Teprve k verzi FM-2 jsem si stáhnul návod a okamžitě mě zaujala přítomnost britského markingu. To jediné mi přišlo jako důvod ke koupi.
Po otevření krabice a prohlídce rámečků s díly jsem byl nadšen téměř neexistující dělicí rovinou, ostrostí detailů a nádherným povrchem.
S nadšením jsem se pustil do stavby a dá se říct, že mi to vydrželo až do jejího závěru. Ono třeba bezproblémové sestavení trubkové konstrukce v šachtě podvozku a přilepení křídla k trupu bez nutnosti jakéhokoliv tmelení je prostě paráda.
Nicméně něco jsem vylepšil a pár problémů odstranil:
1/ Pancéřová deska za zády pilota by mohla být z plechu. Já jsem ji alespoň na modelovou tloušťku ztenčil za opěrkou hlavy pilota.
2/ Hranatou opěrku hlavy jsem nahradil kulatou. V SS Walk Around je sice na fotce restaurované FM-2 hranatá, ale popiska uvádí použití spíše kulaté.
3/ Za pilotním prostorem na pravé straně není vyvedení antény a celkově anténní systém není v návodu zakreslen. Tím není ani zmíněna anténa ve spodní části trupu (krytka naznačena je, takže v jejím středu stačí vyvrtat díru).
4/ Pokud by byla resinová náhrada motoru, koupil bych ji.
5/ Nejhůře se mi sestavoval kryt motoru. Mezi bočními díly mi vznikla mezera a čelní díl nemá usazovací kolíky, jak naznačuje návod. Tím bylo potřeba s ním pootáčet a hledat správnou pozici, kdy nejlépe sedne ke zbytku. Pro oživení vzhledu jsem na krytu motoru otevřel regulační klapky.
6/ V křídlech jsem otevřel otvory pro vypadávání prázdných nábojnic a udělal lože a dorazy pro kulomety. Bez toho hrozí při jejich lepení zapadnutí do křídla.
7/ Kovový díl pro ohraničení reflektoru v náběžné hraně křídla je moc velký a navíc zbytečný, protože oplechování je znázorněno již na čirém dílu.
8/ Vložka do směrového kormidla byla navržena pro nižší verzi a pro FM-2 je potřeba ji upravit.
9/ Výrobu zpětného zrcátka dle návodu asi nikdo nezvládne, proto jsem použil zbylý díl ze Spitfiru.
10/ Ve stavebnici jsou dvě vrtule, ale ani jedna neodpovídá té na fotografii. Na ní mi to přišlo jako kombinace obou vrtulí, takže jsem odřezal a zkrátil široké listy z vrtule Hamilton a přilepil je k náboji Curtiss.
Pro další vylepšení jsem dokoupil:
1/ Kulomety, z kterých, jak jsem později zjistil, je vidět pouze jejich ústí hlavní.
2/ Sadu kol, která jsou nejen perfektní, ale navíc nutná. Mezi plastovými díly totiž není ostruha staršího typu. Kola se mi líbila natolik, že jsem zhřešil a krásný disk nezakrytoval.
3/ Klapky opět potrápily a tentokrát za to nemohou zprohýbané díly, ale pouze návod. Opět, jako v jiných návodech, jsou detaily v obrázcích pořádně vidět jenom pod lupou, opkakuje se rozpor mezi tím, co se má odřezat a není přešně uvedeno o kolik se má díl ztenčit. Díky poslední výtce mi mezi křídly v prostoru klapky nevznikla mezera, do které konstruktér zamýšlel klapky zasunout. Tím jsem je musel upravovat a opakovaně zkoušet jejich polohu.
Poslední věcí mající příznivý vliv na výsledek stavby je možnost stáhnout krycí lak z obtisků.
Japonského Wildcata s hvězdami má doma každý, ale ten Eduardí v britském kabátu se zajícem, to je jiné kafe!
