Fokker Dr I. / EDUARD / 1:72

[Marek P.]

O.T.: Doufám, že se skončením vzpomínek na sto let od Velké války neskončí i tato část fóra. Byla by to škoda, protože chmelnice jsou ... no prostě chmelnice!!!

Tak jsem se i já nakonec odhodlal k sepsání a nafocení svého prvního stavebního reportu. Ne snad, že bych se domníval, že moje zde presentovaná snaha by mohla přinést někomu něco nového, inspiraci či snad poučení (no možná jo, ve smyslu: jak to nedělat ). Spíš doufám, že když už si tu jednou takhle odhalím ledví, nakopne mě to k tomu, abych ve stavbě průběžně pokračoval a snad ji i v reálném čase dokončil. Taky doufám, že pokud by se mi podařilo vyprodukovat nějaký ten do očí bijící nesmysl, místní mistři oboru se nebudou rozpakovat otlouct mi ho o hlavu!
Takže: stavebnice EDUARD z víkendové edice vylepšená o leptanou sadu SS576

Vnitřní strana polovin trupu ofrézována a obroušena. Tvar a polohu "dřevěných" trojúhelníků jsem střelil od oka, vzhledem k tomu co z nich (ne)bude vidět, to snad až tolik nevadí...

Nabarvená drobotina

S motorem jsem měl trochu potíž, konkrétně s umístěním výfuků a táhel ventilů, na radu zkušenějších jsem se rozhodl ignorovat návod k leptům i obrázek na krabici modelu a "chobotnici" nalepit zezadu

A vše seskládáno dohromady

V této chvíli je trup už uzavřený a spáry přetmelené, takže se uvidíme, až se znovu dokopu k nějakému tomu pokroku!

[Marek P.]

Tak, další mírný pokrok v mezích zákona...

Slepeno a připraveno k nástřiku

Surfacer 1200

Připraveno na barvu

Spáru na spodní straně trupu jsem nejprve pečlivě vytmelil a zabrousil, jen abych zjistil, že tam vlastně patří

[Vlastimil Lukáš]

zatím dobrý, jen pozor na podvozek. Pokud se Eda porovná s fotkami mají zbytečně vysoké podvozkové nohy. Já je vždy trochu zkracuji. Hlavně ty zadní, aby mělo vše správný sklon. Takhle ze stavebnice vypadá podvozek spíš jako u Nieuportu...

[Robert Blaschke]

Ten interiér sa mi veľmi páči.

Akú si použil striebornú na ten mechanizmus plynovej páky?

[Marek P.]

From Vlastimil Lukáš: Máš pravdu, zdálo se mi, že to "křidélko" (nebo jak se nazývá ta věc kryjící osu kol) je nějaké nahnuté dozadu... No teď už s tím nic dělat nebudu, ostatně co bych to byl za chmelnicomila, kdybych si myslel, že tohle je můj poslední dreidecker

From Robert Blaschke: je to VALLEJO Air 71.065 Steel nanášená za husta štětcem.

[Marek P.]

Na začátku tohoto vlákna jsem sliboval, že se v žádném případě nebudu pokoušet někomu radit, nebo jej poučovat. Nyní však dovolte, abych učinil výjimku a podělil se s vámi o své zkušenosti načerpané během předchozího víkendu, zejména pak při nanášení kamuflážních barev. Takže:
Můj EDUARD veekend, aneb jak i s jednoduchým modelem užít mnoho zábavy:


Den první:
1. Na kvalitní podklad v ocasní části nastříkejte bílou
2. Vymaskujte všechno, co má být bílé
3. Nastříkejte červenou na zbytek trupu s výjimkou spodních ploch
4. Zamaskujte všechno červené
5. Nastříkejte modrou na spodní plochy
6. Sundejte pásku a model pečlivě prohlédněte. Pokud, tak jako já, odhalíte několik nedokonalostí (nedostříknuté nebo naopak přetažené náběžné hrany, zatečená místa a podfouknuté masky), pokračujte dále.

