Engelsberk - vlastní tvorba

[-MK-]

Zdravím,

již delší dobu tu anonymně chodím a "sosám" informace, ale v poslední době se tu celkem dost rozjela tvorba hradů, tak jsem si řekl, že se zaregistruji a podělím o svůj kousek. Pustil jsem se do hradu Engelsberk. Veškeré materiály a informace o hradu jsem našel na internetu, přímo na místě samém, z knížek k výročím okolních obcí, nebo mi je poskytl památkář, který má hrad zmapovaný.

Koho nezajímá historie a je zvědav pouze na model, tak skočte na další příspěvek. V tomto příspěvku bude pouze "omáčka" kolem hradu. Hodně lidí se mě na to ptá, tak je budu odkazovat sem

Historie:
Mnoho nejasností o dějinách tohoto hradu vzešlo z toho, že jeho přesná poloha nebyla dlouho známa (byl lokalizován buď k Sehradicím, nebo k Slavičínu, pro představu je to okruh 20 km) a že své původní jméno Engelsberk změnil na Sehrad; navíc jej lid nazýval Tetov podle rodu Tetourů z Tetova (kteří ho ovšem vlastnili v době, kdy již byl opuštěný. Mnoho názvů jak známo dělá paseku při dohledávání, kdy člověk hledá víc různých hradů a on je to nakonec jen jeden). Polohu hradu na srázném ostrohu nad kostelem v Horní Lhotě zjistil teprve při svých výzkumech F. I. Červinka, který jej také v r. 1928 podrobně popsal.
Hrad vznikl v polovině 13. století. Připomíná se poprvé v listině roku 1256. Celé to měl na svědomí Olomoucký biskup Bruno ze Šaumburku, jehož snaha o zvelebení svěřených církevních statků přivedla do pustého kraje, který ležel na hranicích a byl neustále ohrožován vpády z Uher. Podnikavý biskup se rozhodl kraj oživit (pravděpodobně po kumánském vpádu roku 1253) a k ochraně kraje a jeho obyvatel zde nechal vystavit, na přírodou výtečně chráněném ostrohu, hrad (Je evidentní, že polohu hradu určovaly především bezpečnostní a vojenské požadavky. Hrad byl umístěn hodně excentricky na nejsevernějším místě panství. Později byl postaven nový hrad, Nový Světlov, uprostřed panství a význam Engelsberku upadl). Stavbu začal Brunův panoš Helembert de Turri, který dostal zdejší území v léno roku 1256 (Helembert se vzdal svého území ve Slezsku a nějakých dalších vesnic a místo toho dostal území Slavičínska. Přebíral větší území od Slavičína po Brod.).

Překlad - Bruno, z boží milosti biskup olomoucký, Helembertovi, zvanému de Turri, svému milému panošovi a jeho dědicům na věčné časy.
Je spravedlivé, veřejná čest k tomu nutí a upřímnost tvé obětavosti a víry zasluhuje...blablablabla...Rovněž bude ti patřit polovina osady, bude-li zbudována (pozn. byla zbudována, je to Horní Lhota) v lese pod kopcem, na němž zamýšlíme vystavět tvrz...Také polovina tvrze, na jejíž vystavění přispěješ stejně polovinou práce a nákladu, připadne právem lenním tobě a tvým dědicům...

