Model jsem koupil ještě za „pěrestrojky“, někdy kolem r. 1988 na burze v Praze na Letné, u Bruselského pavilonu.
Upřímně řečeno, přehnal jsem to s pružinkou na lanku antény - je to vlákno žárovky - , ale na měřítko 1:72 moc velké. Kabinu jsem měl více odsunout, protože je podrobně vybavená, z důvodu malého odsunutí do ní ale není moc vidět. (Já jsem ji zase nechtěl moc odsouvat, aby trup nekazil základní obrysový dojem draku Ki-43 Oscar, ale asi jsem měl...) Na rozdíl od jiných modelářů, na černých protiskluzových pásech u kořene křídel nedělávám „odřenou“ patinu, protože jsem toho názoru, že se jedná o gumový pás tloušťky zástěrek u blatníku osobního auta, a gumu nejde jen tak „prodřít“…
Kamufláž na modelu ale ve skutečnosti není tak kontrastní, jak to vyfotil můj mobil. Stříbrná je BALSPREJ RAL 9006 Bílý hliník - má dobrý povrch a rychle schne. Ohledně zelené jsem uvažoval odstíny: Mr. COLOR 16 IJA GREEN nebo AK INTERACTIVE RC 331 MIDORI IRO, anebo Mr. COLOR 129 IJA DARK GREEN (NAKAJIMA). Nakonec jsem zvolil poslední možnost. Zelená je nanášená tupováním pomocí kousku molitánové houbičky upnuté v krajonu. Černá proti oslnění je Mr. COLOR 125 COWLING COLOR.
Jedná se o letoun 3. nejúspěšnějšího stíhače japonského armádního letectva Satoru Anabukiho (Ki-43; 39 vítězství, on si nárokoval až 51). Druhým byl Yasuhiko Kuroe (Ki-44; 49-51 vítězství) a nejúspěšnějším Hiromichi Shinohara (Ki-27; 58 vítězství – všechno Rusové). Anabuki po válce létal na vrtulnících u jednotek sebeobrany, dosáhl podplukovníka, pak šel do zálohy a létal u japonských aerolinek.
- Přílohy
-
-
-
-
-
-
-
-