Den druhý:
7. Znovu zamaskujte bílou a červenou
8. Znovu nastříkejte modrou
9. Znovu odstraňte pásku a při té příležitosti na několika místech strhněte červenou až na podklad
10. Znovu zamaskujte modrou a bílou
11. Poškozená místa znovu přestříkněte červenou
12. Tentokrát opatrně sejměte pásku (drobná poškozená místa opravte už raději pouze štětcem)
13. Jste-li konečně spokojeni, zafixujte barvy nástřikem vrstvy lesklého laku.
14. Po zjištění, že jste pro nanesení laku použili pistoli nedokonale vyčištěnou po stříkání jiného modelu a že bílá na zadní části je tím pádem plná drobných tmavě modrých skvrnek si nalejte panáka, popřípadě zapalte doutník a asi tak půl dne se věnujte něčemu úplně jinému, třeba potěšte manželku spoluúčastí na tvorbě narozeninového dortu pro nejmladšího syna

Den třetí:
15. Znovu zamaskujte červené a modré plochy (stačí ty v bezprostřední blízkosti ocasu)
16. Znovu stříkněte ocasní část nejprve základem pak bílou
17. Využijte příležitosti a znovu nastříkejte těch několik červených míst opravovaných předchozího dne, stačí jen tak z ruky a bez maskování.
18. Znovu nastříkejte několik modrých míst, která se vám podařilo v předchozím bodě nechtěně začervenit
19. Sejměte pásku na přechodu bílá - červená a schod, který zákonitě vznikl na rozhraní obou barev, se pokuste odstranit přebroušením mokrým smirkem nebo brusnou utěrkou.
20. Poté, co jste zpozorovali, že jste barvu probrousili až na základ , počítejte do desíti, popřípadě si nalijte dalšího panáka, model odložte a opět se delší čas věnujte rodině, sportu nebo sledování televize, každopádně čemukoli, co nesouvisí s modelářstvím.
21. Pokud vám zbylo ještě trochu sil, model kompletně přebruste a znovu se vraťte zpět do bodu 1 a hlavně si nepřipouštějte, že jste vlastní blbostí a neschopností v podstatě ztratily celý víkend!

Podtrženo sečteno. Jasně se potvrdilo, co jsem předpovídal na začátku tohoto vlákna. Možnost publikovat svou práci veřejně je mocnou pobídkou. Nebýt toho, že jsem se tu už „odkopal“, odpočíval by dreidecker už dávno na dně odpadní nádoby ! Takhle mě má vrozená ješitnost přece jen nutí to nevzdat a pokračovat. Jestli po tom všem bude ještě výsledek za něco stát, je ovšem ve hvězdách…

Po pravdě řečeno, zas tak úplně mrtvý víkend to nebyl, zvládl jsem alespoň nějakou tu droboť, konkrétně kulomety, vrtuli a kola, tentokrát už v konečném zbarvení

[Vlastimil Lukáš]

Já myslím, že příčiny můžou být dvě. Nedostatečně odmaštěný povrch případně absence Surfaceru, který opravdu pomáhá. A potom, lepší je (vím z vlastní zkušenosti) stříkat Dreidecker rozložený. Jediné místo, kde se musí tmelit pří kompletaci celku je místo na spodní straně trupu při lepení dolního křídla. To se ale dá udělat i při nabarveném modelu.
Ale vše jak vidím zvládnuto. Gratulace

[Marek P.]

Nevím, jak to máte vy, ale já věřím, že jednou za čas člověk potká model, který se prostě nechce nechat slepit ! Jen tak se dá vysvětlit, že se najednou dějí věci, o kterých byste přísahali, že se vám prostě stát nemůžou! Právě jsem si oddechl po dokončení nevím kolikátého definitivního nástřiku, když mou pozornost upoutaly dva podivné důlky na horní ploše VOP. K čemu tam asi jsou? Ne, nemusíte mi napovídat. Nejsou tam k ničemu! Mají být na spodku a sloužit k ukotvení vzpěr! To znamená jediné - ten ocas jsem nalepil obráceně !!! Naštěstí to vyřešily dvě kapky tmelu na štětec a trocha toho broušení a leštění. A pak další (asi pátá) vrstva bílé na ocas...

Pak konečně přišla řada na vrstvu lesklého laku (tentokrát bez přísad a z poctivě vyčištěné pistole) a po ní konečně i obtisky. S těmi byly taky nečekané obtíže - jsou superjemné a velmi přilnavé i bez "vodiček", takže nanést třeba obyčejný kříž tak, aby měl všechna ramena hezky rovně je docela kumšt! (taky se mi to ne úplně povedlo)

Takže po dvou týdnech napravovaní chyb, jsem přesně tam, kde jsem chtěl být asi tak před ... dvěma týdny . No nic, teď už mě čeká jen nějaká ta patina (na té se dá taky ledacos zkazit), trochu špagátků a závěrečná kompletace.

[Marek P.]

Tak jsem toho problémistu konečně dotáhl do konce

Špagátů, neboli výpletu je tu sice minimum, ale i tak jsem se pobavil (Uschi vDr 0.005 mm)

Výsledek má samozřejmě k dokonalosti daleko. Až budu tenhle typ lepit příště, určitě dám na rady zkušenějších, minimálně co se týče nalepení křídel a asi si rozmyslím kamufláž obsahující bílou!