Kdy byl hrad dostaven není zřejmé, ale 1261 už existoval (zmíněn v další listině). Bruno i Helembert byli němci a tak byl hrad příznačně pojmenován Engelsberk (Andělská hora, Andělský hrad). Tento název později ustupoval a roku 1361 je hrad uváděn jménem Sehradice (pozn. Pravděpodobně šlo o původní území Sehradic, kde se hrad vyměřoval a Sehradice podle všeho patřily ke starší vrstvě osídlení). Jak šel čas, tak hrad měnil názvy a pány a v jeho blízkosti byl vystaven v půlce 14. století Starý Světlov (dříve jen Světlov, než byl postaven na konci 15. století hrad Nový Světlov v Bojkovicích - nyní dochovaný zámek).
Za husitských válek byl hrad známý jako loupeživý. Což je pravda jen částečně - hrad byl velký a měl velkou kapacitu, tak se zde zdržovalo skoro tisíc mužů ve zbroji a ti se nějak museli živit - loupili Údajně byly na jaře pořádané někde na Slovensku trhy, kde vojáci prodávali nakradený majetek . V roce 1449 hrad moravské stavy vykoupili od Pankráce ze Svatého Mikuláše kvůli jeho loupeživým aktivitám a postoupili jej Burianovi z Vlčnova, jehož syn Jiří jej roku 1474 prodává Landštejnům, kteří jej připojují k světlovskému panství. Tím hrad přestal mít význam a roku 1518 byl uváděn jako pustý. Hrad tedy fungoval přes 200 let. Po výstavbě Nového Světlova byl jako pustý označován i Starý Světlov a Engelsberk zanikl úplně. Později zanikl i Starý Světlov.

Příloha engelsberk02.gif je dlouhodobě nedostupná.

Vzhled:
Na svou dobu byl tento hrad velký a nedobytný. Celý hrad byl asi 200 metrů dlouhý a 60 metrů široký. Šlo o mohutný dvojitý hrad, jehož obě části byly odděleny hlubokým příkopem a spojeny mostem. Součástí hlavního hradu byla kruhovitá věž. Ze všech stran byl prudký sráz a z nejlépe schůdné strany bylo navršeno šest náspů, které se napojovaly na vlastní opevnění hradu. Což mělo údajně sloužit proti dělostřelectvu, které se začínalo v 15. století rozmáhat. Jenže to nikdy nebylo vyzkoušeno, v dobách největší slávy si nikdo netroufl hrad napadnout a pak byl hrad opuštěn. Před hradem se nacházelo jezírko, které sloužilo jako zdroj vody a v jehož okolí tábořili vojáci. Do dnešní doby se zachovaly pouze terénní pozůstatky a zbytky zdiva (fotky sem dávat nebudu, je to na nich špatně vidět a tak neznalí uvidí pouze les v členitém terénu )

[-MK-]

Model:
Doposud jsem dělal spíše drobnosti z papíru, ale řekl jsem si, že zkusím něco jiného a vyzkouším si i jiné techniky. Model bude dle předpokládaného vzhledu v 15. Století, tedy na vrcholu své slávy. Měřítko je zhruba 1:170. Mohl jsem se rozhodnout pro lepší, ale je to dáno velikostí podložky. Podložka je z laminátu a vlastní hrad bude z přírodních materiálů - kamení a dřevo. Okolní terén bude zalesněný stromky z drátů a merlíku. Rozhodl jsem se vypustit náspy, které by model zbytečně prodlužovaly.

Model dělám podle následujícího obrázku a s tím přichází první problémy. Konkrétně tento obrázek je všude prezentován, proto jsem se k němu dostal jako první a tedy podle něho dělám, jenže není přesný. Je zde pár detailů, které nesedí. Kolem prvního hradu má být vodní příkop, do něhož má být přiváděna voda z nedalekého jezírka otvory na severu hradeb. Jenže jezírko je pod úrovní hradu a v oněch místech náhonu je sráz dolů. Také místo věže nejblíže k nám má být druhá brána. Je zde terén celkem schůdný a valy po hradbách se zde míjejí. Takže je otázkou, zda vyjít z "nejnovějších" informací, nebo čerpat ze zažitých představ. Nutno ovšem dodat, že hrad je srovnán se zemí, nic se z něj nedochovalo, tak jakýkoliv pokus o model bude "nepřesný".

Postup:
S modelem jsem začal někdy v dubnu, kdy jsem si z hlíny uplácal terén hradu. Na ten jsem nanesl laminát. Pro laminát jsem se rozhodl z důvodu, že vlastní hrad bude z kamínků, tedy bude něco vážit a laminát by to měl bez problémů vydržet. Po ztvrdnutí jsem laminát sloupl z „formy“ a nabarvil hnědou barvou jako základ. Ukázalo se, že zvolený odstín hnědé není úplně ideální, ale ve finální podobě by to nemělo být vůbec vidět, tak mě to nechává chladným. Je to přiděláno na rovné podložce kvůli manipulaci, ale ve skutečnosti by měl okolní terén dále kopírovat svah.

