V přípravě na útok britští sapéři vykopali tunely pod pozice německé 4. armády, do kterých uložili 19 náloží o celkové váze 454 tun amonalu a střelné bavlny. 7. června ve 3:10 začali Britové nálože postupně odpalovat s 20 sekundovými intervaly. Jedna z náloží pod Spanbroekmolen vytvořila kráter o průměru 76 metrů a hloubce 12 metrů. Jedná se o jeden z největších nenukleárních výbuchů v historii lidstva, exploze byla slyšet až v Londýně a Dublinu, a personál katedry geologie na univerzitě v Lille jej omylem považoval za zemětřesení. I co do počtu obětí se jedná o jeden z nejničivějších nenukleárních výbuchů – historici odhadují počet mrtvých na 10 000. Večer před útokem řekl velitel britské 2. armády, generál Charles Harington, vojenskému dopisovateli: “Zítra možná nezměníme historii, ale jistě změníme geografii.”
Vzápětí po výbuchu vybíhají Britové ze zákopů a obsazují pozice na hřebenu Wytschaete. Přeživší němečtí vojáci jsou tak otřeseni, že se nezmohou na vážnější odpor, a Britové získávají 6400 zajatců.
Na jižní frontě pokračuje rakouská ofenziva, tentokrát útočí Rakušané na hřeben u Vodice, ovšem opět bezúspěšně.
Britská Q-loď Pargust potopila v Irském moři německou UC29. Padlo 23 členů její posádky včetně velitele KptLtn. Rosenowa, přežili jen dva námořníci. Na britské lodi byl v boji zabit vrchní topič.
Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.
- fww2284.jpg (10.84 KiB) Zobrazeno 431 krát
