Dvakrát z aeroklubu aneb Z-226 + Z 326 /Eduard / 1:48
Napsal: 18 srp 2023, 18:58Pro pořádek – členem aeroklubu jsem nikdy nebyl a v Trenéru nikdy neseděl, přesto mám k tomuto typu, tak jako ostatně asi většina československých leteckých nadšenců v kategorii +/-50, silný citový vztah. Za časů mého dětství a raného mládí byl doslova všudypřítomný, nejen na stránkách mnou dychtivě pročítaného Letectví+kosmonautika. Stačilo, abyste se ocitli kdekoli v dosahu nějakého svazarmovského letiště a bylo jen otázkou času, kdy se ozve typické vrčení a na nebi se objeví Trenér, většinou v závěsu s Blaníkem…
Už kdysi jsem plánoval postavit celou flotilu, hodlaje při tom využít dvaasedmdesátiny, od KP ale, ono co si budem…
Takže když Eduard ohlásil ucelenou řadu ve čtvrtce, vážně jsem se zaradoval. Přesto trvalo delší dobu, než jsem se k němu propracoval. Až když jsem hledal nějaký ten relax pro letošní prázdniny, ocitl se jeden exemplář také na mém pracovním stole. A věru, nelitoval jsem, byla to opět nejpohodovější stavba, kterou jsem absolvoval (já vím - tohle říkám o každém novém Eduardu, ale stojím si za tím!). Krásné lepení, díly zapadají na místo se setinovou přesností, tekutý tmel jsem použil jen na dvou místech (styk polovin na spodku trupu a něco málo před kabinou). Takže nedokonalosti a nepřesnosti pouze vlastní vinou – dost jsem podělal interiér, spěchal jsem a popraskala mi barva, odbarvení a nový nástřik poškodily a rozplizly detaily a… no prostě zavřená kabina má taky něco do sebe, aspoň vynikne silueta.
O zbarvení bylo rozhodnuto předem, repliku vojenského cvičného letounu jsem na nějakém tom leteckém dnu koncem devadesátek mohl sledovat na vlastní oči. I nástřik proběhl v pohodě, trochu jsem si vyhrál s předstínováním a flekaticí a jsem spokojený. Co se týče nových „loupacích“ obtisků, chvíli trvalo, než jsem jim přišel na chuť. Zejména nanášení velejemných miniaturních popisek mě zpočátku dost drtilo! Když se mi ale druhý den podařilo sloupnout vrchní vrstvu z kokard na křídlech, bylo vše odpuštěno. Tak krásné splynutí s povrchem a vykreslení i těch nejjemnějších detailů by bylo lze očekávat snad jen u stříkání dle šablony!
Ještě nevyvanul odér závěrečného matného laku, a na mém stole už ležela otevřená krabice s díly dalšího trenéra, tentokrát o řadu modernějšího. Na kokpit jsem si už dal pozor, dokonce jsem ho vylepšil řadou LooK. Ze zbarvení mi hned padl do oka červenobílý slánský stroj, vypadá opravdu 100% civilně a je taky jediný s přídavnými nádržemi na koncích křídel. Z obtisků mám tentokrát smíšené pocity. Je pravda, že na jednu stranu mě příjemně překvapily – ze žaluzií na pravé straně motoru jsem měl strach, ale vyrýsovaly se krásně. Naopak jinde (pruhy na SOP) to byl docela „porod“ a ke slovu přišla retuš a dodělávky pomocí akrylových barev. Jo - a loupat doporučuji jen obtisky, které jsou samostatné (kódové označení, chodníčky na křídlech), ale určitě ne ty, které se překrývají nebo na sebe navazují! Nakonec, ono po několika nastříkaných vrstvách laku, je vážně k nepoznání které sloupnuté byly a které ne...
Existují věci, o kterých všichni víme, že se dělat nesmí, protože prostě nemohou skončit dobře (olizovat zmrzlé zábradlí, řídit pod vlivem, půjčovat si na Vánoční dárky…). A stejně se tu a tam najde někdo, kdo to prostě musí zkusit, protože on to ví líp! Jedna ze základních modelářských pouček praví: na bílou barvu nikdy nepoužívejte černý wasch! No co vám budu povídat… je to pravda...
