DC-8-53 - Long Range / X Scale /1:144
Napsal: 17 bře 2025, 22:29Hurá, alelujá, hosana 
!
Tak přesně tímto způsobem jsem se zaradoval po otevření krabičky firmy X wings. Konečně stavebnice dopraváku, při jejímž sestavování nemusí člověk absolvovat Cestu do pravěku a která nevypadá ani jako pohrobek produkce Web Plasticart z bývalé NDR, ani jako kdoví kolikátá reinkarnace čehosi, co se zrodilo v garáži leteckého nadšence v roce 1995, prostě jako něco, u čeho člověk stráví nekonečné hodiny tmelením, broušením, leštěním a přerýváním, přičemž to jediné, v co může doufat, je že výsledný model bude při vhodném osvětlení, z patřičné vzdálenosti a pod pečlivě zvoleným pozorovacím úhlem alespoň vzdáleně připomínat svůj velký vzor. Na tomto počinu je naopak vidět, že vznikl ve třetí dekádě tohoto století: čistý povrch, výrazné detaily, ostré rytí tak akorát hluboké, tenké nálitky, minimum otřepů, a i na nejmenších součástkách prakticky neznatelná dělící rovina. V krabici navíc krásné obtisky s bezchybným soutiskem, masky na okýnka pilotní kabiny a kolečka podvozku a návod jako barevný sešitek na křídovém papíře. Může si člověk za cca 1300,- přát něco víc? Jak se brzy ukázalo, může… Třeba dostat odpověď na otázku, proč?!
Proč měl konstruktér modelu zapotřebí opustit tradiční dělení křídel, výškovky a směrovky na horní a dolní, resp. pravou a levou polovinu a místo toho tyto sestavy rozdělil na segmenty, po jejichž slepení zůstávají viditelné spáry táhnoucí se napříč panely na těch nejméně vhodných místech!
Asi je to nějaká technologická nutnost, možná se snažil zachovat tenkou odtokovou hranu. I tak by ale snad nebyl problém umístit spoje tak, aby aspoň kopírovaly „přirozené rýhy“ (jako to udělal třeba Eduard u Migu 21). Naštěstí jich je většina na spodních partiích. Do horní plochy křídla je zase zapotřebí vlepit čtyři „vložky“ s vystupujícími částmi motorových pylonů (tady aspoň chápu proč, výrobce si evidentně dělá fóra pro verzi s hladkou horní stranou křídla). Ať tak či tak, odstranění stop po spojích, tak aby člověk zároveň nezničil většinu rytí a okolních detailů, je neuvěřitelný opruz, který navíc komplikuje tradičně ukrajinsky měkký plast, takže zadělat si na problém tím, že člověk zabrousí víc, než by chtěl, fakt nedá práci. Nebudu to protahovat – ve finále jsem si u tohoto fungl nového a na pohled krásného modelu zatmelil, zabrousil, zaryl a zaleštil víc, než u lecjakého dvacet let starého Revellu! A, proč to nepřiznat, několikrát jsem jej i odložil s tím, že tohle fakt nemám zapotřebí. 
Nakonec ale zvítězila nOstalgie – modelářům z kategorie 50+ netřeba vysvětlovat, pro ostatní: právě tento typ v identickém zbarvení, ze stavebnice výše zmíněného východoněmeckého výrobce, zdobil po několik let poličku v mém dětském pokoji. Ale abych jen nehaněl, třeba motory jsou naprosto dokonalé, jejich sestavení s přesností na desetiny milimetru je vyložená lahůdka a na své místo na pylonech pod křídly sedly jako zadek na hrnec!
Obtisky jsou, jak už jsem napsal, rovněž velmi hezké a pracuje se s nimi bez obtíží. Tady si dovolím jen upozornit na dvě maličkosti: průběžné pruhy s okny je potřeba nanést jako první a až na ně pak v zadní části doplnit rámování ukotvení SOP (obtisky č. 9 a 10). Taky doporučuji dát si pozor na rámování dveří, mám pocit, že u obtisků 13 a 16 došlo v návodu k prohození.
Zmenšeninu krásného stroje v úžasné klasické livery, přinášející navíc osobní vzpomínku na staré, krásné časy (kecám – nic takového nikdy nebylo!