Stavbu jsem započal vnitřním hradem. Tady je první vlaštovka

Jednotlivé kamínky lepím akrylem – je levný a dobře se s ním dělá. Okna a futra jsem zhotovil z hnědého DASu. Hrad zatím vypadá nevzhledně, ale jakmile bude hotový, tak na stěny přijde ještě „omýtka“, ale tu zatím nevím, z čeho udělám. Kamenné části, které půjdou v konečné fázi vidět, budou z pískovce. Zde ovšem zápasím s problémem, že pískovec je relativně měkký kámen, no v mém měřítku se mi to drolí v rukou. Tak uvidím, jak to nakonec dopadne. Momentálně to vypadá tahle:

Bílé skvrny na poslední fotce uprostřed jsou zevnitř budovy a nebudou vidět. Vesměs se snažím, aby bylo akrylu vidět co nejméně, no ne vždy se podaří a ne vždy kamínky sedí na sobě.
PS – stavím u sebe v pokoji a měl jsem problém se s tím dostat na místo. Takže když to bude hotové, budu to muset nejspíš prohodit oknem. Nicméně jsem čekal, že akryl zůstane pružný a výsledek je celkem pevný (kromě nepodepřených zdí), tak možná nebude problém to nahnout a protáhnout dveřma.

[Duch]

To vypadá hodně hustě,co jsem sedoslechl po courání po všech možnejch ruinách,tak byly hrady omítnuty,šutrynebyly vidět.

[-MK-]

Stavba už asi dva měsíce stojí, tak sem dám pár fotek.

Hrad stával na vrcholu kopce vpravo. První fotka je ze staré cesty, druhá z nové.

[ziziza]

... ako vcelku dosť náročná práca. Neviem, možno si si dal za cieľ striktne využiť prírodný matroš. Ja len, že či si neskúsil aj niečo iné. Ja teraz experimentujem s extrudovaným polystyrénom. Narazil som na skvosty od Jakuba Skolila (hneď som si stiahol je workshopy, hlavne ten o novostavbách). Ten matroš je na stavby podľa mňa absolútny. Pozastavil som všetky rozrobené modely a vrhol som sa na scratch jedného majáku v Chorvátsku. Zatiaľ som nadšený. Keď ma to podrží, tiež plánujem nejaký ten hrad. Ale výhradne z XPS a nejaké plast. dosky. Len pre zaujímavosť si to skús pozrieť. XPS umožňuje "tvoriť umenie rôznych povrchov a textúr". Nelimituje technológiou stavby. Tie kamene nie sú zlé, len sa mi to zdá zbytočne pracné, keď to aj tak budeš omietať. Nehovoriac fakt o hmotnosti. Ale je to len môj názor ovplyvnený nadšením, že som našiel niečo nové. Pozdravujem.

[-MK-]

Dalo by se to použít na místa, kde bude kámen vidět - oprýskaná omítka, podřadné budovy (např. hospodářské).
Jinak máš pravdu, je to zbytečně náročné, když to nakonec nebude vidět, ale na druhou stranu v tomto měřítku nejsem schopen napodobit skladbu zdi (středověká zeď byla stavěna velmi pečlivě, zdivem probíhaly zřetelné, vodorovné (pracovní) spáry). Ovšem stavba je dost pevná, což je pro mé budoucí plány s modelem důležité. Nevýhodou je, že tím je to prakticky nerozebíratelné - dovnitř jsem dal diody z čajových svíček imitující blikání ohně (pokud se pokazí některá z těch zazděných, tak se k ní nijak nedostanu. Ale většina je (zatím) dostupná)

[VojtaH]

Masakr. Jednou bych chtěl postavit Rožnov

Přílohy