O své příchylnosti k produkci EDUARDU jsem se už dříve zmiňoval. Vše se pak přirozeně protnulo v mém nejnovějším počinu. O stavbě není moc co vypravovat, kokpit jsem se pokusil drobně vylepšit podle fenomenálních nákresů ze stránek http://www.wwi-models.org/Images/Miller ... index.html Moc jsem se tam ale nerozhlížel, protože už ze zběžného pohledu je jasné, že na modelu je spousta věcí jinak než ve skutečnosti. Takže jsem se spokojil s kovovým lemem okolo sedadla, třmeny na pedálech řízení a naznačením výpletů uvnitř trupu. Bohužel už na začátku jsem se musel smířit s faktem, že tohle zase nebude dokonalý model, v mé krabici totiž chyběl větrný štítek
. Na druhé straně, bylo to poprvé, co jsem si mohl užít plný komfort stavebnice typu PROFIPACK včetně barvených pásů a masek na kola podvozku. Model je v souladu s doporučením výrobce nastříkám hliníkovou GSI, až dodatečně jsem zjistil, že firma Nieuport používala vlastní charakteristický odstín (něco jako světlešedou metalízu). Patina a zašpinění jsou dílem oleje, dílem „oční stíny“ TAMIYA.




Pomaly prichádzam na chuť aj ja týmto typom lietadiel. Krásne si sa vyhral, je ako živý. A najviac u mňa bodujú podložky, stačí obyčajná tráva a človek má hneď pocit že je niekde vonku, opiera sa o krídlo svojho dvojplošníka a je mu dobre.
!
!




















