Takže když už jsem se rozhodl, že v mé sbírce dopraváků je načase zabrousit do domácích vod, byla volba celkem jasná. Nebudu vás unavovat popisem morálních dilemat spojených s nákupem modelu konkrétního výrobce (zvlášť když aktuálně existuje domácí alternativa) a napíšu jen to, co považuji za důležité: ten model je opravdu skvělý! Materiál je měkčí, ale dobře opracovatelný, detaily ostré, rytí tak akorát, dělení dílů a podsestav logické, přesnost bezvadná a pokud už jsem musel něco tmelit a pak brousit, bylo to jen a jen vinou mé vlastní nešikovnosti. Pozor je potřeba si dát při vlepování pásu s okénky kabiny cestujících – některá jsou „utopená“, jiná naopak vystupují mírně nad povrch. Apropo, okénka: už několikrát jsem tu dostal kartáč (to je legrace, já vím, že to bylo míněno v dobrém
), za nerealistické ztvárnění zasklení pomocí obtisků, takže jsem se tentokrát rozhodl pro klasický postup a okýnka jak v trupu, tak ta od pilotní kabiny před stříkáním vymaskoval maskami KV Models. Další sadu stejné firmy jsem použil i pro vymaskování náběžných hran. Pruhy na trupu jsem musel nastříkat, protože obtisky Bra. Z. Models by průhledná trupová okýnka zase zakryly. Použití masek na čelní okna zároveň odhalilo jedinou zjevnou vadu stavebnice: zcela chybějící naznačení interiéru pilotní kabiny, což jsem si naštěstí včas uvědomil a vyřešil to alespoň černou papírovou záslepkou.A ano - musím uznat, že práce se „skly“ se vyplatila a ve finále to opravdu vypadá líp, než při použití sériových obtisků
.Podtrženo, sečteno: s výsledkem jsem spokojený i když jsem si samozřejmě neodpustil pár hloupých chyb. A protože, jak jsem psal v úvodu, legenda, jakou je tento letoun, si každopádně zaslouží důstojné zpracování, věřím, že se k „Tučku“ zase brzo vrátím, tentokrát třeba již s doplňky…
! Vždyť těch různě barevných a krásně „pomalovaných“ letadel, která se dnes a denně zdvíhají z rozjezdových drah Ruzyňského letiště, aby pak zahučela při otáčení nad mým kladenským obydlím, je jen omezený počet typů. Více méně jen Á třistadvacítky a „Bulíci“ 737, sem tam nějaký ten Embraer a pro fajnšmekry A-380 nebo Dreamliner. Jediné, čím se liší je právě ta více či méně atraktivní livery, takže stačí nakoupit x kusů stejné stavebnice a pak už jen stříkat různé barvy a přikládat různé obtisky a (stejně jako ve výše uvedeném případě s hokejisty) vitrína se bude krásně plnit. Jo jo, zlatý voči 
! 
!
jinak pohoda. 
. 
: jasně si vzpomínám, že těsně před vyhozením krabice od modelu jsem naposledy prohlížel teď už prázdné rámečky a kromě pár zjevně nepotřebných dílů pro verzi B na nich zahlédl i cosi, o čem jsem jsem se domníval, že jsou to stěrače na okna pilotní kabiny. Připadaly mi dost hrubě vylisované, takže jsem je i se zbytkem s klidem odeslal do odpadní nádoby...
Jo, jednou jsem použil čtyři stejná kolečka na výrobu jakéhosi vozíku! 
