8.1.1918 – Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona

[Hellboy]

Německá pěchota podniká další masívní útok na spojenecké pozice u Bullecourtu. Obránci jsou však připravení, útok ztroskotává a Němci se s velkými ztrátami stahují.


Úspěšný je naopak francouzský pokus o velký útok na německá opevnění u Seicheprey (Woerve).


Po parníku REGINA ELENA, potopeném 4. ledna u Tripoli německou UC-20 ObLtn.z.S. Kümpela, přichází italská rejdařství o další velkou lod’ SAN GUGLIELMO, která padá v Janovském zálivu za obět’ KptLtn. Hartwigovi na U-63. Na první umírá 64 lidí, na druhé naštěstí jen jeden námořník.


Spojenecké lodě potápí před Bizertou německou UB-69 ObLtn.z.S. Klatta, která je na své první hlídkové plavbě. Celá její posádka zahyne.


Qasr-i-Shirin (západní Persie) je obsazen britskými silami.


Z pozice ministerského předsedy Austrálie odstupuje Billy Hughes,s celou svou vládou. Je to jeho již druhá vláda, které předsedá, nejprve byl v letech 1915-16 předsedou Labouristické vlády, v roce 1917 však se svými podporovateli zakládá Nationalist Party of Australia se kterou vyhrává volby. Po neúspěšném dvojím referenu týkajícím se zvýšení odvodů australských mužů do války v Evropě podává 8.1.1918 demisi, jelikož však nejsou jiní kandidáti na funkci premiéra je Hughes opět pověřen vytvořením vlády, kterou následně povede až do roku 1923.
Billy Hughes byl nejstarším poslancem, který kdy zasedl v Australském parlamentu aktivně pracoval ještě ve věku 90.let. Hughes zemřel 28. října 1952, ve věku 90 let, v jeho domě v Lindfieldu . Jeho státní pohřeb se konal v katedrále sv. Ondřeje v Sydney a byl jedním z největších v Austrálii, odhaduje se že ulice kudy projížděl lemovalo přes 450 000 lidí vzdávajících mu úctu na poslední cestě.


Prezident Wilson vystupuje v Kongresu se zásadním projevem nazvaným "Čtrnáct bodů". Je to podklad po mírová jednání, jehož cílem je ukončit válku. Prezident Wilson v něm poměrně jasně formuloval nové zásady vztahů mezi zeměmi a principy světového řádu, které měly nastoupit místo politiky tajných smluv a spojenectví v evropské politice.
1.Odstranění kabinetní diplomacie. Změna stylu chování států, tajná zákulisní diplomacie měla být nahrazena otevřenou mezinárodní diplomacií s cílem udržovat mír.
2.Svobodná mořeplavba. V mezinárodních vodách měla platit absolutní svobodná plavba a také právo rovného ke svobodným zdrojům surovin.
3.Odstranění překážek mezinárodního obchodu. Cílem bylo vytvoření svobodného, liberálního obchodního systému ve světě, prostřednictvím odstraňování obchodních překážek.
4.Omezení zbrojení. Všechny státy a národy se měly podílet na procesu odzbrojování.
5.Vyřešení koloniální otázky. Koloniální otázky a problémy se měly řešit nestranně s přihlédnutím k názoru domorodého obyvatelstva
6.Evakuace cizích vojsk z ruského území. Německá vojska měla být stažena z okupovaných území v Rusku.
7.Obnova suverenity Belgie. Mělo dojít k znovuobnovení nezávislé Belgie
8.Navrácení Alsaska-Lotrinska Francii. Francie měla být obnovena v předválečných hranicích a navíc měla opět získat Alsasko-Lotrinsko.
9.Italské hranice podle národnostního principu. Co nejpřesnější vytvoření italských státních hranic na základě etnických hranic.
10.Vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakousko-Uherska. Národy žijící v Rakousku-Uhersku měly obdržet autonomní status.
11.Ukončení okupace Rumunska, Srbska a Černé Hory a zajištění přístupu Srbska k moři.
12.Nezávislost Turecka, autonomie pro neturecké národnosti Osmanské říše. Turecko mělo také zajistit svobodnou plavbu úžinami Bosporem a Dardanelami.
13.Zřízení nezávislého Polska s přístupem k moři. Polsko mělo mít přístup k Baltskému moři.
14.Založení Společnosti národů. Tato organizace měla za úkol garantovat dodržování mezinárodního práva, územní nedotknutelnosti a politické nezávislosti každého z členských států. Byl zde uplatněn princip
rovnosti všech členů, bez rozdílu mezi malými a velkými státy.

Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.

Přílohy

8.1.a kumpel_otto.jpg (27.15 KiB) Zobrazeno 635 krát

8.1.aa hartwig_kurt.jpg (16.18 KiB) Zobrazeno 636 krát