Vaše vtipné chvíle při modelaření.

[bouvier]

Nějak jsem tohle téma přehlídnul. Připojím se s prastarou story (cca 15-16 let), když jsem ještě stavěl všechno možný.
Byl to Hurricane 1:72 ,asi Matchbox (už nevím). Lepil jsem dvě poloviny tropického filtru Vokes. Přiložím k sobě, zakápnu
prstolepem a jemně fouknu, aby se to lepidlo rozběhlo po celý vnitřní spáře. Vůbec jsem necítil, že mi dvě kapky cákly
na ret. Za pár sekund už jsem nemohl mluvit, rty slepený, debondér jsem nevlastnil nebo ještě neexistoval. Tak vezmu
skalpel a hurá do koupelny. Strkám si ho opatrně do huby a odděluju a odděluju. V tu chvíli přišel domů brácha a civí na
to!!! Já skalpe v puse, celej od krve a chechtám se jak debil. Od tý doby při používání vteřináku zadržuju dech.

Tak ja by som asi zošalel keby som niekoho takto našiel v skalpelom v ruke

[Lochy]

No když jste u toho vteřiňáku - mně jednou zatuhlo víčko, tak jsem ho chytnul mezi zuby a rukou se pokoušel povolit... Ukroutil jsem celý plastový vršek a jak jsem měl tubu zmáčklou, vteřiňák mi vytekl do pusy ve větším než malém množství. V prvotním šoku jsem šel vzbudit ženu, aby mi pomohla, ale ta mě poslal někam a spala dál, takže jsem si pomohl sám Nakonec žádná hrůza, na dásních se nepřichytil, jen jsem ho pak musel vyrejpat z mezer mezi zuby

[Batman]

Tak já zrovna včera jsem myslel, že se posměju
Začátek je tak 3 týdny zpět. Patlám S-99 od Zlínka. Kryty podvozku jsem chtěl přilepit na tyčku, kvůli snazšímu barvení. Říkám si, lípnu to, až budu dělat s vteřiňákem na modelu, extra lepidlo otevírat nebudu. Takže spolu s asi 15 drobnostma jsem to lípal na tyčinky, no a na 1 z uvedených krytů se lepidlo nedostalo (říkejme mu třeba "č.2"; sledujete to, jo?). NĚKAM jsem ho dal, ať se neztratí. Pak jsem si na to vzpomněl minulej tejden při nátěru, že vlastně namám, co natřít. Hledání (neúspěšný) popisovat nebudu, to si přečtěte v předchozích příspěvcích, to je stejný Takže ten přilepenej kryt ("č.1") dolů, ze slabý destičky podle něj vyrobit repliku "č.2", tu jsem přilepil a nabarvil z 1 strany ; stíháte to, jo? nemusim to vopakovat? No a včera, že natřu kryty z druhý strany, no a co byste neřekli? Jo! Pro změnu je v pr...i číslo "1". Při tom soustředění, aby se mi povedla replika čísla 2, jsem "1" někde položil a ...hledání opět neúspěšný...
V poho, mám přece tu slabou destičku

[hans dlouhán]

Já skalpe v puse, celej od krve a chechtám se jak debil. Od tý doby při používání vteřináku zadržuju dech.

joker.jpg

Nejak tak?

Nějak tak jsem asi vypadal, až na to fialový sako, to bylo tou dobou v čistírně

[Aspon]

vidím, že vteřiňák má rád obličejové části, stejně i tak i u mě....po násilném otevření mi cáklo trochu lepidla směr oko...naštěstí mi to jen lehce slepilo víčka na jednom oku k sobě, takže sem to pořešil před zrcadlem manikurovýma nůžkama

Naposledy upravil Aspon dne 31 pro 2010, 17:41, celkově upraveno 1

[firestarter]

Jojo, sekunďák je klasika, vždycky otevřu tak, že víčko držím v puse a když ho zavírám, netrefím se a pak mám tejden opar. Taky se mi podařilo namočit obtisk do kafe. Měl pěknou patinu!

[HenrikaM.]

Mě se povedlo píchnout si skalpel do stehna.. ale celej... strouhám něco důležitýho, už nevím co.. tu zezadu dcera a prej baf.. čepelku jsem měnila asi půl hoďky před tím. Skalpel vylít do vzduchu, otočil se čepelí a fakt celej přes tepláky do stehna. Tak tak na něj chvíli nechápavě koukám a říkám si.. no nebolí to, tak co... no jo.. jenže já za něj vezmu, vytáhnu.. a gejzír jak sviňa.. hezky to stříkalo na všechny strany.. já blb, se trefila do tepny . Tak co včil.. zastavit to nešlo, sundám tepláky, abych se koukla a plácla jsem na to v zoufalství co bylo nejblíž - hadr, kterej byl chvíli před tím namočenej v acetonu, takže jsem začala řvát jako tur (v duchu, nechtěla jsem, aby mě slyšel manža a začal se tlemit). No tlakem jsem to vcelku zastavila, ale šklebila se na mě asi centimetrová díra, a vypadalo to, že každou chvíli začne stříkat znova.. a dostala jsem skvělej nápad.. poučena manželem, že vteřináč byl vynalezen na zacelení ran vojáků jsem do tý rány nalila tak půl tuby..mno...to už mi tekhly slzy jako hrachy..
Ale začalo to prosakovat i přes to lepidlo.. rána byla dost rozšklebená.. holt nezbylo, než se přiznat drahé polovičce a jelo se na pohotovost. Dva stehy to spravily, ale když jsem to líčila doktorovi, tak se málem počůral smíchy.. takovej hysterák jsem dlouho neviděla . Zpátky jsem si to odřídila, protože mužskej byl celej ubrečnej, jak řval smíchy a neviděl na cestu...
Od té doby mám na dveřích napsáno.. přísný zákaz vstupu veškerého potomstva.. a zatím dodržujou

