Francouzským jednotkám u Villers-Cotterets se daří dobýt zpět Coeuvres.
Začíná druhá bitva na Piavě, která se stane rozhodujícím střetnutím bojů na jižní frontě. Po vítězství u Caporetta se rakousko-uherské velení rozhodlo, že je na čase italské protivníky dorazit. Přispěl k tomu i fakt, že značná část anglických jednotek, vyslaných jako posily do Itálie, musela být stažena zpět na západní frontu po začátku německé jarní ofenzivy. Italové pod novým velitelem generálem Armandem Diazem se však z chyb u Caporetta poučili, zorganizovali svá obranná postavení mnohem pružněji a zlepšili i mobilitu svých jednotek. Navíc se jim podařilo zjistit přesný čas německého útoku (3:00 ráno), takže ve 2:30 spustili silnou dělostřeleckou baráž po celé délce rakouských linií, která způsobila těžké ztráty v řadách útočníků. Jeden rakouský útok míří z údolí Lagarina k moři, útočícím jednotkám se podaří proniknout britskými liniemi v Asiagu a udržet se v nich. Druhý směr rakouského útoku míří na pohoří di Val Bella, Monte Asolone a Monte Solarolo, kde se však obráncům podaří linie udržet. Rakouským jednotkám se téhož dne podaří překročit Piavu v oblastech Nervesa a Fagare-Musile.
Ve východní Africe německé jednotky ustupují u Alto Mulocue 360 kilometrů západně od přístavu Mozambique.
Svůj pátý sestřel si připsal Sottotenente Cabruna. Ernesto Cabruna měl na konci války na kontě 8 vítězství a v Regia Aeronautica sloužil až do roku 1932. Zemřel v roce 1960 a je pohřben v památníku Gabrielle D’Annunzia ve Vittoriale. Jeho SPAD je součástí muzea it. letectva ve Vigna di Valle.
Další tři fr. pozorovací balóny klesly v plamenech k zemi. Jejich ztráty se naštěstí obešly bez obětí na životech.
Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.
- D2 cabruna.jpg (56.8 KiB) Zobrazeno 808 krát