), jsem nakonec dohromady dal. Bohužel, zase se to neobešlo bez kompromisů a „boje o přežití“ a to vše jen kvůli nedomyšlenému nebo možná spíš překombinovanému konstrukčnímu řešení. Přitom tento počin mohl být opravdu luxusní záležitostí která by si zasloužila každou investovanou korunu! Zamýšlenou flotilu DC osmiček (byť Swissair i Delta vypadají vážně k světu!) si tím pádem asi rozmyslím. Opravdu smutné ale je, že, jak jsem zjistil, výrobce tuto „technologickou libůstku“ použil i u dalších modelů, konkrétně HS-121 Trident, který měl být na řadě další, ale takhle si asi v kitníku hodně dlouho počká… 
! Tak přesně tímto způsobem jsem se zaradoval po otevření krabičky firmy X wings. Konečně stavebnice dopraváku, při jejímž sestavování nemusí člověk absolvovat Cestu do pravěku a která nevypadá ani jako pohrobek produkce Web Plasticart z bývalé NDR, ani jako kdoví kolikátá reinkarnace čehosi, co se zrodilo v garáži leteckého nadšence v roce 1995, prostě jako něco, u čeho člověk stráví nekonečné hodiny tmelením, broušením, leštěním a přerýváním, přičemž to jediné, v co může doufat, je že výsledný model bude při vhodném osvětlení, z patřičné vzdálenosti a pod pečlivě zvoleným pozorovacím úhlem alespoň vzdáleně připomínat svůj velký vzor. Na tomto počinu je naopak vidět, že vznikl ve třetí dekádě tohoto století: čistý povrch, výrazné detaily, ostré rytí tak akorát hluboké, tenké nálitky, minimum otřepů, a i na nejmenších součástkách prakticky neznatelná dělící rovina. V krabici navíc krásné obtisky s bezchybným soutiskem, masky na okýnka pilotní kabiny a kolečka podvozku a návod jako barevný sešitek na křídovém papíře. Může si člověk za cca 1300,- přát něco víc? Jak se brzy ukázalo, může… Třeba dostat odpověď na otázku, proč?!
Proč měl konstruktér modelu zapotřebí opustit tradiční dělení křídel, výškovky a směrovky na horní a dolní, resp. pravou a levou polovinu a místo toho tyto sestavy rozdělil na segmenty, po jejichž slepení zůstávají viditelné spáry táhnoucí se napříč panely na těch nejméně vhodných místech!
Asi je to nějaká technologická nutnost, možná se snažil zachovat tenkou odtokovou hranu. I tak by ale snad nebyl problém umístit spoje tak, aby aspoň kopírovaly „přirozené rýhy“ (jako to udělal třeba Eduard u Migu 21). Naštěstí jich je většina na spodních partiích. Do horní plochy křídla je zase zapotřebí vlepit čtyři „vložky“ s vystupujícími částmi motorových pylonů (tady aspoň chápu proč, výrobce si evidentně dělá fóra pro verzi s hladkou horní stranou křídla). Ať tak či tak, odstranění stop po spojích, tak aby člověk zároveň nezničil většinu rytí a okolních detailů, je neuvěřitelný opruz, který navíc komplikuje tradičně ukrajinsky měkký plast, takže zadělat si na problém tím, že člověk zabrousí víc, než by chtěl, fakt nedá práci. Nebudu to protahovat – ve finále jsem si u tohoto fungl nového a na pohled krásného modelu zatmelil, zabrousil, zaryl a zaleštil víc, než u lecjakého dvacet let starého Revellu! A, proč to nepřiznat, několikrát jsem jej i odložil s tím, že tohle fakt nemám zapotřebí. Nakonec ale zvítězila nOstalgie – modelářům z kategorie 50+ netřeba vysvětlovat, pro ostatní: právě tento typ v identickém zbarvení, ze stavebnice výše zmíněného východoněmeckého výrobce, zdobil po několik let poličku v mém dětském pokoji. Ale abych jen nehaněl, třeba motory jsou naprosto dokonalé, jejich sestavení s přesností na desetiny milimetru je vyložená lahůdka a na své místo na pylonech pod křídly sedly jako zadek na hrnec!
Obtisky jsou, jak už jsem napsal, rovněž velmi hezké a pracuje se s nimi bez obtíží. Tady si dovolím jen upozornit na dvě maličkosti: průběžné pruhy s okny je potřeba nanést jako první a až na ně pak v zadní části doplnit rámování ukotvení SOP (obtisky č. 9 a 10). Taky doporučuji dát si pozor na rámování dveří, mám pocit, že u obtisků 13 a 16 došlo v návodu k prohození.Zmenšeninu krásného stroje v úžasné klasické livery, přinášející navíc osobní vzpomínku na staré, krásné časy (kecám – nic takového nikdy nebylo!
), jsem nakonec dohromady dal. Bohužel, zase se to neobešlo bez kompromisů a „boje o přežití“ a to vše jen kvůli nedomyšlenému nebo možná spíš překombinovanému konstrukčnímu řešení. Přitom tento počin mohl být opravdu luxusní záležitostí která by si zasloužila každou investovanou korunu! Zamýšlenou flotilu DC osmiček (byť Swissair i Delta vypadají vážně k světu!) si tím pádem asi rozmyslím. Opravdu smutné ale je, že, jak jsem zjistil, výrobce tuto „technologickou libůstku“ použil i u dalších modelů, konkrétně HS-121 Trident, který měl být na řadě další, ale takhle si asi v kitníku hodně dlouho počká… 
,máš to parádní ,hlavně ta podložka je supr 
opravdová nádhera. Podložka stylová a taky hezky udělaná. Jediné co bych zkusil jinak, je že bych když už jsou tam masky tak kokpit vymaskoval. Kokpit stavebnice obsahuje a i když by z něj bylo asi málo vidět, tak bych ho udělal a dal sklo čiré a použil dekál s rámováním. Ta šedá okna na kokpitu vypadají nereálně. Klidně i s těmi dekály šedých oken ze stavebnice, případně bych zkusil jestli je nedělá Authentic Airlines. Trochu škoda, že se ať už Eastern, nebo X-scale nezabývají prosklením a to na žádné stavebnici. Tady je Zvezda pořád dost vepředu. Ale i tak je to krásný model. 
