Stavba téměř čistá krabička, ve které je vše (a samozřejmě mnohem víc) co by si mohl průměrně náročný patlal přát. Vylepšením jsou v tomto případě jen 3D tištěné „papírové“ odhazovatelné nádrže, líbí se mi jejich hranatost, která ale u stříkaných dílů tak docela nevyniká…
Jinak to jediné, co stavbu modelu komplikuje je, paradoxně, jeho přílišná dokonalost. Povrch zaplněný nýty, šrouby, krytkami a doslova vlasovými linkami je natolik precizní, že jakákoli, byť i drobná chyba – přílišné zabroušení, neopatrné odříznutí materiálu nebo vyzlínání lepidla – způsobuje jeho jen těžko odstranitelné poškození.
To ale nic nemění na tom, že to byla pohodová stavba, kterou jsem nakonec stihl ve stanoveném termínu, takže jsem mohl výročí útoků na přípražská letiště oslavit s oběma svými mustangy (ten větší je o pět let starší
)A teď, když už vím, že jsem navzdory pokročilému věku i zdravotním (zejména zrakovým) omezením stále schopen slepit dvaasedmdesátku, nezbývá, než dokoupit pár dodatečných cajků a z toho, co zbylo v krabici se pokusit o svůj první detailkit...