Tím jsem zatím s Trenéry skončil. V tom letním zápalu jsem sice plánoval ještě alespoň jednu 326 - svého krajana, tedy Kladenského kraba, ale asi si jej nechám na příští prázdniny, stejně jako kraťase…
Už kdysi jsem plánoval postavit celou flotilu, hodlaje při tom využít dvaasedmdesátiny, od KP ale, ono co si budem…
Takže když Eduard ohlásil ucelenou řadu ve čtvrtce, vážně jsem se zaradoval. Přesto trvalo delší dobu, než jsem se k němu propracoval. Až když jsem hledal nějaký ten relax pro letošní prázdniny, ocitl se jeden exemplář také na mém pracovním stole. A věru, nelitoval jsem, byla to opět nejpohodovější stavba, kterou jsem absolvoval (já vím - tohle říkám o každém novém Eduardu, ale stojím si za tím!). Krásné lepení, díly zapadají na místo se setinovou přesností, tekutý tmel jsem použil jen na dvou místech (styk polovin na spodku trupu a něco málo před kabinou). Takže nedokonalosti a nepřesnosti pouze vlastní vinou – dost jsem podělal interiér, spěchal jsem a popraskala mi barva, odbarvení a nový nástřik poškodily a rozplizly detaily a… no prostě zavřená kabina má taky něco do sebe, aspoň vynikne silueta.
O zbarvení bylo rozhodnuto předem, repliku vojenského cvičného letounu jsem na nějakém tom leteckém dnu koncem devadesátek mohl sledovat na vlastní oči. I nástřik proběhl v pohodě, trochu jsem si vyhrál s předstínováním a flekaticí a jsem spokojený. Co se týče nových „loupacích“ obtisků, chvíli trvalo, než jsem jim přišel na chuť. Zejména nanášení velejemných miniaturních popisek mě zpočátku dost drtilo! Když se mi ale druhý den podařilo sloupnout vrchní vrstvu z kokard na křídlech, bylo vše odpuštěno. Tak krásné splynutí s povrchem a vykreslení i těch nejjemnějších detailů by bylo lze očekávat snad jen u stříkání dle šablony!
Ještě nevyvanul odér závěrečného matného laku, a na mém stole už ležela otevřená krabice s díly dalšího trenéra, tentokrát o řadu modernějšího. Na kokpit jsem si už dal pozor, dokonce jsem ho vylepšil řadou LooK. Ze zbarvení mi hned padl do oka červenobílý slánský stroj, vypadá opravdu 100% civilně a je taky jediný s přídavnými nádržemi na koncích křídel. Z obtisků mám tentokrát smíšené pocity. Je pravda, že na jednu stranu mě příjemně překvapily – ze žaluzií na pravé straně motoru jsem měl strach, ale vyrýsovaly se krásně. Naopak jinde (pruhy na SOP) to byl docela „porod“ a ke slovu přišla retuš a dodělávky pomocí akrylových barev. Jo - a loupat doporučuji jen obtisky, které jsou samostatné (kódové označení, chodníčky na křídlech), ale určitě ne ty, které se překrývají nebo na sebe navazují! Nakonec, ono po několika nastříkaných vrstvách laku, je vážně k nepoznání které sloupnuté byly a které ne...
Existují věci, o kterých všichni víme, že se dělat nesmí, protože prostě nemohou skončit dobře (olizovat zmrzlé zábradlí, řídit pod vlivem, půjčovat si na Vánoční dárky…). A stejně se tu a tam najde někdo, kdo to prostě musí zkusit, protože on to ví líp! Jedna ze základních modelářských pouček praví: na bílou barvu nikdy nepoužívejte černý wasch! No co vám budu povídat… je to pravda...
Tím jsem zatím s Trenéry skončil. V tom letním zápalu jsem sice plánoval ještě alespoň jednu 326 - svého krajana, tedy Kladenského kraba, ale asi si jej nechám na příští prázdniny, stejně jako kraťase…
. Inu takhle to chodí u nás v aeroklubu…
,o té poučce slyším prvně , ten problém si bud vyřešil ,nebo já tam aspoň nic nevidím, si myslím ze právě naopak ,ta černá tu bílou dobře zvýrazní ,samo jestli je ovšem dobře štrejchnutý lesklý lak.