Dunkirk.... většinou by následovalo něco ve smyslu "mýma očima", ale to by byla mýlka, protože sluch sehrál v tomto snímku podstatnou roli. Tím bych asi začal. Člověk, nebo tým lidí, kteří jsou tvůrci hudby tohoto filmu, která nemá od první do poslední vteřiny snímku oddech, by měli dostat Nobelovu cenu či co. Ta hudba byla strhující, neuvěřitelná, dech-beroucí, mrazilo mě z ní i na prdeli. Napětí se dalo krájet. Válečný film, ve kterém je poskrovnu akce musí atmosféru nutně nabrat v napětí, a zde se to povedlo. Tam kde se to nepovede to nahání většinou romantikou a zamilovanýma sračkama, ne však v tomto případě. To prolínání času a místa to myslím hodně oživilo a dodalo na zajímavosti. I zvolené téma mě bavilo. Upřímně ctím skutečné hrdinství, které se vzedmulo v britském národě v té době. Hlavní poznatek, který jsem si z filmu odnes byl "nikdy se nechci utopit v lodi", zk*rvená smrt toto.
Na začátku mě trošku zarazilo... letí tři štuky... ale bouchne, kolik? 6 bomb? Po výbuchu žádné stopy, mrtví se tam povalují jak na pikniku, žádná krev, nebo kusy těl (možná jsem byl na cenzurované verzi, já nevím
). Kolik ve skutečnosti uvízlo na té pláži? 300-400 tis. vojáků? Já myslím, že sehnat trochu komparzu navíc nebo dodělat množství efekty by neškodilo, takhle to nepůsobilo tak mohutně jak by mohlo. Zaseknutý podvozek a zaseknutá kabina... vždyť to je snad v každé scéně s padajícím letadlem... neskutečné klišé... otázka na znalce letecké techniky.... to byly ty mechanizmy opravdu tak poruchové? Dale by mě jako laika přes aviatiku zajímal ten sestřel štuky se zhaslým motorem? Jako sundat štuku asi nebyl problém...
Co mě bavilo hodně bylo to, že se tam zbytečně nemlelo... ten film to nepotřeboval... žádné kecičky... vynikla tak vynikající hudba... z mé strany velká spokojenost
Napsal: úte črc 18, 2017 10:30 am
