Z-37A Čmelák …aneb „Štefan“ po třiceti letech (KP 1/72)
Napsal: ned lis 01, 2020 8:55 pmZ Eduardí akce „Spitfire Day“ jsem si přivezl Dual Combo s jejich Čmelákem, čímž se mi doma jejich zásoba rozrostla na tři kusy. Ten první kus jsem koupil nedlouho po vydání firmou KP. Takže jsem přemýšlel, co s ním a napadla mě tato v podstatě „what if“ srandička. Rozřezat na to Eduarda mě bylo líto. K tomu jednoduchá podložka k dokreslení atmosféry z 3D tiskárny na které jsem vytiskl i těch pár doplňků.
Léto 1989, JZD Mír Neveklov. Bylo léto a jako každý rok v tuto dobu se objevil „Štefan“ aby i tentokrát pomohl místním zemědělcům splnit plán na 112%. Ovšem tentokrát to dopadlo trochu jinak. Během jednoho dne při práškování nad polem kukuřice došlo náhle k poklesu výkonu motoru a Štefan musel urychleně nouzově přistát. Po půldenním hrabání se v motoru bylo jasné, že závadu není v jeho silách opravit a zavolal tedy na pomoc továrního technika. Ten po několika dnech dorazil na místo a po prohlídce motoru prohlásil, že motor musí ven a odvézt na dílnu. Bylo domluveno, že se pokusí co nejdříve domluvit další techniky a dopravu na odvoz motoru. Štefan se tedy rozloučil s předsedou JZD a odjel domů vlakem. Čmelák zůstal stát na poli a čekal… Předseda několikrát urgoval opravu, protože jim letadlo překáželo na poli, ale nejdřív nebyli lidi a potom zase čas je tam poslat.
Až přišel podzim a s ním 17. listopad. Všechno se měnilo a nikdo neměl čas se starat o porouchané letadlo někde na poli. V podniku, který vlastnil toto letadlo se změnilo vedení a teprve další léto roku 1990 se začalo zajímat o jeho osud. Jelikož bylo jasné, že po skoro roce stání na poli bez údržby by bylo složité provádět opravu a celkovou kontrolu, bylo rozhodnuto, že se letadlo rozebere a odveze zpět po zemi. Dva technici se proto rozjeli do JZD a s pomocí místních lidí a techniky odtáhli Čmeláka za nedaleký kravín, kde začali s demontáží. Do konce týdne mělo být hotovo, ale už druhý den byli opět odvolání zpět do domovského závodu kvůli jiné práci. Pokračovat měli až další týden. Jenže uplynul týden, druhý…měsíc, půl roku a Čmelák stále stál částečně rozebraný za kravínem. Až přišel rok 1992 a s ním privatizace. Závod, který vlastnil Čmeláka změnil majitele, JZD opět předsedu a na Čmeláka se úplně zapomnělo. JZD po nějaké době ukončilo provoz a nikoho už nezajímalo letadlo za kravínem. A Čmelák tam stojí dodnes….
Tak teď ještě dodělat jednu rozdělanou starší věc a můžu se pustit do Eduardího Čmeláka, tentokrát v jednom kuse, žlutá mi ještě zbyla
Léto 1989, JZD Mír Neveklov. Bylo léto a jako každý rok v tuto dobu se objevil „Štefan“ aby i tentokrát pomohl místním zemědělcům splnit plán na 112%. Ovšem tentokrát to dopadlo trochu jinak. Během jednoho dne při práškování nad polem kukuřice došlo náhle k poklesu výkonu motoru a Štefan musel urychleně nouzově přistát. Po půldenním hrabání se v motoru bylo jasné, že závadu není v jeho silách opravit a zavolal tedy na pomoc továrního technika. Ten po několika dnech dorazil na místo a po prohlídce motoru prohlásil, že motor musí ven a odvézt na dílnu. Bylo domluveno, že se pokusí co nejdříve domluvit další techniky a dopravu na odvoz motoru. Štefan se tedy rozloučil s předsedou JZD a odjel domů vlakem. Čmelák zůstal stát na poli a čekal… Předseda několikrát urgoval opravu, protože jim letadlo překáželo na poli, ale nejdřív nebyli lidi a potom zase čas je tam poslat.
Až přišel podzim a s ním 17. listopad. Všechno se měnilo a nikdo neměl čas se starat o porouchané letadlo někde na poli. V podniku, který vlastnil toto letadlo se změnilo vedení a teprve další léto roku 1990 se začalo zajímat o jeho osud. Jelikož bylo jasné, že po skoro roce stání na poli bez údržby by bylo složité provádět opravu a celkovou kontrolu, bylo rozhodnuto, že se letadlo rozebere a odveze zpět po zemi. Dva technici se proto rozjeli do JZD a s pomocí místních lidí a techniky odtáhli Čmeláka za nedaleký kravín, kde začali s demontáží. Do konce týdne mělo být hotovo, ale už druhý den byli opět odvolání zpět do domovského závodu kvůli jiné práci. Pokračovat měli až další týden. Jenže uplynul týden, druhý…měsíc, půl roku a Čmelák stále stál částečně rozebraný za kravínem. Až přišel rok 1992 a s ním privatizace. Závod, který vlastnil Čmeláka změnil majitele, JZD opět předsedu a na Čmeláka se úplně zapomnělo. JZD po nějaké době ukončilo provoz a nikoho už nezajímalo letadlo za kravínem. A Čmelák tam stojí dodnes….
Tak teď ještě dodělat jednu rozdělanou starší věc a můžu se pustit do Eduardího Čmeláka, tentokrát v jednom kuse, žlutá mi ještě zbyla
