Chaloupka má skutečnou předlohu, ze které už ale stojí pouze zchátralé a upravované torzo čekající na zbourání. Proto to časové umístění, které dává jistý prostor fantazii...
Hotová je střecha a začínám dělat kopec.
"Nejhorší je prvních třicet let... Ale ty, ty se budeš učit pořád...! Bílá 1930
Tak to je moc pěkné,já se stále patlám s letadlama a technikou,honím každý milimetr a toto je přesně to,u čeho mám pocit,že by mě bavilo.Ta tráva po zapůsobení vysokého napětí je fantastická.
Narýhoval jsem zalamovákem jednotlivé šindele. Jen tak bez měření, však oni to ti strejdové taky štípaly od oka.
Nakartáčovat praskliny a můžou se řezat proužky a lepit.
Já jsem je ale řezat nechtěl. Byla to ruční práce, takže žádné rovné řady... ...jen namalovat čáru a pak podle ní píchat čepel pod a nad a občas natočit...
..nalomit
..případně ještě popíchat z lícové strany...
..dolomit a poslední vlákna doříznout.
A může se lepit
Co se úžlabí a obloučku týče, tak stejně jako strejdové přitesávali jednotlivé šindele i já jsem z pokartáčovaného proužku vyřezával a lepil jednotlivé lichběžníky.
Popis není moje silná stránka a asi to působí složitě, ale je to rozhodně jednodušší a rychlejší než střecha z eternitových šablon.
"Nejhorší je prvních třicet let... Ale ty, ty se budeš učit pořád...! Bílá 1930