čibotr píše:Úžasný co dokážeš. Ale jestli to teď začneš potahovat plátnem tak mě fakt vodvezou
To nééé, to by bylo ujetý.
Cítím silnou potřebu se ujistit, že jsem to správně vyměřil a všechno se mi do kokpitu vejde, tak jsem začal s výrobou dílů. První na řadě byla sedačka, která byla u Camela proutěná.
Sice bude asi prd vidět, ale řekl jsem si, že za pokus nic nedám, a použil jsem jemnou síťovinu, co jsem kdysi dostal od Sheyi.
Naohýbání drátku byla celkem brnkačka, nalepení na základnu už tak ne, a při lepení síťoviny k.rvy lítaly. Ale nakonec sedla.
Zatím to vypadá, že by se tam všechno mohlo vejít.
Proboha... hoďte už na něj někdo síť... Vždyť to nebude vidět snad ani pod lupou... Ale jinak... je to nádhera... a obligátní dotaz... co plánuješ jako další? (mezi námi... takový Etrich Taube by nebyl k zahození...)
Další bude nejspíš Albatros D.II Oswalda Boelckeho, už jsem začal s kreslením plánů.
Etrich Taube je sice nádherný letadlo, ale prozatím je nad moje schopnosti kvůli počtu výpletů a celkové složitosti. Ale jednou bych ho určitě rád vytvořil.
Na tu myslím, neboj. Nejdřív musím dostat nějaký nápad, jak přijatelně ztvárnit ty větrací otvory na motorových krytech. Ze stejného důvodu odkládám Fonckův Spad XIII. I když se mi to letadlo neskutečně líbí, tohle technologicky nemám vyřešené.
Konečně jsem se dostal k barvení, na dřevo jsem tentokrát nepoužil oleje, ale jen Drooling Bulldog Cream Yellow, kterou jsem pak dotónoval Drooling Bulldog lazurou (na konstrukci interiéru smrk, na boku kokpitu mahagon).
Knipl jsem vyrobil nový a rovnou nabarvil. Ten původni byl jednak moc robustní, a navíc jsem ho ztratil.
Sedačka taky dostala nástřík Cream Yellow a smrkovou lazurou jsem ji jen trošku dotónoval. Už schází jen pásy a wash.
Palubní desku už takhle nechám stejně z ní nebude nic vidět.
A palivová nádrž dostala nástřik Drooling Bulldog Gunship Grey. Taky čeká na wash.
Pásy se docela povedly, tak jsem je rovnou nalepil a owashoval a celkem se mi to líbí.
Pak jsem sedačku i nádrž vlepil do trupu, dodělal výplety (naštěstí to šlo hodně lehce) a nalepil zadní části kulometů. Budu to muset vyřešit tak, že hlavně kulometů vlepím zepředu až po uzavření trupu. Interiér je tím pádem hotový a jdu ladit křídla na žebrování.
Tahle fáze stavby je dost nezáživná na focení, na druhou stranu musím říct, že já osobně si ji užívám hodně. Broušení, tmelení a sledování, jak trup získává velbloudí tvar, to mě prostě baví.
Tmelu bylo potřeba nemálo, ale zatím se zdá, že jsem na dobré cestě.