Jugoslávie… vlastně vždycky trochu divná země. V mládí jsem tam nikdy nebyl (proč jsem za komoušů neměl pas by byla jiná storka), ale pro nás to byl tak napůl Západ: daly se tam volně koupit džíny i modely, vyráběly se tam Renaulty, Fiaty i Golfy, Jugoton vydával elpíčka světových kapel jen to břinkalo, hitparády válcovali rockoví Bijelo dugme a zdálo se, že ti jejich bolševici jsou výrazně chytřejší než ti naši, o rusácích nemluvě - nedusili úplně soukromé podnikání a nechali většinu lidí cestovat.
Jenže jsou věci, které se očurat nedají a ekonomická situace zadlužené Svazové federativní republiky Jugoslávie splaskla jako bublina. Zkrátka, jak praví starý vtípek, svěřte komunistům Saharu a za pár let tam budete muset dovážet písek. Nejspíš to celé držel pohromadě starý maršál Josip Broz-Tito a po jeho smrti to byl fakt rychlý sešup.
Co mě ale fascinovalo byla odvaha, s jakou Tito poslal do hajzlu Stalina a obrátil se na Američany, aby mu dodali nějaká letadla. Zajeďte si do Bělehradu na letiště, v muzeu vám spadne brada - od Texana přes Thunderbolta po Sabre Dog plus spousta rarit (a některé hnijí venku pod širým nebem)…
Tak jsem si postavil F-84G Thunderjet od 512. bitevního pluku jugoslávského letectva. Model je Tamiya čistě z krabičky, barvy AK Real Colors (ta poválečná PRU Blue mohla být světlejší) a obtisky Balkan decals. Žádné ambice, jen tak pro relax… a možná k němu časem přidám třeba Gnata.
A modely taky. Pěkný to máš! 
