Jen málo věcí ve mně vyvolává tak intenzivní reminiscence na dětství, jako návštěva leteckého muzea ve Kbelích. Vyrůstal jsem v drsném kraji v podhůří Jeseníků, odkud bylo všude daleko. Proto i má láska k letectví, živená četbou a ventilovaná skrz stavbu modelů byla dlouhá léta ryze platonická. Nejbližší sportovní letiště bylo vzdáleno dvacet kilometrů a jediné letadlo, které jsem měl tu a tam šanci sledovat z relativní blízkosti, byl práškovací Čmelák. Představa, že bych si mohl jen tak zajet do Prahy a na vlastní oči shlédnout všechna ta Aera, Letovy, Avie, Zlíny a jiné letouny, o jejichž historii, konstrukci a významu pro naše letectví jsem měl tolik načteno ze stránek ABC či L+K, byla tenkrát zcela mimo realitu. Dnes jsem již téměř čtvrt století naturalizovaným Středočechem a návštěva naší nejstarší a nejkomplexnější letecké expozice se pro mne a mé syny stala každoroční povinností. Přesto mě asi nikdy nepřestane fascinovat skutečnost, že tady mám možnost alespoň na chvíli spočinout v bezprostřední přítomnosti strojů a objektů, které bez nadsázky psaly historii a alespoň v duchu navázat kontakt s muži kteří na nich a okolo nich létali a sloužili… Samozřejmě, že ruku v ruce s tím jde i touha alespoň něco málo z toho přenést i do svého domova a svého běžného života. A jak jinak, než stavbou plastikového modelu! Letos tedy padla volba na letoun, který je skutečně emblematický a to nejen z hlediska československého letectva ale také jednoho z letošních „osmičkových“ výročí: Avia B 534. Tato stavebnice ji sice nabízí ve verzi, jež je od té Kbelské mírně odlišná, ale kdo by se takovou maličkostí trápil?
Stavba samotná byla naprostou pohodou a relaxem, je to asi nejlepší stavebnice, s jakou jsem se zatím setkal. Tmel jsem použil jen opravnu stopově (malá spára za kokpitem + tradiční napojení spodních křídel a trupu). Puristé a znalci tématu mi jistě vyčtou, že konkrétní stroj měl mít kola s bačkorami, ale když mě se tak hrozně nelíbí… Dvoubarevná kamufláž vypadá na pohled jednoduše, ale dost ji komplikují tenké linky na spodní straně křídel a VOP – rozhodně se vyplatí nákup stavebnice typu PROFIPACK, nebo alespoň předpřipravených masek. S nimi je to brnkačka! S waschem a ušpiněním jsem se to snažil moc nepřehánět, jak tu někdo již dříve poznamenal, za první republiky se o letadla pečovalo velmi starostlivě. Výsledek má k dokonalosti, či alespoň uspokojivé úrovni daleko, ale hlavního cíle, tedy získat do vitríny model krásného a pro naše letectví důležitého stroje bylo dosaženo!