[juraj ondrus]

Mne sa stalo ze spinzety tiez pri lepeni mi odstrelil diel a hladal som ho pekne dlho po koberci na stole dookola to iste tiez som vsetko prehladal a nic a potom ked som sa kukol do zrkadla som zbadal ze diel mam prilepeny na vlasoch a hompala sa mi na vlasoch z boku pri uchu to sa nedalo ani hresit musel som sa smiat ale samozrejme ze pri hladani na koberci to bolo nepublikovatelne

[KiR]

Příběh, který bych rád popsal se mi stal po jedné ze soutěží... s kolegy jsme měli jakési jednání, při kterém jsme co nejobjektivněji hodnotili uběhlou soutěž, řešili jsme důležité věci jako je např. počet nýtů na podlaze Bf-109 a podobné důležitosti. Není proto překvapením, že jsem přišel domů "strhaný jak borůvkové kvítí". Když mě manželka viděla, tak mě hnala přímo do postele... mé vyčerpání bylo asi velmi zřetelné, ale já jsem člověk čistotný, tak jsem se nenechal přemluvit k cestě do lůžka, ale vlezl jsem do vany... Venku bylo sychravo a proto není divu, že teplá voda a únava udělaly své a já ve vaně usnul... Starostlivá manželka po té, co zjistila, že spím spánkem spravedlivých, vanu vypustila a jistě omylem zhasnula. Probudil mě chlad, vůkol tma a já ležel nahý v kovové nádobě, po jejíž stranách stékaly krůpěje chladné vody. Kdesi v dáli cosi kovově zarachotilo... a já stoprocentně věděl, že jsem v márnici a to kovové rachocení znamenalo, že přivezli dalšího nebožtíka. Zpotil jsem se hrůzou, začal jsem vydávat jakési neartikulované zvuky a snažil se dostat pryč. Najednou jsem o něco zavadil a místností se ozval typický zvuk, jaký vydává špunt, který spadne do vany. Stále po tmě jsem hmatem prozkoumal své okolí a uklidnil se... Když jsem ráno vyprávěl manželce můj zážitek z vany, tak jsem jí přivodil nechtěné urologické potíže doprovázené záchvatem smíchu.

[hans dlouhán]

Trochu mi to připomíná film SAW...

[ujík]

[KiR]

:grin: Trochu mi to připomíná film SAW...

Mňoo, domnívám se, že to ale nebylo to nejhorší, co jsem během modelařiny zažil... Před mnoha léty jsem brousil slepený trup na Grace od Fujimi, když za mnou přišla má tehdy cca 13tiletá dcera s přáním, že by potřebovala mojí radu. Souhlasil jsem a dál jsem v klidu šmidlal šmirglpapírem, když dcera položila svůj dotaz (cituji): "Tati, od kolika let může dívka jako jsem já, začít s pravidelným sexuálním životem?" V tu chvíli jsem poznal, jak se cítí prase, když ho na zabíjačce spaří... a začal jsem cosi blekotat. Z cca 5timinutového monologu si pamatuji poslední větu... "...Víš?" Teprve pak jsem si všiml, že se má dcera královsky baví... A co Grace? Mám ji dodnes pěkně za sklem a na jejím hřbetě je vidět krásná, pozvolná prohlubeň, kterou jsem na tomto modelu vybrousil...

Naposledy upravil KiR dne 28 led 2011, 11:34, celkově upraveno 1

[bouvier]

KiR: Len tak ďalej tvoje príhodu sú Dúfam že čoskoro zažiješ ďalšiu

[KiR]

KiR: Len tak ďalej tvoje príhodu sú Dúfam že čoskoro zažiješ ďalšiu

Dovolím si přidat ještě jednu příhodu, která se stala jednomu kolegovi a já měl to štěstí být přítomen... Přiznávám, že nevím, zda chodí sem na Modelforum, takže pokud ano, tak se omlouvám, že ji zveřejním bez jeho souhlasu... snad mě časem nepřizabije. Stalo se to před více léty a kolegův syn dorostl do věku juniora a stejně jako jeho otec, tak se i on věnoval úspěšně staveb bojové techniky. Na jedné ze soutěží jsem zaregistroval, jak přihlašuje model svého syna. Shodou okolností jsem stejný model koupil i já svému synovi... tehdy byl prvním rokem "starší žák". Když jsme se se synem probírali tímto modelem, tak jsme narazili na pár nesrovnalostí, s kterými jsem si co by "letadýlkář" nevěděl rady. Když jsem spatřil model kolegova syna, tak jsem v duchu zajásal a hrnul jsem se k němu, aby mi poradil. Kolegu potěšil můj zájem, řekl něco jako "momentík", uložil model, vyslech si můj dotaz a pln elánu rozevřel složky s nápisem "Podklady". V tu chvíli ztvrdnul a já spatřl, že tyto složky místo podkladů obsahují dva časopisy pro amatérské gynekology a sexuology, tuším, že se jmenovaly "Leo", ale dnes si už nejsem zcela jist. Přiznávám se, že jsem vybuchl smíchy a také se přiznávám, že dodnes nevím, na koho kolega myslel, když řekl: "Já ho zabiju..."

[Kubouš]

zabíjíš mě