Lepím modely už hodně dlouho a někdy si říkám co všechno mně vlastně motivuje pokračovat. Řekl bych, že to je hodně drobných věcí najednou, které do sebe zapadají a pomáhají nám přenést se např. přes různá úskalí ve stavbě, které nám nejdou, nebo nás nebaví. "Dedmače" jsem se letos zúčastnil poprvé a bylo to pro mně docela velké spestření jehož výsledkem byla větší chutˇ modelařit a další přírustek do vitríny. Díky těmto věcem ta modelařina neupadá do nudného stereotypu. Když to vyjádřím trochu odlehčeně. Pokud někomu pomůže, že si jednou za rok vytáhneme a poměříme "pindoury" , přitom se rozdají nějaké ty stavebnice... to není přece vůbec na škodu
Ale zeptejte se sami sebe. Je to jak (ne)modelaříme opravdu důsledkem různých osobních starostí, nebo jen tím, že si nastavujeme jinak priority a přístup ? Nebo že se vám prostě nechce? Odpovědˇ vám pak dá větší jasno, zda-li tato akce má být na měsíc nebo dva. Já jsem toho názoru, že jeden měsíc je optimální. Delší lhůty nemají smysl, od toho tu jsou tématické stavby a jiné aktivity...
P.S. Všem kdo dokončili model gratuluji za velice vydařený výsledek - bez vyjímky. Taktéž děkuji všem hodnotitelům. Já sám jsem se zatím neodvážil a ani nevím jestli bych měl. Mám totiž tendence zavádět do svých hodnocení i jiná kritéria, když už je ten "dedmač" silvestrovský