1/48 Eduard 82101 P-51D-5 Mustang "Frenesi"

Před léty jsem stavěl Mustanga od Hasegawy a pokud ho dnes postavím vedle eduardího, tak ten náš je povrchem a provedením detailů jednoznačně lepší.
Také má navrch oddělenými ovládacími plochami, vztlakovými klapkami a už v základu výbornou podvozkovou šachtou. Sestavitelnost je podobná, ale co se mi nelíbilo, bylo řešení vstupu podtrupového chladiče bez provedení kanálu. Lepení malé mřížky "někam" do velkého prostoru není ideální.
Protože v době stavby vydal Eduard tištěnou šachtu, která vypadala výborně, dokoupil jsem ji k již dříve pořízeným resinovým kolům, výfukům a nádržím.
Šachta je opravdu krásná a s bezproblémovou zástavbou (hodila by se i tištěná šachta ostruhy, aby se nemusela pracně brousit plastová, lepená ze dvou částí). Kola rovněž a výhodou výfuků jsou otevřené konce, ovšem za cenu horšího barvení oproti dvoudílnému provedení z plastu. Nádrže byly zklamáním. Jednak nevím, proč mají dvě odběrová místa (přitom plastová varianta má jenom jedno zadní)
a navíc je jejich povrch plný drobných kazů.
Předlohou pro barvení se stal Mustang Frenesi Thomase Hayese od 357.FG ze srpna 1944. Oproti návodu jsem invazní pruhy umístil podle standardu, čímž bílý spodní pruh přechází na horní plochu křídla. Přechod černého pruhu do bílého, jak ukazuje návod, na fotce nevidím. Skoro je lepší se řídit boxartem, který také ukazuje tenký proužek na kýlovce a správné zbarvení čelního štítku. Pro zelenou a šedou jsem zvolil americké barvy od GSI. Obtisky jsem k plné spokojenosti oloupal a výsledek je úplně o něčem jiném. Wash je Tamiya a závěr obstaral polomatný lak.
Také má navrch oddělenými ovládacími plochami, vztlakovými klapkami a už v základu výbornou podvozkovou šachtou. Sestavitelnost je podobná, ale co se mi nelíbilo, bylo řešení vstupu podtrupového chladiče bez provedení kanálu. Lepení malé mřížky "někam" do velkého prostoru není ideální.
Protože v době stavby vydal Eduard tištěnou šachtu, která vypadala výborně, dokoupil jsem ji k již dříve pořízeným resinovým kolům, výfukům a nádržím.
Šachta je opravdu krásná a s bezproblémovou zástavbou (hodila by se i tištěná šachta ostruhy, aby se nemusela pracně brousit plastová, lepená ze dvou částí). Kola rovněž a výhodou výfuků jsou otevřené konce, ovšem za cenu horšího barvení oproti dvoudílnému provedení z plastu. Nádrže byly zklamáním. Jednak nevím, proč mají dvě odběrová místa (přitom plastová varianta má jenom jedno zadní)
a navíc je jejich povrch plný drobných kazů.
Předlohou pro barvení se stal Mustang Frenesi Thomase Hayese od 357.FG ze srpna 1944. Oproti návodu jsem invazní pruhy umístil podle standardu, čímž bílý spodní pruh přechází na horní plochu křídla. Přechod černého pruhu do bílého, jak ukazuje návod, na fotce nevidím. Skoro je lepší se řídit boxartem, který také ukazuje tenký proužek na kýlovce a správné zbarvení čelního štítku. Pro zelenou a šedou jsem zvolil americké barvy od GSI. Obtisky jsem k plné spokojenosti oloupal a výsledek je úplně o něčem jiném. Wash je Tamiya a závěr obstaral polomatný lak.