6.1933 Kočí zalétal letoun mjr. Koželuha typu Koželuh II.
17.4.1934 Kočí zalétal letoun mjr. Koželuha typu B 12.1.
ovšem víc nic bližšího. To byl nějaký amatér, zabývající se úpravou Avií? Ten K-II mi přijde jako BH-9/11.
Ví se o tom člověku a jeho letadlech něco víc?

Kniha letů továrny Avia zaznamenává amatérské konstrukce mjr. Koželuha, který působil jako dozorčí orgán MNO pro stavbu letadle a letadlových motorů ve Škodových závodech v Plzni. Kniha letů tyto ve skutečnosti dva stroje označuje jako Spejbl, Koželuh II a nakonec B-12.1. Rejstřík MVP pro letadla Koželuh zná imatrikulace OK-LIP pro Koželuh I.2 s datem vydání 22. června 1933 a OK-VIA Koželuh II.1 s datem vydání 7. října 1933. Ing. Krumbach ve svých materiálech uvádí označení Koželuh K-II.1 pro OK-VIA a Koželuh K-II.2 pro OK-LIP, někdy prý označován Hurvínek. Kniha letů je zajímavá tím, že zálety obou konstrukcí jsou uvedeny před jejich imatrikulací na MVP. Avia B-12.1 pak byla podle všech dostupných informací Spejblem předaným 17. dubna 1934 armádě a její fotografie ve stavu 83. letky Leteckého pluku 5 v Brně ji zachycují v totožném barevném kabátě jako OK-VIA.

[Pavel Klouček]

A jen pro představu, jak Koželuhy LIP a VIA vypadaly a že podobnost s Boskami tam fakt nalézt nelze.

Přílohy

[StandaK]

Naše armádní cierva byla modrá se stříbrným pruhem na trupu. To je realita, o které není potřeba diskutovat. To, že to někteří výrobci modelů ještě neakceptovali, je jiná věc.... A jak uvádí Pavel, modrá byla o něco málo světlejší než ta, která byla použita v modré výseči čs. znaku.

[jenda58]

Pánové, díky za toho Koželuha. No, ona ta fotečka v L+K.....Takže ještě jednou díky.
Akorát je mi divný, že fotka s imatrikulací OK-VIA je datována 10.IX.1932, zálet se uskutečnil 21.6.1933 a značka byla vydána až 7.10.1933. Tak jak to, že ji nese už rok dopředu?
Ještě mě napadá, že to datum mohlo být 1938, původně napsané slabě a někdo tu 8 nedokonale obtáhl. Leč ten rovný spodek 8 mi tam moc nehraje.
1938 byl z rejstříku vymazán, mohlo to být poslední foto, leč dožil se vůbec fyzicky ten letounek výmazu?

[Michal Dub]

Fotka je datována tehdy a tehdy je vždy dost odvážné tvrzení - to datum tam mohl přidat kdokoliv a kdykoliv. Jinak OK-VIA = Spejbl = Avia B-12 a zálet je v knize letů továrny Avia zmíněn 2x: 8. 12. 1932 a 6. 10. 1933, obojí uvedeno jako Spejbl.

[Pavel Klouček]

No pokud v prosinci byla mašina oficiálně zalétána u Avie, tak v září klidně mohla stát hotová na letišti v rámci Koželuhovy stavby. Vždyť si vezměte takového Lonka. Několik mašin mu létalo pod imatrikulací normálně na černo, aniž by byly kdy oficiálně v rejstříku.

[jenda58]

Pravda, není to oficiální foto, takže to může být datum čehokoliv. Po tom prvním záletu Spejbla se asi hodně upravovalo, když další byl až po 3/4 roce a mezitím byl zalétán Hurvajz.
P.K.: možný je všechno, jen si nejsem jist, zda by si pan major ve své funkci dovolil takovou pirátštinu.
Jinak dobrý, to hlavní jsem se dozvěděl, takže: "další pán na holení".

[zbyna]

Fotka je datována tehdy a tehdy je vždy dost odvážné tvrzení - to datum tam mohl přidat kdokoliv a kdykoliv.

Já bych se toho data nebál - v knize Letectví a město Plzeň je Koželuhovi věnováno několik odstavců a je tam mimo jiné zmínka o účasti na leteckém dni 11. září 1932 v Praze (pilot Šedivec, 11. místo v "Cílovém letu"). Tuto informaci potvrzuje i reportáž z leteckého dne v zářijovém Letectví, kde je i foto i s imatrikulací.
Takže Spejbl i s imatrikulačkou si poletoval dávno před tím, než byl zapsán do rejstříku. A zálet zapsaný v Avii tedy nebyl jeho první, ale snad po nějaké úpravě, opravě, výměně motoru apod.

Spejbl na leteckém dnu -motor škoda R-5

Spejbl u vojákú - motor Walter

Naposledy upravil zbyna dne 03 pro 2019, 15:56, celkově upraveno 1

[jenda58]

Super .Jak na ty fotky koukám, tak mi u obou vychází velmi podobná (ne-li shodná) konstrukce. Jen Špejbl VIA je s hvězdicovými motory a Hurvínek LIP s řadovým. Ten dvojí zálet Špejbla je možná dán právě výměnou motorů.
A ta imatrikulace VIA má možná nějaký vztah k firmě AVIA, potažmo Škoda. Sponzoring? (tehdy se to ovšem nazývalo jinak)
Po Kuňkadle by to byl další hezký kousek od Eduarda .

Naposledy upravil jenda58 dne 03 pro 2019, 23:15, celkově upraveno 1