9.8.1918 – Letákový nálet na Vídeň

[Hellboy]

Pokračuje bitva u Amiens. Postup spojeneckých vojsk se o něco zpomaluje, i přesto však zatlačují německé síly stále do větší defenzívy. Postupují zejména severním směrem, Britové obsazují a od německých sil čistí
Morlancourt, Francouzi směřují na Montdidier, který obsadily německé síly během jarní ofenzívy, rozšiřují frontu směrem na Contoire a Pierrepont. Do Monditdidieru nakonec spojenecké jednotky dorážejí ve
večerních hodinách a zachycují jeho jižní část.

Neobvyklým úkolem jsou pověřeny dvě posádky No.207 Sqn RAF. Se svými HP O/400 létají od půlnoci do východu slunce nízko nad německými zákopy, aby hlukem motorů maskovaly přesuny tanků před Amiensem. Vzhledem k nízkým mrakům a mlze se jedná o poměrně nebezpečnou akci.

Maggiore (major) G. D´Annunzio, poručík G. B. Granzarolo, poručík Aldo Finzi, a další piloti v deseti letounech Ansaldo S.V.A.5 a Ansaldo S.V.A.10 z 87a Squadriglia "Serenissima" podnikají nálet na hlavní město
Rakousko-Uherského mocnářství Vídeň. Letouny nenesou bomby ale 50 000 letáků se vzkazem: "Lidé z Vídně, místo výbušnin, vám přinášíme tři barvy svobody: my, Italové, nevedeme válku proti dětem ani starým lidem nebo ženám, jsme ve válce s vaší vládou, nepřítelem národní svobody, vládou, která vám nedokáže dát ani mír, ani jídlo. Lidé z Vídně, jste známí svými intelektuálními schopnostmi, Co máte společného s pruskou uniformou? Jak vidíte tak se celý svět se obrátil proti vám ... Opravdu chcete pokračovat ve válce? Probuďte se, Vídeňané. Ať žije Svoboda!, Ať žije Itálie! Ať žije rozum." Bohužel by to ani nebyli Italové aby jejich akce neměla maličkou chybičku. Letáky byly v italštině....

Sir Robert Hamilton Bruce Lockhart neoficiální britský velvyslanec v Moskvě je obviněn ze spiknutí proti bolševickému režimu a je zatčen. Robert Lockhart v té době pracuje pro britskou tajnou službu, je pověřen
úkolem vybudovat v bolševickém Rusku síť agentů. Lockhart je nakonec po diplomatických jednáních vyměněn za ruského agenta Maxima Litvinova zajatého Brity. V roce 1932 píše knihu Memoirs of a British Agent, která se stává celosvětovým bestselerem a je dokonce v roce 1934 zfilmována.


Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.

Přílohy